Realita kardiovaskulární prevence
Komentář k článku „KV prevence v ČR: ideál, realita a cena neúspěchu“, MT 9/2026, str. C6 a C8
Dvoustránkový článek konstatuje, že u nás „nejsou dostatečně využívány možnosti prevence“. Zmiňuje hlavní KV rizikové faktory – dyslipidémii, obezitu, diabetes a především hypertenzi, na niž je text zaměřen, stejně jako bylo zřejmě zaměřeno sympozium na 34. sjezdu České kardiologické společnosti, o němž článek referuje.
Bohužel kouření, příčina zhruba 20 procent KV mortality (Peto et al., 2010, 2015), je zmíněno v celém textu (a tedy i sympoziu?) jen v kazuistice o pacientovi: „54letý manažer Petr, kuřák s BMI 29“, u něhož nebyla včas zahájena léčba (míněno hypertenze) a později měl CMP při fibrilaci síní. Je kritizováno odložení léčby hypertenze bez jediné další zmínky o tom, že měla být léčena i jeho závislost na tabáku.
V textu se dále uvádí, že „pokles systolického tlaku o 10 mm Hg vede přibližně k třetinovému snížení rizika srdečního selhání a významně snižuje i riziko velkých kardiovaskulárních příhod“. Připomeňme, že kouření vede ke zvýšení krevního tlaku o 10/8 mm Hg po dobu cca 20 minut po vykouření cigarety (Freestone et al., 1982).
Kouření zhoršuje prakticky všechny ostatní KV rizikové faktory, včetně diabetu (Parmar et al., 2023; Global Cardiovascular Risk Consortium, 2023), zvyšuje pravděpodobnost citované fibrilace síní (Bizhanov et al., 2023) či albuminurie (Kar et al., 2019) a další KV rizika. Po zanechání kouření přitom KV riziko klesá velmi rychle (Rahman et al., 2024; Cho et al., 2022; Jeong et al., 2021; Tasdighi et al., 2025).
Další zajímavý údaj říká, že „pokud by se podařilo snížit kardiovaskulární nemocnost v populaci o polovinu, znamenalo by to … úsporu více než 200 miliard jen na přímých sociálních a zdravotních výdajích“. Celkově jsou tedy tyto náklady zřejmě 400 miliard Kč (míněno zřejmě ročně). Při podílu kouření kolem 20 procent na KV morbiditě tedy činí jeho podíl na těchto nákladech cca 80 miliard Kč/rok.
Závislost na tabáku je přitom stoprocentně preventabilní a také léčitelné onemocnění. Tato léčba je přitom v porovnání s většinou terapeutických postupů v kardiologii velmi jednoduchá, a navíc s ohledem na náklady jedna z nejvýhodnějších intervencí v celé medicíně (Franco et al., 2007). Měla by být samozřejmou součástí KV prevence, včetně prevence jednotlivých KV rizikových faktorů, hypertenzi nevyjímaje.
Eva Králíková, Alexandra Pánková, Lenka Štěpánková, Kamila Zvolská,
Centrum pro závislé na tabáku III. interní kliniky 1. LF UK a VFN