Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 17. srpen 2019 | Svátek má Petra
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Mýty a fakta o ředění léčiv

Fpto: Shutterstock

Mýty a fakta o ředění léčiv

Medical Tribune 22/2018
12.11.2018 09:47
Zdroj: MT
Autor: stah
V rámci letošního 8. kongresu České odborné společnosti klinické farmacie (ČOSKF) ČLS JEP, který se konal 12.–13. října v Praze, se pozornost odborníků zaměřila i na problematiku ředění a podávání léčiv. Tomuto tématu byl věnován celý páteční večerní blok Pracovní skupiny pro ředění a podávání léčiv ČOSKF ČLS JEP (PS ŘPL).

Pracovní skupina vznikla v prosinci 2016 a jejím prvním počinem bylo zpracování materiálu k ředění a způsobu podávání léčivých přípravků a léčivých látek, včetně informací o délce podávání, údajů, jakými roztoky je možné rekonstituovat, a informací o stabilitě přípravku po otevření/naředění. Viz Tabulka ředění a podávání léčiv.

Mezi priority PS ŘPL pro rok 2018 patří otázka jediného možného nosného roztoku pro ředění u některých léčivých látek a problematika analgeticko‑myorelaxačních infuzí. Tyto výstupy práce PS ŘPL byly prezentovány v bloku, kterému předsedala PharmDr. Irena Murínová.



Přípravky ředěné výhradně fyziologickým roztokem nebo roztokem 5% glukózy

V úvodní části sdělení byla prezentována problematika ředění přípravků výhradně fyziologickým roztokem (FR) nebo roztokem 5% glukózy (G5). Při zpracování problematiky si členové pracovní skupiny položili otázku, do jaké míry je nutné takové zúžení dodržovat, respektive jestli pro takové omezení existují konkrétní důvody, nebo jde jen o nedostatek údajů z ředění jinými vehikuly před registrací přípravků. Zadáním bylo co nejvíce zúžit spektrum léčivých přípravků, u kterých je nutné vědět, že je možné je ředit opravdu jen do nosných roztoků deklarovaných SPC.

V hledání odpovědí byly jednou cestou literární rešerše, druhou komunikace s výrobci konkrétních přípravků.

Čtěte také

U některých přípravků doporučených v SPC k ředění výhradně FR se podařilo konkrétní důvody odhalit. Například u ampicilinu naředěného do G5 dochází k jeho rychlé degradaci. Naproti tomu u furosemidu, který je podle SPC možno ředit výhradně do FR, existují zahraniční data i pro ředění do G5. Limitujícím faktorem je hodnota pH, ale jeden z výrobců (Fresenius Kabi) deklaruje stabilitu furosemidu i pro některé koncentrace v G5 (při teplotě do 25 °C a ochraně před světlem).

V majoritě případů se PS ŘPL podařilo najít odpověď a argumentaci, proč je nutné ředit doporučeným vehikulem. Reakce výrobců byly velmi skoupé, avšak např. farmaceutická firma Biotika nabídla provedení stabilitních testů svých léčivých přípravků v jiných než v SPC deklarovaných nosných roztocích.



Analgeticko‑myorelaxační infuze

Jako další zajímavá aktivita PS ŘPL bylo prezentováno její kritické zhodnocení problematiky analgeticko‑myorelaxačních infuzí (AMI), které jsou v některých zdravotnických zařízeních stále rozšířeným „standardem“ v léčbě vertebrogenního algického syndromu (VAS).

PS ŘPL nejprve oslovila klinické farmaceuty napříč ČR, aby získala informace, jaké různé typy a složení AMI se v jednotlivých zdravotnických zařízeních podávají.

Primárním záměrem PS ŘPL bylo porovnat vzájemnou kompatibilitu jednotlivých složek AMI. Vzhledem k veliké variabilitě napříč pracovišti (byly získány informace o 53 používaných typech AMI) nebylo úplně snadné soubor dat tímto směrem užitečně zpracovat, proto se autoři rozhodli vyhodnotit všechny používané skupiny léčivých látek (tj. spasmolytika/myorelaxancia, nesteroidní antiflogistika, glukokortikoidy a lokální anestetika) z hlediska farmakokinetických a farmakodynamických vlastností, srovnat jejich účinnost, zdůvodnit risk/benefit jejich podávání, zvolenou lékovou formu, porovnat aktuální farmakoekonomická data a případně doporučit možné alternativy.

Většina léčivých přípravků používaných v AMI není určena pro použití ve směsných infuzích a nejsou známy vzájemné kompatibility při jejich společném podávání. Jejich použití je v plné zodpovědnosti ordinujícího lékaře.

Na českém trhu se vyskytuje i jedna hromadně vyráběná AMI ve složení orfenadrin v kombinaci s diklofenakem. Je to hotová směs, kde výrobce vzal na sebe zodpovědnost za její stabilitu a kompatibilitu.

Plné výstupy a závěry z těchto činností PS ŘPL budou uveřejněny v odborném tisku v příštím roce.

Webové stránky PS ŘPL

Tabulka ředění a podávání léčiv

Dále čtěte


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky