Přeskočit na obsah

Úpravu paragrafu 16 žádá také VZP

Z výjimečného institutu na zmírnění tvrdosti zákona se stala cesta, jak se firmy rychle dostávají k hrazení léků, jež SÚKL do úhrad nezařadil. VZP žádá revizi paragrafu, se stejným požadavkem vystoupil Svaz zdravotních pojišťoven (SZP).

„Nechceme, aby možnost rychlého vstupu zmizela, ale aby částečně za ni ručil i výrobce,“ řekl novinářům náměstek MUDr. Petr Honěk s tím, že VZP nevymýšlí žádnou „českou cestu“. V civilizovaném světě existuje model sdílení rizik, český systém je oproti jiným zemím nyní k výrobcům vstřícnější. O změně paragrafu jedná VZP průběžně s ministerstvem zdravotnictví a je připravena jednat i s jeho novým vedením.

„Samozřejmě je to věc, která musí být v souladu ministerstvem, to by případnou změnu zákona muselo předložit. My na problém upozorňujeme. Myslíme si, že sdílení rizik je řešení správné, ne samozřejmě jediné možné. Jsme připraveni diskutovat i nad konkrétními čísly a konkrétními způsoby řešení,“ uvedl dr. Honěk.

Mluvčí VZP Oldřich Tichý připomněl mediálně propírané případy pacientů, jimž VZP odmítla lék na paragraf 16 uhradit. Nesplňovali podmínku danou zákonem. Tento zákon VZP nevymyslela a nemůže ho ani změnit. „Není spravedlivé, abychom za postup podle zákona byli pranýřováni,“ podotkl mluvčí.

Na dotaz MT náměstek Honěk uvedl, že SZP jde v řešení trochu jinou cestou. „Nicméně to, že podobnou problematiku také otevírá, dokladuje, že to není něco, co by trápilo jen VZP,“ řekl. Postup vůči paragrafu 16 nyní je u ostatních pojišťoven obdobný, o tom svědčí i data dvou největších zaměstnaneckých pojišťoven. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra loni obdržela 3 794 žádostí, z nich 14,3 procenta zamítla, a Česká průmyslová zdravotní pojišťovna obdržela 2 600 žádostí, z nich deset procent zamítla.

Firmy podle náměstka Hoňka využívají paragrafu 16 k rychlému vstupu svého přípravku na český trh, často jsou to přípravky se sporným přínosem pro pacienty. Ukázala to studie sledující 48 přípravků k léčbě 68 onkologických diagnóz. Léky byly v letech 2009 až 2013 schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA), účinky byly sledovány v průběhu tří až osmi let po uvedení na trh. U 33 diagnóz, tedy ve 49 procentech, pro jejichž léčbu měly být inovativní léky podle výrobců vhodné, se neprokázalo, že by prodlužovaly život či zvýšily jeho kvalitu. Pro pacienty neznamenaly žádný přínos, přesto pojišťovny za ně vydaly stamiliony.

„Paragraf 16 je penězovod do farmafirem. Ty se brání tomu, aby lék byl zařazen mezi řádně hrazené léčivé přípravky, nechtějí prokazovat účinnost. Revizní lékaři jsou v platném systému stavěni do role, kdy mají rozhodovat, kdo dostane údajně kvalitnější lék,“ uvedl náměstek. Princip sdílení rizik je postaven na tom, že se platí nikoli za lék, ale za výsledek léčby. Pacient lék užívá a po určité době je vyhodnocena jeho účinnost. Pokud odpovídá deklarovanému efektu, zdravotní pojišťovna ho platí. Pokud mu neodpovídá, nese náklady výrobce, nebo alespoň podílnou část nákladů. „Firma, která si za přínosem svého léku stojí, nemá v navrhovaném systému důvod k obavám. Firma, která jen zkouší, jestli přípravek bude uhrazen, aniž by věřila v jeho přínos, si takový postup rozmyslí,“ shrnul dr. Honěk.

Pokud se má měnit zákon, měla by být vypuštěna podmínka jediné možné léčby a zapracována povinnost výrobců dohodnout se na sdílení rizik se zdravotní pojišťovnou u léků, u nichž není standardní možnost úhrady. Některé firmy to už dobrovolně dělají, povinné, a tedy vymahatelné to bez zakotvení v zákoně ale není.

Návrh VZP je zaměřen na řešení konkrétního léku, návrh SZP postihuje celý systém, reagoval pro MT prezident SZP ing. Ladislav Friedrich, CSc. Podle SZP by se paragraf 16 neměl vztahovat na léčbu, kterou posuzoval SÚKL a nezařadil ji po standardní schvalovací proceduře do systému veřejného zdravotního pojištění. „Řešení dohodou s finanční spoluúčastí výrobce na případné neúspěšné léčbě pacienta je naprosto na místě. Tady bychom se s VZP jistě shodli,“ řekl s tím, že SZP považuje za prioritní, aby se problém začal řešit. Drobné nuance v návrzích řešení mohou být, to je přirozené.

 

Počty žádostí na VZP
  • Rok 2012 – 5 001
  • Rok 2013 – 7 167
  • Rok 2014 - 10 085
  • Rok 2016 – 14 039
Růst nákladů VZP na léky schválené na paragraf 16
  • Rok 2013 – 347,8 milionů korun
  • Rok 2014 – 625,9 milionů korun
  • Rok 2015 – 883,1 milionů korun
  • Rok 2016 – 1,032 miliardy korun

Graf 1.: Stoupající počet žádostí dle § 16 (Zdroj: Prezentace VZP)

Graf 2.:Podíl zamítnutých žádostí dle § 16 (Zdroj: Prezentace VZP)

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…