Specifika perioperační péče…
Dokončení ze str. B4
Tyto výsledky naznačují nové možnosti využití genetického testování pro odhalení individuálních pooperačních rizik, které umožní cílenou preventivní léčbu pouze u pacientů s vysokým rizikem.
Podíl stárnutí populace nesmí být přeceňován
Pozoruhodné byly úvahy o zajištění finanční udržitelnosti existujících modelů zdravotnictví tváří v tvář rostoucí populaci seniorů. Dr. Galatiová z Mount Sinai School of Medicine v New Yorku poukázala na rostoucí nepoměr ekonomicky aktivní populace a populace důchodového věku. Zatímco v USA v roce 2000 připadalo na jednu osobu starší 65 let 4,8 osob ve věku 20 až 64 let, v roce 2030 to budou již jen 2,9 osob. Skupina lidí starších 85 let je nejrychleji rostoucí segment populace v USA. Obdobně v České republice v roce 2000 připadalo na jednu osobu starší 65 let 5 osob ve věku 20 až 64 let, v roce 2030 to budou již jen 2,7 osob. Stárnoucí populace přitom bude pro zajištění péče o zdraví vyžadovat rostoucí podíl zdrojů.
Podíl stárnutí obyvatelstva na rostoucích nákladech na zdravotní péči by však neměl být přeceňován: dle francouzské studie dostupnost a užití nových medicínských technologií přináší čtyřikrát vyšší náklady než stárnutí populace samotné. Navíc situace má nepochybně významný odborně‑medicínský rozměr. Dle stejného zdroje může důsledné vyvarování se další zbytečné morbiditě přinést úspory, které převyšují náklady vyvolané stárnutím populace.
Dr. Krolová ze stejného pracoviště ukázala, jak s rostoucím věkem operovaných klesá počet ambulantně ošetřených pacientů a narůstá počet hospitalizovaných.
Dr. Bayens (Lucembursko) a Dr. Vincent (Belgie) se věnovali intenzivní péči o pacienty nejvyššího věku. V první řadě – předem vyslovená přání pacienta by měla být respektována. Spolupráce intenzivisty a geriatra je vítána. Vyšší věk sám o sobě nemůže být překážkou poskytování intenzivní péče. Průběh stonání je však třeba racionálně hodnotit a nedopustit prodlužování marné, neúčinné léčby tam, kde pacientovi přináší pouze strádání. Včasné přehodnocení léčebných priorit, další nerozšiřování léčby či nepokračování v marných léčebných postupech je v nejlepším zájmu takových pacientů.
Zdroj: MT