Regionální onkologická pracoviště upozorňují na bariéry rozvoje ROC
Regionální onkologická centra (ROC) se v posledních letech stávají stále důležitější součástí organizace onkologické péče. Zavedení delegované preskripce umožnilo převést část moderní systémové léčby z komplexních onkologických center (KOC) do regionů a přiblížit ji pacientům. Výsledky průzkumu ukazují, že regionální pracoviště jsou připravena převzít větší část péče. Současně ale upozorňují na systémové překážky, jejichž odstranění bude pro další rozvoj nezbytné.
Prim. MUDr. Kateřina Jirsová z Nemocnice Na Pleši představila na setkání odborníků u kulatého stolu Onkologické platformy Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) dotazníkové šetření mezi regionálními poskytovateli onkologické péče. Do průzkumu se na přelomu března a dubna 2026 zapojilo 24 regionálních poskytovatelů ambulantní i lůžkové onkologické péče z většiny krajů České republiky. Převážnou část respondentů tvořili vedoucí lékaři ambulantních onkologických pracovišť. Cílem šetření bylo získat co nejobjektivnější obraz fungování regionální onkologické péče a zmapovat zkušenosti s delegovanou preskripcí přímo z praxe.
Jsou ROC připravena převzít větší část péče?
Jedním z nejzajímavějších zjištění je skutečnost, že regionální síť má potenciál dále růst. Zatímco dvě třetiny respondentů již mají statut ROC, téměř třetina uvedla, že by se ROC ráda stala. To naznačuje, že v systému existují další pracoviště připravená převzít větší odpovědnost za léčbu pacientů, pokud budou vytvořeny odpovídající podmínky.
Právě otázka bariér dalšího rozvoje patřila mezi hlavní témata průzkumu. Nejčastěji respondenti uváděli nedostatek personálních a časových kapacit, organizační a administrativní překážky a také absenci některých nezbytných smluv či podmínek pro zapojení do systému delegované preskripce. Významným problémem zůstává i rozdílné smluvní zajištění mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Regionální centra upozorňují, že pacient se stejnou diagnózou by neměl mít rozdílný přístup k léčbě pouze podle toho, u které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Podle respondentů je nezbytné, aby byla delegovaná preskripce smluvně podporována napříč všemi zdravotními pojišťovnami.
Delegovaná léčba se do regionů přesouvá pomalu
Pozitivní zprávou je, že většina pracovišť již aktivně využívá možnosti delegované preskripce a rychle implementovala také nové léčivé přípravky zařazené do systému od září 2025, zejména v léčbě karcinomu prsu a karcinomu prostaty. Nejčastěji jsou v regionech podávány moderní přípravky určené pro léčbu kolorektálního karcinomu, nádorů prsu a karcinomu prostaty, tedy diagnóz, které představují významnou část onkologické péče. Přesto zatím zůstává počet pacientů léčených na jednotlivých pracovištích poměrně nízký. Největší skupina respondentů uvedla, že v rámci delegované preskripce dosud léčila 30–60 pacientů. Přibližně čtvrtina pracovišť pečovala o 10–30 nemocných a pouze menší část o více než 60 pacientů. To podle autorů průzkumu ukazuje, že prostor pro další rozšíření péče do regionů je stále značný.
Pacienti i lékaři hodnotí delegovanou preskripci pozitivně
Přes uvedené komplikace převládá mezi regionálními onkology jednoznačně pozitivní hodnocení; téměř dvě třetiny respondentů hodnotí dosavadní zkušenosti s delegovanou preskripcí pozitivně nebo velmi pozitivně. Ještě výraznější je pohled z perspektivy pacientů – podle lékařů hodnotí možnost léčby v regionálních centrech pozitivně nebo velmi pozitivně 94 procent nemocných. Pacienti oceňují především možnost podstupovat moderní léčbu v blízkosti svého bydliště bez nutnosti pravidelně cestovat do vzdálených komplexních center.
Za největší přínosy delegované preskripce považují respondenti lepší dostupnost onkologické péče, vyšší komfort pacientů, posílení role regionálních center a jejich další rozvoj i odlehčení kapacit komplexních onkologických center. Regionální pracoviště přitom zdůrazňují, že jejich význam zdaleka nespočívá pouze v podávání moderní systémové léčby. Jsou důležitým místem pro rychlou diagnostiku, dlouhodobou dispenzarizaci, koordinaci multidisciplinární péče i zajištění paliativní léčby. Posílení jejich kompetencí proto může významně přispět ke stabilitě celého systému onkologické péče. Největší nevýhodou současného nastavení zůstává administrativní zátěž, komplikovaná logistika a rostoucí nároky na personální zabezpečení regionálních pracovišť.
Další rozvoj brzdí digitalizace i administrativa
Velmi cenné jsou také zkušenosti samotných poskytovatelů s každodenním fungováním systému. Více než polovina respondentů uvedla, že při realizaci delegované preskripce narážejí na překážky. Jedná se např. o nedostatečnou digitalizaci a komplikované sdílení zdravotnické dokumentace mezi KOC a ROC nebo významnou administrativní zátěž při přepisování dokumentace a předávání informací různými informačními systémy. Další významnou překážkou jsou komplikace ve spolupráci mezi některými KOC a ROC, omezené personální a časové kapacity a administrativa spojená s vykazováním péče zdravotním pojišťovnám.
Naopak otázka financování nepřinesla jednoznačný závěr. Přibližně stejný podíl respondentů považuje prostředky určené na delegovanou preskripci za dostatečné i nedostatečné, což naznačuje značné regionální rozdíly v praktickém fungování systému.
Regionální centra chtějí širší kompetence
Velmi silný signál přinesla také otázka dalšího rozvoje systému. Všichni respondenti se shodli, že rozšíření seznamu inovativních léčiv v roce 2025 bylo správným krokem. Současně sedm z deseti oslovených pracovišť podporuje další rozšíření delegované preskripce o nové skupiny léčiv, například anti‑EGFR protilátky nebo fixní kombinace trastuzumabu s pertuzumabem. Vedle konkrétních molekul zazníval také požadavek vytvořit jasná systémová pravidla, podle nichž by bylo možné rozhodovat o zařazování dalších léčiv do delegované preskripce bez nutnosti opakovaně posuzovat každý přípravek jednotlivě.
Delegovaná preskripce má potenciál, potřebuje však podporu systému
Výsledky průzkumu potvrzují, že regionální poskytovatelé onkologické péče jsou připraveni převzít větší část léčby pacientů. Delegovaná preskripce podle nich přináší prospěch nemocným i celému systému, její další rozvoj však bude vyžadovat lepší digitalizaci, sjednocení smluvních podmínek napříč zdravotními pojišťovnami, efektivnější spolupráci mezi KOC a ROC i další rozšiřování spektra léčiv, která lze bezpečně podávat v regionálních pracovištích.