Screening prostaty – chlouba české urologie (a jak ho ještě zlepšit)

Mladý screeningový program karcinomu prostaty funguje dobře. Pozornost si zaslouží cesta zachycených pacientů s vyšším PSA k urologovi, kde se jich část ztrácí.

Článek o výsledcích českého plošného organizovaného programu časného záchytu karcinomu prostaty za jeho prvních dvanáct měsíců se dostal do prestižního časopisu European Urology Open Science. Jedná se o impaktovaný časopis Evropské urologické společnosti s volným přístupem.  

„Česká republika je jednou z prvních zemí v Evropě, která organizovaný program včasného záchytu rakoviny prostaty celostátně zavedla. České zkušenosti jsou i publikovány v odborném časopisu, takže přispívají k evidence-based přístupu ke screeningům rakoviny prostaty, což může přenést naši praxi na evropskou úroveň,“ ocenil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na tiskové konferenci věnované screeningu karcinomu prostaty. Zdůraznil, že se v programu daří vyšetřovat mladší muže, zvýšil se podíl vyšetřených mužů v cílové skupině a že je dobře zacílen. „Je důležité, aby ho skutečně všichni, kteří na něj mají nárok, v rámci preventivních prohlídek využívali,“ vyzval ministr.

„V České republice jsme ve spolupráci s evropskými experty začali pracovat na konceptu tohoto programu již v roce 2022, kdy se uskutečnila konference Prostaforum a vznikla deklarace Prostafora. Následovalo celoevropské doporučení, že by státy Evropské unie měly zavádět pilotní programy screeningu karcinomu prostaty. V rámci Evropy máme i prostor sdílet dobrou praxi, Česká republika je důležitou součástí projektu PRAISE-U,“ shrnul Ondřej Májek, vědecký vedoucí Národního screeningového centra.

„Program jednoznačně naplňuje naše představy a máme velkou radost z toho, jak se jej podařilo rozběhnout. Začátek programu je úspěšný. Dává to České republice a české urologii a onkologii velký přínos a dobré jméno ve světě i v Evropě,“ uvedl Marek Babjuk, přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol a Homolka, děkan 2. LF UK a člen výboru České urologické společnosti ČLS JEP.

„Příjemně mě překvapila rychlost, s jakou se podařilo tento program uvést do praxe,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. „Co podtrhuje význam toho programu a pro mě je trochu šokem, je téměř devítiprocentní pozitivita PSA, která značí nutnost dalšího sledování a vyšetření. Už máme z 310 000 oslovených mužů 2 000 zachycených prokazatelných karcinomů. Drtivá většina z nich povede ke 100% vyléčení. Zatím tedy program zachránil vyšší desítky tisíc člověkoroků. Zátěž populace karcinomem prostaty je varující. Když si to propočítáme, tak teď tady kolem nás v České republice žijí tisíce mužů, kterým, když na screening půjdou, zachrání život,“ podotkl prof. Dušek.

Český program časného záchytu karcinomu prostaty byl zahájen 1. 1. 2024. Je určen pro muže od 50 do 69 let včetně, bez podezření diagnózy karcinomu prostaty. Význam screeningu karcinomu prostaty spočívá ve vyhledání pacientů v nižších stadiích onemocnění. Zatímco ve stadiu 1 až 3 karcinomu prostaty se pětileté relativní přežití pacientů blíží sto procentům, ve stadiu 4 je zhruba 50 procent. Incidence karcinomu prostaty přitom zřetelně roste a vzhledem k demografickému stárnutí tento trend bude dál pokračovat.

Organizovaný screeningový program v České republice navazuje na dřívější neefektivní oportunní screening. Existují dobré důkazy, že screening karcinomu prostaty pomocí testu PSA může snížit úmrtnost na karcinom prostaty. Rizikem screeningu je nadměrná diagnostika a nadměrná léčba. Organizace screeningového programu proto usiluje o redukci nadměrné diagnostiky nesignifikantních nádorů, a to prostřednictvím MRI. Nastavení jednotlivých kroků v českém programu se ukazuje jako funkční. Druhá stratifikace mužů s vyšší PSA pomocí MRI snižuje počet biopsií a záchytu indolentních nádorů.

„Podařilo se vyvinout algoritmus, který vede k tomu, že diagnostikujeme jen významné karcinomy prostaty, ne ty nevýznamné, které psychicky zatěžovaly muže tím, že věděli, že mají nádor, a neléčili jsme je,“ uvedl prof. Zachoval.

V prvních dvou letech bylo osloveno více než 310 000 mužů. Odběr krve byl proveden 99 procentům z nich. U 8,7 procenta vyšetřených byla zjištěna zvýšená hodnota PSA ≥ 3 µg/l. V roce 2025 dosáhlo dvouleté pokrytí cílové populace vyšetřením PSA 57,0 procenta.

Dosavadní zkušenosti ukazují následující informace o mužích, kterým byla zjištěna zvýšená hodnota PSA: Navazující vyšetření u urologa podstoupilo do šesti měsíců přibližně 64 procent z nich. Na magnetické rezonanci jich bylo 21 procent. Biopsii podstoupilo 15,5 procenta z nich a 10,1 procenta má podle předběžných dat diagnostikován karcinom prostaty.

Oproti předchozímu oportunnímu screeningu se v letech 2024 a 2025 zvýšilo pokrytí cílové populace o 10 procentních bodů. „Zásadní bylo, že se do programu dobře zapojili praktičtí lékaři. Tím se stalo vyšetření PSA dostupným, protože urologů je jen pár set,“ řekl prof. Zachoval.

Výzvou je plynulá cesta pacienta

Odborníci aktuálně hledají odpověď na otázku, proč se k urologovi do šesti měsíců po vyšetření PSA dostavilo pouze 64 procent mužů se zvýšenou hodnotou PSA. „Pacient, který má tuto podezřelou hodnotu, by měl být vyšetřen urologem. Někteří se zjevně po cestě zdrží. To je otázka, jak budeme systém dále vylepšovat,“ uvedl prof. Babjuk.

„Vidíme, že u více než 30 procent mužů s pozitivním výsledkem nedojde k vyšetření u urologa. To je oblast, které chceme věnovat pozornost. Jsou to pacienti v relativně vysokém riziku, měli bychom je na nezbytnou další péči dostat,“ řekl Májek.

„Největší výzvou je teď asi zaprvé ještě větší nábor pacientů, tedy dělat osvětu a dostat lidi na preventivní prohlídky. A zadruhé zlepšit návaznost mezi jednotlivými kroky screeningového programu. Aby se nestávalo, že někteří muži s vyšší hodnotou PSA už na další vyšetření nedojdou,“ potvrdil prof. Zachoval. „V současné době analyzujeme, kde se ti pacienti zastaví. Jestli je důvod na straně pacientů, nebo na straně praktiků, nebo je to naopak nedostatečnou sítí urologů v nějaké lokalitě,“ uvedl.

Pomoci by mohla elektronizace zdravotnictví a sdílení dat. „Informatizace měla během roku postoupit do takové míry, že by měla umožnit zaslat pacientovi zprávu do EZKarty: Pozor, měl jste pozitivní výsledek PSA testu a nevidíme, že by vás vyšetřil urolog. Bavíme se o mužích, kteří jsou ve vysokém riziku, a možná by je stačilo jen takto popostrčit. Případně jim zároveň najít urologa, v tom by mohla být pozitivní role zdravotních pojišťoven,“ uvažuje do budoucna Májek.