Přeskočit na obsah

Jak řešíte problémy mladých lékařů, pane ministře?

Veletrh zorganizovali 21. listopadu na děkanátu 3. LF UK členové studentského spolku TRIMED pod záštitou děkana prof. MUDr. Petra Widimského, DrSc. „Snahou naší fakulty a všech pedagogů je připravit studenty na jejich lékařskou kariéru co nejlépe. Samozřejmě doufáme v dobré uplatnění našich absolventů, ale snažíme se ze studentů vychovat i dobré lékaře se všemi kvalitami, které během své profese budou potřebovat. Součástí našich snah je informovat studenty co nejvíce o jejich možnostech a zprostředkovat jim informace o profesním uplatnění,“ řekl k cíli veletrhu děkan Widimský.

Počty absolventů 3. LF UK každoročně rostou, např. ze 132 absolventů českého i anglického kurikula v roce 2014 na 196, tj. 152 českých a 46 zahraničních absolventů v roce 2016. Titulu bakaláře v tomtéž roce dosáhlo 98 studentů. Veletrh nabídl studentům lékařských i nelékařských oborů nejen z 3. LF UK náhled na jejich budoucí obor i pomoc při důležitých rozhodnutích týkajících se jejich následného pracovního uplatnění.

prof Petr Widimský, foto: Trimed Job

Prof. Petr Widimský, děkan 3. LFUK, foto: Trimed Job

U stánků 28 vystavovatelů se dozvěděli o možnostech pracovního uplatnění po skončení fakulty i nabídkách stáží během studia a ve třech posluchárnách vyslechli 26 přednášek uznávaných odborníků i mladých lékařů, kteří jim přiblížili jednotlivé obory ze zcela jiného úhlu, než jak je tomu při standardní výuce. Letošní ročník nabídl i rozšířenou zahraniční sekci, v níž se představily například německé nemocnice. Mladí lékaři působící v zahraničí promluvili o své práci ve Švýcarsku, Německu, Norsku či USA. Prostor dostala témata vysoce sledovaná, jako Postgraduální vzdělávání či Možnost kombinace předatestační přípravy a vzdělávání v managementu zdravotnictví, i témata méně obvyklá, ale studenty velmi žádaná, jako Medicína a mateřství nebo Jak se stát úspěšným vědcem. Program veletrhu uzavřela přednáška z cyklu Medicína jako věda.

Čtěte také

„Primárním posláním veletrhu je pomoci najít studentům uplatnění. Nicméně my se věnujeme jako fakulta i širším aspektům lékařského povolání, včetně řádného výběru studentů. V souvislosti s vládní podporou budeme navyšovat počty studentů o 15 procent, tj. letos o 28 studentů. Důležitý je i řádný výběr uchazečů,“ uvedl na tiskové konferenci před zahájením veletrhu proděkan pro výuku MUDr. David Marx, Ph.D. „Naše fakulta už přes dvacet let kombinuje při přijímání písemný test s ústním pohovorem, čímž se nám daří kombinovat znalostní část s postojovou, protože lékař není jen technik, který to vše zná a umí, což samozřejmě musí, ale musí být také schopen s pacientem komunikovat, musí být schopen se do pacientů vcítit. Velkou roli hraje medicínská etika, podobný důraz klademe při výuce i na oblast populační medicíny, reprezentovanou hygienou, epidemiologií, preventivním lékařstvím, veřejným zdravotnictvím, zdravotnickým právem a ekonomií,“ popsal proděkan. Vyzdvihl i to, že praktická klinická výuka začíná už v prvním ročníku, v tom je podle něj 3. LF UK v ČR ojedinělá – studenti už v prvním ročníku pracují s pacienty, nejprve s chronickými, posléze i s akutními.

Na dotaz MT, co dělá fakulta pro to, aby mladí lékaři po absolutoriu nastoupili do českého zdravotnictví, anebo, protože zahraniční zkušenost je určitě důležitá, se do českého zdravotnictví vrátili, odpověděl děkan Widimský, že rolí fakulty je vychovat dobré lékaře. Kam lékař nastoupí, je jeho svobodné rozhodnutí. „Co je po promoci, je už rolí jiných subjektů, zaměstnavatelů, státu, jaké dá mladým lékařům podmínky,“ řekl.

