Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Neděle 17. prosinec 2017 | Svátek má Daniel
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Pro rozhodnutí rodičů očkovat dítě je zásadní rada lékaře

Foto: www.1000dni.cz

Pro rozhodnutí rodičů očkovat dítě je zásadní rada lékaře

04.12.2017 22:02
Zdroj: MT
Autor: Naďa Myslivcová
Praktičtí lékaři jsou pro lidi při rozhodování, zda dát očkovat sebe či své dítě, největší autoritou. Záleží hodně na nich, aby dokázali vysvětlit důležitost vakcinace a vyvrátit mýty s očkováním spojené.

Proočkovanost dlouhodobě klesá, v Evropě už vypukly lokální epidemie dříve téměř potlačených nemocí, například spalniček. Černý kašel způsobil v posledních letech smrt několika dětí, které nemohly být očkované a „spoléhaly“ na kolektivní imunitu.

Podle průzkumu Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), v němž v květnu a červnu odpovědělo 500 lidí, čerpá informace o očkování u praktického lékaře pro dospělé 63 procent lidí, na internetu a v diskusních fórech 44 procent. U praktického dětského lékaře se cíleně na okolnosti očkování ptá 26 procent lidí. Na lékaře jiných odborností se obrací 16 procent dotázaných, šest procent se o problematiku vůbec nezajímá.

„Bezkonkurenčně nejvíce lidí důvěřuje lékařům. Shodně 63 lidí ze sta uvedlo, že od svých praktiků čerpají informace a že svému lékaři v otázce očkování důvěřují. V případě internetu se čísla rozcházejí – téměř polovina lidí tam sice informace hledá, ale za důvěryhodný zdroj označilo internet a veřejná diskusní fóra jen 13 procent lidí,“ řekl novinářům výkonný ředitel AIFP Mgr. Jakub Dvořáček.

Proti očkování dětí se v průzkumu vyjádřilo sedm procent těch rodičů, kteří čerpají informace z jiných zdrojů než lékařských. Naproti tomu proti očkování potomků byla jen tři procenta těch, kteří čerpali informace také od lékaře.

O problematice očkování jsme hovořili s předsedkyní Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP MUDr. Alenou Šebkovou.

Setkáváte se ve své ordinaci s problémy kvůli očkování? Co jako doktoři děláte, abyste význam očkování vysvětlili rodičům?

Setkáváme se s rodiči, kteří přistupují k očkování alternativně. Je to diametrální rozdíl od doby před rokem 1989, kdy rodiče dostali pozvánku a přišli. Dnes daleko více diskutujeme, rodiče získávají informace také na internetu, ne vždy validní, takže skutečně chodí a daleko více se nás ptají. Upřímně, to mi vůbec nevadí, chtějí-li o svých pochybnostech mluvit. Horší je, že mnohdy se ohánějí pseudoargumenty, které našli na internetu a které s odborným nebo rozumným názorem nemají nic společného.

Přibývá rodičů, kteří s očkováním dítěte váhají?

Na procenta to přesně neřeknu, ale rozhodně jich přibývá. Ne strmou linkou a je jich v celkovém počtu výrazná menšina. Ani si nemyslím, že přibývá těch, kteří naprosto zásadně odmítají a nikdy nenechají dítě očkovat. Takoví také jsou, bohužel, ale to je naštěstí malá skupina. Spíše se na nás obracejí rodiče, kteří chtějí oddálit očkování, nechtějí očkovat hned od dvou měsíců, jak je nastaven očkovací kalendář, nebo chtějí různá jiná schémata. Novela vyhlášky přinese změnu schématu u hexavakcíny, děti budou očkovány o jednu dávku méně a podle mého názoru by i toto mohlo pomoci větší toleranci očkování ze strany některých nerozhodných rodičů. Naštěstí jsou rodiče, kteří diskutují a nakonec uznají, když jim vše vysvětlíme, že je očkování potřebné a že chtějí své dítě ochránit.

Lékařům vysvětlováním přibývá práce, zaplatí vám tento čas zdravotní pojišťovny?

Pro nás lékaře je to opravdu více práce, stojí nás to daleko více úsilí. Zdravotní pojišťovny hradí očkování jako jeden výkon, kde určitá edukace být má, ale rozhodně ne v tom časovém rozsahu, jaký občas s rodiči strávíme. Není výjimkou, že s rodiči diskutuji dvě hodiny. Sedíme a povídáme, to zohledněno v platbách není.

Co byste poradila kolegům lékařům? Mají rodiče strašit, nebo předkládat odborné argumenty, vysvětlovat, přesvědčovat? Co se osvědčilo vám osobně?

Já prakticky při každém přijetí dítěte do péče v rámci první novorozenecké návštěvy podám rodičům vyčerpávající informaci. Myslím si, že je informuji naprosto komplexně. Rozhodně je nestraším, ale na základě dostupných fakt racionálně sděluji, jaké má očkování výhody. Vůbec nezastírám, že očkování může mít nežádoucí účinky, naštěstí ty vážné jsou velmi vzácné. Poskytuji rodičům také informace, které jsme zpracovali v rámci naší odborné společnosti, edukační materiály. V tu chvíli nechám do jisté míry rozhodnutí na rodičích. Další informace dostávají v době, než přímo dojde k očkování. Rodiče mají možnost mi zavolat, napsat mail, dál si upřesnit, co jim není ještě jasné. Myslím si, že toto je rozumná cesta, nestrašit, ale racionálně říct, je to takto a můžete své dítě skutečně ohrozit.

Myslíte si, že v ČR nastal čas změnit povinné očkování dětí na dobrovolné jako jinde? Je na to česká veřejnost připravena, aby i přesto chodila, když už i teď proočkovanost klesá?

Proočkovanost skutečně klesá, bohužel. Nedá se ale říct, že v ostatních státech není očkování dětí povinné. Nově teď tuto povinnost zavedli ve Francii a Itálii prakticky ve stejném počtu chorob jako v ČR. Často mi maminky říkají, že například v Německu se nemusí očkovat. Tam je to ale otázka různých jiných pobídek a pravidel, bez očkování nedostanou rodiče podpůrné dávky. Do určité míry nějaká povinnost je daná prakticky všude. Někde například omezením vstupu do mateřských škol, nebo na vysoké školy. Když děti z mé ordinace chtějí studovat v USA, vždy je tam dotaz na očkování, dokonce některá očkování si musejí doplnit, jinak je tam nepustí. Je to jeden z mýtů, že povinné očkování dětí je jenom u nás. Všechny vyspělé státy, právě proto, že proočkovanost klesá, reagují na to, aby situace u nich byla stabilizovaná a aby se vrátila vysoká proočkovanost, která je potřeba v rámci kolektivní imunity. Obávám se, že v současné situaci rozhodně není možné říci, že očkování necháme jen na vůli rodičů, byť pořád velká většina jich je zastáncem očkování. Je třeba si uvědomit, že proočkovanost musí být velmi vysoká, například u spalniček je to 95 procent. Pokud je nižší, kolektivní imunitu už neudrží. V tuto chvíli to podle mého názoru tedy není na to, abychom radikálně uvolňovali povinnost očkovat.

Statistiky zaznamenávají v ČR nárůst onemocnění spalničkami a černým kašlem. Letos od ledna do října bylo 136 případů spalniček, loni za stejné období pět. Případů pertuse bylo letos hlášeno 500, což je také vysoké číslo. Čemu tyto nárůsty přičítáte?

Spalničky jdou už na vrub snížené proočkovanosti. Na jaře vydaly ministerstvo zdravotnictví a Státní zdravotní ústav varovné zprávy, které kladly zvyšující se počet spalniček právě do souvislosti s poklesem proočkovanosti. Situace není dobrá ani v Evropě, kde se spalničky objevují, takže stačí jeden zavlečený případ, aby se velmi rychle rozšířily dál.

U černého kašle je to složitější. Počty stoupají už několik let, i když ne markantně, ale tady je jasné vysvětlení spíše půda epidemiologů a vakcinologů. Můj osobní názor je, že patogeny do určité míry mutují, aby přežily. Druhou stranou mince může být, že dříve byla celobuněčná vakcína, měla poměrně dost nežádoucích účinků. Snaha byla vyvinout vakcínu, která by jich tolik neměla, přešlo se do nebuněčné složky. Je otázka, jestli na úkor snížení možných nežádoucích účinků nemohlo dojít k mírnému snížení účinnosti. Pertuse je součástí hexavakcíny, už i tady vidíme pokles proočkovanosti. To je velké nebezpečí hlavně pro malé nenaočkované děti. Loni zemřelo osmitýdenní dítě, protože nemohlo ještě být očkováno. To jen dokládá význam kolektivní imunity pro to, aby chráněni byli i ostatní, kteří očkovat být nemohou nebo ještě nebyli. Doporučuje se očkování rodiny, která o dítě pečuje, diskutuje se o očkování zdravotníků v porodnicích.

S jakou radou rodičům předáváte „děti“ do péče praktiků pro dospělé?

V ordinacích praktických dětských lékařů končí povinné očkování v deseti letech věku dítěte, kdy je přeočkování proti tetanu, záškrtu, černému kašli a poliomyelitidě. Další očkování pak už spadá do dospělého věku. Vždy podávám rodičům informaci, že je rozumné, aby další vakcína nebyla jen proti tetanu, proti kterému se přeočkovává v dospělosti v intervalech zhruba 15 let. Doporučuji, aby i pak volili trojvakcínu tetanus, záškrt a černý kašel, aby jejich děti v dospělosti chránily své potomky i sebe, protože také mohou onemocnět.

Mají lékaři ve svém úsilí očkovat podporu státu?

V ČR dlouhodobě chybí podpora státu lékařům, kteří provádějí vakcinaci. Neexistují oficiální komunikační manuály, jak vysvětlit rodičům, kteří odmítají dát očkovat své dítě, jakému riziku vystavují své potomky, celou rodinu i blízké osoby, které ze zdravotních důvodů nemohou být očkovány. Chybí nám oficiální prohlášení o kolektivní imunitě a na druhé straně zákon, který by zakotvil odškodnění pro děti, u nichž došlo k velmi vzácnému poškození zdravotního stavu vakcinací.

Průzkum AIFP se rolí výrobců vakcín nezabýval. Zeptali jsme se Mgr. Dvořáčka, jak pracují firmy s názory kritiků, že za vším je obchod, že výrobci mají zájem prodat a vydělat.

Firmy s těmito názory nemohou udělat nic, co se týká komunikace s pacienty. Co musíme udělat, je komunikovat s lékaři, vysvětlovat jim vlivy a rizika vakcinace, pomáhat jim argumentačně, aby uměli v ordinaci vše vysvětlit, a musíme spolupracovat s odbornými společnostmi. Průmysl s pacienty komunikovat nemůže, je vázán regulací reklamy.

Jak tedy spolupracujete s lékaři?

Připravujeme informační materiály, které lékařům argumentačně pomáhají, když rodina má nejistotu. Lékaři mají možnost čerpat z výstupů studií, analytických materiálů, vidí, co je reálné, ne mýty, které se šíří internetem a kde se obavy jen násobí. Klíčové je detailně pracovat s lékaři, ministerstvem zdravotnictví a odbornými společnostmi. Nemyslím si, že průmysl by mohl pacienty přesvědčit. Pravda je, že vyrábíme a máme ekonomický zájem, ale to neznamená, že děláme ty věci špatně a mimo zájem pacienta, naopak.

Co veřejnost soudí o nepovinném očkování?

  • tři čtvrtiny lidí (74 procent) považují za užitečné očkování proti klíšťové encefalitidě
  • vysokou podporu má očkování proti pneumokokovým infekcím (59 procent) a proti hepatitidě (57 procent)
  • malou podporu má očkování proti chřipce (20 procent)
  • minimální podporu má očkování proti pásovému oparu (12 procent)

Novinky v očkovacím kalendáři v ČR v roce 2018

  • hlavní změnou v základním očkování hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské přenosné obrně, haemofilu influenzae b a hepatitidě B je přechod na očkovací schéma 2+1
  • schéma 3+1 platí do konce roku 2017. Ubude jedna dávka očkování. Poté budou děti očkovány už jen třemi dávkami místo čtyř
  • očkování se zahajuje od 9. týdne věku a další dávka se podává v intervalu ne kratším než 8 týdnů, třetí dávka se aplikuje mezi 11. a 13. měsícem
  • další změna je u očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám, první dávka této vakcíny má být nově podána do 18. měsíce věku dítěte (doposud bylo stanoveno jen to, kdy se má očkování zahájit, šlo o 1. den 15. měsíce věku, nově je to 13. měsíce věku dítěte)
  • dále dochází k odsunutí 2. dávky očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám na dobu mezi 5. a 6. narozeninami dítěte


Copyright © 2000-2017 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky