Přeskočit na obsah

Tematická příloha: Léčba ran: Omyly v léčbě bércových ulcerací

Hojení ran je komplexní odezvou organismu na porušení kontinuity tkáně. V poslední době došlo ke značnému nárůstu znalostí o biochemických principech hojení, což bylo podmíněno neobyčejnými pokroky v buněčné a molekulární medicíně. V terapii bércových ulcerací existuje v současné době rozmanitá škála léčebných prostředků, které lze dělit do dvou základních skupin: jednak jsou to klasická externa ve formě roztoků, mastí či past, jednak různé typy moderních obvazových materiálů. Cílem léčby bércové ulcerace je vyčištění defektů, navození granulačního procesu s následnou podporou epitelizace defektu. Chronické rány, tj. takové, které přetrvávají více než šest týdnů, jako jsou bércové vředy či dekubity, jsou nevyhnutelně kolonizovány směsí druhů mikroorganismů, z nichž např. Staphylococcus aureus a Pseudomonas aeruginosa jsou těmi nejběžnějšími. Přesto není místní aplikace antibiotik doporučována vzhledem k tomu, že může vést ke zvýšenému nárůstu rezistentních kmenů bakterií. Rovněž je třeba si uvědomit, že celá řada těchto látek má značný senzibilizační potenciál, a tak bývá častěji pozorován vznik kontaktních alergických reakcí, které léčbu komplikují. Koncentrované roztoky zvyšují tkáňovou toxicitu
Pokud jde o používání antiseptických roztoků při výplaších rány s cílem vyčistit ji, je potřeba si uvědomit, že styk antiseptického roztoku s ránou je obecně příliš krátký k tomu, aby se mohl antiseptický účinek uplatnit. Roztoky antiseptik jsou tedy koncentrované, aby bylo dosaženo požadovaného efektu, to však na druhé straně zvyšuje pravděpodobnost tkáňové toxicity a prodlouženého hojení. V praxi se k čištění vředů používá například Betadine roztok či mast, peroxid vodíku, fyziologický roztok, rivanol, hypermangan a jiné antiseptické látky. Celá řada běžně používaných prostředků pro čištění ran má však negativní účinky na metabolismus keratinocytů i fibroblastů, čímž dochází ke zpomalení procesu hojení. Ideální antiseptikum by mělo mít podle Morisona (1990) tyto atributy: široké spektrum účinku, nízký potenciál pro vznik rezistence a nemělo by vyvolávat iritaci ani senzibilizaci.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2006, strana 19

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené

Hot Line letošního kongresu ESC odhaleny

6. 8. 2026

Evropská kardiologická společnost (ESC) zveřejnila klinické studie, jež budou určovat hlavní témata letošního kongresu, který  pořádá ve dnech 28.–31…