Přeskočit na obsah

Lékové interakce hrozí nejčastěji v kardiologii

Také velmi často užívají senioři léky duplicitně, se stejnou účinnou látkou, které jim předepsali různí lékaři nebo které si koupili jako volně prodejné.

Na základě lékových interakcí je v ČR ročně hospitalizováno na 40 000 pacientů, z nich zhruba dvě stě zemře. Lékové interakce byly jedním z témat mezinárodní odborné konference Zdravotní aspekty kvality života českých seniorů. O problematice lékových interakcí hovořila MT s PharmDr. Josefem Suchopárem, statutárním ředitelem DrugAgency, a. s. Na setkání s novináři v průběhu konference konané 30. listopadu v pražském hotelu Olšanka zaznělo, že výskyt lékových interakcí u seniorů roste v ČR podobně jako v celé Evropě. 

 

 

  • DrugAgency, a. s., zpracovala studii, která hodnotí lékové interakce mimo jiné podle věku. Co jste zjistili?

 

Z naší studie vyplývá několik důležitých závěrů. První, nijak překvapivý, výskyt lékových interakcí je závislý na věku. Jsou‑li pacienti starší 65 let, mají významně vyšší riziko, že budou mít závažnou lékovou interakci. V zahraničí publikované studie na toto téma dokonce ukazují, že nejvyšší riziko lékových interakcí mají ti nejstarší pacienti, s tím, že v kategorii pacientů starších 85 let má lékovou interakci téměř 50 procent z nich. Co je ale možná překvapující, výskyt lékových interakcí závisí na pohlaví. Ženy mají více lékových interakcí a mají i závažnější lékové interakce než muži, což vyplývá především z toho, že častěji užívají léky. Častěji než muži, jinými slovy vzkaz pro pány, nemyslete si, že jsme hypochondři, i když to o nás ženy říkají, ve skutečnosti užívají ženy víc léků než muži.

 

Čtěte také:

 

  • Pokud vím, vytipovali jste si i léky, u nichž interakce hrozí častěji…

 

Zjistili jsme, že existuje přibližně deset léků, které jsme si předem vytipovali, říkáme jim léky s vysokým interakčním potenciálem. Patří mezi ně například warfarin, cyklosporin a klaritromycin. Jedná se o léky, které dramaticky zvyšují riziko lékové interakce, přičemž se obvykle jedná o lékové interakce, které jsou klinicky závažné a mohou pacienta poškodit.


 

  • Závěry zazněly na odborné konferenci věnované seniorům. Je u nich situace oproti ostatní populaci v něčem specifická?

 

Celý problém u seniorů je komplikovaný ještě tím, že často užívají léky ve stáří nevhodné, jako vazodilatancia, benzodiazepiny nebo hypnotika v nekorigovaných dávkách, takže jsou ohroženi lékovými interakcemi, duplicitami a ještě nevhodnými léky ve stáří. Celkový stupeň ohrožení křehkého organismu seniora je podstatně větší než např. u padesátníka.


 

  • V jakém oboru medicíny je ohrožení pacientů nejvyšší?

 

K problémům, které pozorujeme v oblasti lékových interakcí a duplicit, nejčastěji dochází u kardiovaskulárních léků. Souvisí to jednak s tím, že pacienti mají souběh několika onemocnění, i několika kardiovaskulárních, mohou mít arteriální hypertenzi, srdeční selhávání, dyslipidémii nebo ischemickou chorobu srdeční, případně i nějaké další, jednak také s tím, že na trhu jsou dostupná generika mnoha výrobců a stále více se objevují kombinované léčivé přípravky obsahující dvě nebo i více léčivých látek. Potom velmi často pozorujeme problém lékových interakcí a duplicit u psychiatrických léků, jde o některé kombinace antipsychotik, antidepresiv, zejména ve vztahu ke kardiotoxicitě, neboť tyto léky vesměs prodlužují QT interval a mohou vést ke vzniku komorových arytmií, které jsou pro pacienta potenciálně smrtící. Třetí skupinou léků, kde často pozorujeme lékové interakce, jsou léky používané u nemocí trávicího ústrojí. Jsou to zejména inhibitory protonové pumpy, ty se užívají v našich podmínkách velmi často, z hlediska lékových interakcí vypadají velmi bezpečně, ale mohou způsobit i závažné lékové interakce.


 

  • Setkáváte se s interakcemi také v onkologii?

 

Největší problém, který vidím v onkologii, spočívá v tom, že pacienti užívají nové typy léčby, zejména velmi dynamicky se rozvíjející skupinu inhibitorů tyrosinkináz, a k tomu užívají alternativní medicínu nebo nevhodnou dietu, což bohužel vesměs vede k tomu, že se snižuje koncentrace těchto léků v krvi, a tím pádem i jejich účinek. Na toto téma je popsáno už velmi mnoho zkušeností ze zahraničí, zatím žádná práce nepochází podle mých znalostí z České republiky, ale určitě to představuje velký problém i zde. Potom jsou v onkologii problémem také klasické onkologické léky, cytostatika, některá z nich jsou neurotoxická, jiná jsou nefrotoxická, prakticky všechna jsou myelotoxická, část z nich se specificky biotransformuje a prakticky všechna se transportují buď ledvinami, nebo játry, a pochopitelně kombinace s bazální terapií pacienta, kterou si přináší z doby, kdy ještě netrpěl onkologickým onemocněním, může být ve vzájemné kolizi a může to představovat problém.


 

  • Lékaři dostávají informace o užívaných lécích, jak se ale dozvědí o rizicích jejich účinku, zvláště když se zavádí do terapie zcela nový lék?

 

Těžko. Musejí si přečíst souhrn údajů o přípravku. Protože nejde jen o to, že nové léky jsou lépe prozkoumány z hlediska lékových interakcí, a podle mých zkušeností jich mají obvykle více, a dokonce více těch závažných, a více různých omezení, opatření atd., ale je to současně problém toho, že se informace o lékových interakcích mění v čase. Jsem už ve věku pamětníka, takže mohu říct, že např. kombinace warfarinu a kyseliny acetylsalicylové prodělala za moji kariéru několikrát zvrat. Nejprve se nesměla, pak se tolerovala, pak byla kontraindikovaná, nakonec je možná s opatrností u určitých specifických situací v případě nízké dávky kyseliny acetylsalicylové. Dalším případem je kombinace kyseliny acetylsalicylové s metotrexátem, kde v minulosti nebylo žádné opatření krom opatrnosti a momentálně je současné podávání kontraindikované, pokud se metotrexát podává v dávkách 15 mg týdně nebo vyšších.


 

  • Znalosti se stále rozšiřují, mění. Má lékař vůbec šanci je sledovat?

 

Lékař je většinou zavalen jinými problémy, než aby všechny aktuální novinky sledoval, a tak se musí spolehnout na nějakou znalostní databázi, například tu naši, dostupnou na webu www.lekoveinterakce. cz, nebo nějakou zahraniční, a musí věřit tomu, že ta databáze se podle svého nejlepšího vědomí a svědomí snaží zobrazit stav poznání k tomu dni, kdy se do ní lékař dívá.


 

  • Můžete popsat, jak vaše databáze funguje?

 

Lze použít jakékoli zařízení s připojením na internet. Do formuláře se napíšou léky, které pacient užívá, program údaje vyhodnotí a sdělí, že lék A interaguje s lékem B, lék A s lékem C je duplicita, a tak vyhodnotí všechny možné kombinace najednou. V databázi lze nalézt informaci, že lék A se nesmí zapíjet grepovou šťávou, problémem při jeho užívání je tučná strava, lék B se nesmí užívat současně s třezalkou, další lék se nesmí užívat současně třeba se šalvějí červenokořennou. U každého léku je uvedeno číslo. Čím je vyšší, tím závažnější je léková interakce. Interakce závažnosti pět je prakticky vždy klinicky významná. Lékař má možnost se podívat, jaké konkrétní informace za lékovou interakcí stojí, dozví se, co se při dané kombinaci děje, např. že se snižuje účinek klopidogrelu, proč se to tak děje, tedy mechanismus vzniku interakce, dále je uvedeno, co se má udělat, například že by měli být pacienti poučeni, aby nepili grepovou šťávu, protože to s klopidogrelem vadí. Pak je v databázi uvedeno, z jakých zdrojů informací bylo čerpáno, jsou citovány studie, které jsou v plném znění odkazovány, aby bylo možné informace ověřit, případně jsou uváděny informace zjištěné výrobcem, které dosud nebyly publikovány v odborné literatuře. Ostatně interakce klopidogrelu s grepovou šťávou patří mezi lékové interakce, které nejsou uvedeny ani v SPC, ale ani v příbalových informacích, takže ji lékař ani pacient jednoduše nemohou zjistit.


 

  • Jak rozsáhlá je vaše databáze?

 

Takových interakcí a duplicit je v ní momentálně 570 000, vyjádřeno jako interakce léčivá látka – léčivá látka. Lze se jejím prostřednictvím podívat na text SPC všech přípravků, a dále lze zjistit, kolik má konkrétní léčivý přípravek, třeba Trombex, celkově lékových interakcí. Momentálně je to neuvěřitelných 837, z toho 65 lékových interakcí patří mezi závažné.

 

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…