Přeskočit na obsah

Hovořit s pacientem, nebo skenovat lék?

Od února 2019 budou hlídat pravost vydávaných léčiv za pomoci speciálního 2D kódu. 

 

  • Jak jsou lékárníci na protipadělkovou směrnici připraveni, jaká vidíte rizika?

V pilotním projektu si tři desítky lékáren mohly všechno vyzkoušet. V závislosti na tom, jak který lékárenský software je připraven, už se lékárna umí připojit k národnímu úložišti, kde jsou nahrané kódy, umí tam ověřit konkrétní balení léku a momentálně zkoušíme odhadnout, kolik práce nám zabere to, že každé balení musíme vzít do ruky a počkat na odezvu internetu, a kolik času nám zabere řešení chyb. Čili největší problém a největší zátěž je manipulace s každým balením, dvojí komunikace přes internet a řešení potenciálních chyb, například při nahrávání kódů do úložiště výrobcem. Lékárny a lékárníci to nakonec jistě zvládnou, druhou otázkou je, co systém přinese.

 

  • Co lékárníky trápí nejvíc?

Troufám si tvrdit, že změna, kterou přináší do lékáren protipadělková směrnice, je největším zásahem do provozu lékáren od zavedení povinné kusové kontroly na začátku tisíciletí. Na rozdíl například od tolik obávané elektronické preskripce, která přinese řadu pozitiv, se tady jen těžko hledají nějaká pozitiva, která zavedení systému přinese do provozu lékáren. Nejvíc nás trápí povinnost skenovat každé balení a to, že jsme zcela závislí na internetovém připojení. Ve chvíli, kdy se nebude moci lék online ověřit, lékárna nemůže vydávat. Riziko, že si lékárník kód jenom zapamatuje a lék vydá, a pak nastane problém, je veliké a těžko by se to zpětně řešilo, když už balení má pacient doma.

 

Čtěte také

 

  • Ve kterých lékárnách jste systém testovali?

Testovali jsme v nemocničních lékárnách, kolik času to zabere. Když si představíte, že třeba na jednotku intenzivní péče v nemocnici se vydává sto balení jednoho léku naráz, tak to znamená stokrát naskenovat krabičku jako na pokladně v hypermarketu a neudělat chybu. Zde se nabízí otázka, zda není vhodné zakoupit nějaké polo-/automatické zařízení na ověřování balení. Když lékárník udělá chybu, nemůže přímo najít jednu krabičku, unikátní čísla nemá ve svém systému. Lékárna nepracuje s kódem, když lék přejímá od distributora a pak lék uchovává, ale až v okamžiku výdeje, kdy je lékárník povinen pravost léku ověřit. Takže pokud lékárník udělá chybu, musí teoreticky projít až všech sto balení a najít, kde se chyba stala.

 

  • To asi bude na čas mnohem náročnější? 

Zatímco dříve stačilo sejmout čárový kód jednoho balení nebo vybrat ručně v počítači a číslovkou označit počet, nyní je nutné každé balení vzít do ruky, najít 2D kód a načíst, přičemž software provede přes internet dvojí komunikaci s národním úložištěm, než dojde k zneplatnění a lék je možno vydat. Jak to testujeme, víme, že zatímco předtím to trvalo několik sekund, výdej takových balení se může protáhnout na několik minut, proto musíme v nemocničních lékárnách přijmout nové zaměstnance, totéž platí pro veřejnou lékárnu. Když si představíte frontu pacientů, kteří potřebují odborné informace, tak pokud lékárník dvě třetiny času stráví skenováním, měl by na pacienty méně času. Musíme tedy zajistit více výdejních míst a více lékárníků, tak aby pacienti dostali svůj lék včas a zároveň s patřičnou informací o správném dávkování, nežádoucích účincích apod.

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…