Trimed Job 2018, foto: Trimed Job

Na dotaz MT, zda fakulta sleduje motivy studentů při výběru pracovního místa a pak i to, jak se uplatnili, odpověděl proděkan Marx, že opakovaně každých deset let pořádají anketu pro absolventy, kde sledují, jaké obory si vybrali, příští anketa bude na přelomu roku. „Podobně jako jinde vede všeobecné praktické lékařství a vnitřní lékařství. Ve srovnání s ostatními fakultami výrazně víc našich absolventů se věnuje kardiologii a ze základnějších oborů psychiatrii. Motivací k práci v zahraničí před deseti lety byly hlavně ekonomické výhody, teď se domnívám na základě zatím letmých sdělení, že to spíše bude strukturovanější a predikovatelnější systém specializačního vzdělávání a bezpečnější začátek praxe z hlediska dohledu a dozoru absolventů,“ řekl s tím, že zhruba deset procent absolventů odchází pracovat do zahraničí a v průměru po šesti, sedmi letech se do českého zdravotnictví vracejí.

Děkan Widimský doplnil, že studenty může 3. LF UK motivovat i jako zaměstnavatel. „Máme zhruba 850 zaměstnanců a učitelé medicíny se mohou rekrutovat i z našich absolventů. V tom jsme v posledních letech cítili, že naši absolventi hodně mizeli v zahraničí. Letos zahajujeme projekt, který začne naplno v roce 2019, kdy chceme motivovat naše nejlepší studenty k tomu, aby zůstali na fakultě a věnovali se akademické dráze jako budoucí vědci, budoucí pedagogičtí pracovníci, samozřejmě s možností současně pracovat na klinikách jako lékaři. Podporujeme to formou donace, která umožní jednomu až dvěma, maximálně třem našim absolventům za finanční prostředky, které by mohly být srovnatelné s nástupním platem v západní Evropě, zůstat tady,“ řekl děkan. Fakulta tak chce omladit stárnoucí pedagogický sbor. „Podle mzdového předpisu můžeme nabídnout mimořádnou mzdu mimořádným osobnostem, doufáme, že to bude zárodek budoucí generace lídrů fakulty,“ shrnul děkan. Výběr bude na základě studijních výsledků, toho, zda se zájemce věnoval vědecké práci, a na základě vědeckého projektu, na němž se domluví uchazeč se školitelem.



Připravované změny specializačního vzdělávání

TRIMED JOB měl jako svoji podstatnou část informace o změnách ve specializačním vzdělávání. „Pozvali jsme pana ministra, aby nám změny představil a studenti se mohli přímo ptát, na co se mají připravit,“ uvedl za tým organizátorů Tomáš Sychra.

Ministr Vojtěch především vyzdvihl podporu, kterou vláda lékařským fakultám poskytla schválením jedenáctiletého dotačního programu, kdy fakulty dostanou téměř sedm miliard korun. Konkrétně s 3. LF UK řeší ministr její další rozvoj a po setkání se studenty se byl podívat na nové prostory pro výuku, které fakulta získá převodem od Státního zdravotního ústavu v sousedícím areálu. Podle ministra by se 3. LF UK měla zaměřit na užší spolupráci se SZÚ. „Lékaři, to není jenom nemocnice, ale je to široké spektrum, kde se můžete uplatnit, právě třeba v orgánech ochrany veřejného zdraví. Samozřejmě je to i otázka primární péče, kde vidíme veliký problém a ministerstvo se nyní snaží podporovat rozvoj primární péče, aby byla atraktivní pro mladé lékaře. Zejména v periferiích ČR máme problém nahradit stárnoucí odcházející lékaře,“ řekl ministr s odkazem, že v primární péči je věkový průměr mezi 57–59 lety u praktických lékařů pro dospělé, praktičtí lékaři pro děti a dorost jsou dnes nejstarší odborností v ČR. To označil za alarmující, pacienti potřebují zejména primární péči, aby byla dostupná. „Podle posledních informací se situace začala zlepšovat, v přípravě je nyní kolem šesti set praktických lékařů a já doufám, že třeba někteří z vás budou uvažovat nejen o tom, že půjdete do nemocnic, kde lékaře také potřebujeme, ale i do terénu, do primární péče,“ řekl.

K postgraduálnímu vzdělávání ministr připomněl, že převzal dědictví loňské změny zákona č. 95/2004 Sb., o postgraduálním vzdělávání lékařů, na kterou mají navazovat prováděcí předpisy. V jejich vydávání má resort skluz. „Je pravda, že trošku doháníme dluh, snažíme se, aby co nejdřív byly k dispozici všechny podzákonné předpisy, abyste věděli, podle čeho se budete vzdělávat. Podařilo se vydat vyhlášku o základních kmenech, je účinná od 9. 10. 2018, kdy vyšla ve Sbírce zákonů, takže základní kmeny jsou nastaveny. Na základě toho se nemocnice akreditují, ten proces už probíhá. Váš oprávněný dotaz je, proč to trvalo tak dlouho? Nejsem lékař, jsem právník, a oblast vzdělávání lékařů považuji za jeden z největších oříšků – nikoli proto, že bychom to nezvládli, ale protože na vzdělávání lékařů není jednotný názor. Je tu jednak názor České lékařské komory, který se poměrně zásadně liší od pozic odborných společností, pak je přes stovku odborných společností, každá také má svůj pohled na to, co by mělo být v rámci základního kmene. Je velmi složité najít konsensus. Řešíme oblast financování, zdravotního pojištění, zdravotních pojišťoven, přímo řízených organizací, tomu všemu se dá nějak porozumět a najít konsensus, ale ve vzdělávání je řada názorů, tím je proces prodloužen a připomínkové řízení se komplikuje,“ řekl ministr.

Na vydanou vyhlášku o základních kmenech navázala práce na jednotlivých vzdělávacích programech, vytvářejí se postupně, jak na nich pracují „různě aktivní“ akreditační komise. „Věřím tomu, že budeme do konce roku na tom tak dobře, abychom to měli víceméně pohromadě,“ řekl ministr. Pracovat musí ministerstvo i na dalších předpisech, týkají se například kompetencí mladých lékařů.

Trimed Job 2018, foto: Trimed Job

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, foto: Trimed Job

„Pokud jde o další věci, chceme motivovat a zatraktivnit primární péči tím, že dáme praktickým lékařům větší kompetence. Na tom intenzivně pracujeme, říkáme tomu reforma primární péče, aby praktický lékař nebyl pouze administrativní jednotkou, která bude posílat pacienta ke specialistovi, ale měl kompetence na to, aby péči mohl poskytnout sám, nebyl limitován preskripčními omezeními, mohl provádět určité výkony, které dnes provádět nemůže, aby byl průvodcem pacienta, koordinoval péči o chronicky nemocné, s diabetem, hypertenzí apod. Myslíme si, že pokud praktický lékař bude mít kompetence, bude to nejen větší komfort pro pacienta, ale tato práce bude pro mladé lékaře atraktivnější,“ řekl ministr.

Mezi dalšími řešenými úkoly jmenoval elektronizaci zdravotnictví, eRecepty fungují, předepisuje se tak 90 procent všech receptů. Lékaři dostanou možnost nahlížet do listu předepsaných a vydaných léků v rámci celého systému, nyní vidí lékař jen to, co sám předepsal. Umožní mu to hlídat duplicity, nepříznivé vzájemné reakce léků a přispěje to ke správnému nastavení léčby. Sdílet se budou také informace o provedených vyšetřeních a laboratorních testech. „Sledujeme větší kvalitu a bezpečí pro pacienta a možná větší komfort pro lékaře,“ poznamenal ministr.

Ministerstvo řeší také lepší dostupnost inovativní léčby, chce zkrátit správní řízení, zpružnit práci SÚKL, aby do českého zdravotnictví snáze vstupovaly inovativní léky. Bude řešit i zavádění nových postupů a přístrojů. „Zahajujeme diskusi s Univerzitou Karlovou o vzniku HTA platformy na akademické půdě ve spolupráci s Českou lékařskou společností JEP, kde se budou sbírat EBM informace ze zahraničí a vyhodnocovat efektivita, aby pak bylo hrazeno z veřejného zdravotního pojištění,“ řekl ministr s poznámkou, že se řeší také personálie a navyšování platů, to ale hlavně je role nemocnic.

Náměstek ministra prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., poté představil plénu předpisy týkající se vzdělávání lékařů. Naprostá většina vyhlášek klíčových pro praxi je podle něj už připravena. „Co vás zajímá primárně, když opustíte univerzitní řady, je kmen, do kterého byste měli nastupovat. Uniformně je 30měsíční a byla snaha některé kmeny centralizovat pro více oborů, zářným příkladem je interna. Je snaha, aby došlo k akreditaci co nejširšího portfolia nemocnic a zařízení pro toto vzdělávání. Myslíme si, že by to mělo jít až na úroveň okresů, aby se lékaři ke vzdělávání nekoncentrovali pouze na fakultních pracovištích. Akreditace bude udělaná zpětně k době, kdy tam nastoupíte, takže nebude výpadek, aby se vám to nezapočítalo. A co se týká jednotlivých specializací, měli byste se rozhodnout, jestli budete volit obor základní, nebo nástavbový,“ shrnul náměstek.

Čtěte také

Ministr Vojtěch je podle pamětníků prvním ministrem zdravotnictví, který na debatu se studenty v rámci veletrhu TRIMED JOB osobně dorazil. Studenti a mladí lékaři to ocenili, nijak ho ale v otázkách nešetřili. Poukazovali na problémy, které jim vzdělávání zásadně ztěžují. Student 4. ročníku všeobecného lékařství na 3. LF UK Nikolas Petr před vznesením dotazu ministrovi popsal, jak konkrétně to na fakultě vypadá či vypadalo. „Pamatuji si, že v prvním ročníku jsme při přednáškách seděli na podlaze, testy jsme psali na koleni, protože nebyl dostatek stolů. Teď ve čtvrtém ročníku už máme klinickou část, v místnostech, kde se učíme, jsme ve dvojkruzích, jeden kruh má 15 až 25 lidí, místnosti mají cca 40 metrů čtverečných, nás je v nich 47 lidí pět hodin denně. Když jdeme do nemocnice na praktika, jdeme za jedním pacientem ve skupině 15 až 20 lidí, u pacienta se ten den vystřídá až pět takových skupinek, protože pacienti nejsou. Chtěl bych se zeptat – jaké kroky ministerstvo podniká, jak nám můžete pomoci – společný jmenovatel je nedostatek prostor, nedostatek pacientů, nedostatek personálu a v neposlední řadě nedostatek financí?“

„První věc, otázka není směřována na správného ministra, lékařské fakulty jsou pod ministerstvem školství, my je neřídíme a nemáme vliv na pregraduální výuku. Řešíme postgraduální vzdělávání. Co se týče lékařských fakult, jsme iniciátorem myšlenky podpořit je finančně a navýšit počty studentů o 15 procent. Víme, že se současným počtem absolventů nejsme schopni saturovat systém zdravotnictví do budoucna v souvislosti se stárnoucí populací. Dnes máme zhruba tisíc absolventů lékařských fakult ročně. I kdyby všichni šli do praxe, stále to není dostatečné. Lékařská populace bude stárnout a odcházet do zahraničí. S ministerstvem školství financování lékařských fakult řešíme, i s asociací děkanů jsme se shodli, že je potřeba navýšit peníze pro lékařské fakulty. Učitelé jsou podhodnoceni, není úplně atraktivní učit na lékařské fakultě vzhledem k tomu, jak rostou platy v klinické sféře. Akční plán na podporu lékařských fakult už schválila vláda, letos začal přípravou 135 milionů navíc, od příštího roku to bude 700 milionů navíc pro všechny fakulty. Využijí se na platy učitelů, mají přilákat nové a udržet ty dosavadní, aby neodcházeli, a využijí se také na rozšíření kapacit. Lékařské fakulty si výrazně polepší oproti ostatním vysokým školám,“ ocenil ministr.

Mgr. et Mgr. Vojtěch, Trimed Job 2018 foto: Trimed Job

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, foto: Trimed Job

Děkan Widimský doplnil, že tímto směrem jde i 3. LF UK. „Jednáme s ministerstvem zdravotnictví, s rektorem UK a dalšími státními orgány o převodu sousední budovy a pozemku, což by umožnilo budoucí prostorový rozvoj fakulty. V tom nacházíme podporu obou ministerstev – zdravotnictví i školství. Druhá věc, zahájili jsme konkrétní kroky, navýšení počtu lůžek k výuce a navýšení počtu učitelů. Z financí pro letošní rok jsme už nabrali 24 nových učitelů a máme čtyři nová pracoviště v Thomayerově nemocnici. Teď navíc jednáme s krajskými nemocnicemi, že by část výuky mohla probíhat tam,“ řekl děkan.

Další ožehavou otázku položila ministrovi Hana Mihalová z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Týkala se nedostatečné právní ochrany mladých lékařů a nedostatku starších odborníků, kteří by se mladým lékařům věnovali. Podle statistik z roku 2016 trpí 30 procent lékařů vyhořením a valná většina je jím ohrožena. Lékaři toto všechno uvádějí jako důvod odchodu do zahraničí. „Jaké kroky chcete podniknout, aby mladí lékaři neodcházeli?“ zeptala se studentka. Co ministr odpověděl na její otázku a na otázky ostatních studentů, další informace z veletrhu TRIMED JOB, podrobností z diskuse vedení ministerstva se studenty a mladými lékaři či rozhovory Medical Tribune s ministrem o přípravě zákonů, s děkanem a dvěma proděkany, s řediteli nemocnic a také s mladými lékaři například o tom, proč odjeli pracovat do ciziny a co je vedlo k tomu, aby se do českého zdravotnictví vrátili, čtěte v některém z následujících čísel MT a na webu www.tribune.cz.

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené