Nemoci pijanů stojí víc než celá psychiatrie
Náklady na onemocnění, kterým by šlo předejít, kdyby pacient nepožíval alkohol, tak pro srovnání činí více, než kolik dávají zdravotní pojišťovny na veškerou léčbu duševních poruch a poruch chování (9,3 mld. v roce 2015).
Došla k tomu studie Institutu pro zdravotní ekonomiku a technology assessment iHETA a Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), kterou si objednal Úřad vlády.
Analýza vycházela mimo jiné z veřejných dat Všeobecné zdravotní pojišťovny a z neveřejných dat, která poskytla Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra.
U některých onemocnění je souvislost s alkoholem zřejmá, u jiných autoři studie vycházeli z odborných odhadů. Například v případě hypertenze pracovali s celkovými náklady ve výši 4,7 miliardy korun a s tím, že podle výzkumu Lisy Jones (Updating England‑Specific Alcohol‑Attributable Fractions, 2014) způsobuje alkohol 29 procent všech nákladů na hypertenzi. Náklady na alkoholem způsobenou hypertenzi proto spočítali na 1,35 miliardy korun.
Zdravá játra nad zlato
Největší zátěží pro zdravotnický rozpočet má alkohol v podobě nespecifického poškození jater. Na to vynaložily podle studie zdravotní pojišťovny v roce 2016 celkem 3,4 miliardy korun, tedy zhruba stejně jako jinak vydávají na celou skupinu infekčních a parazitárních nemocí. Dalších 1,3 miliardy korun šly na diagnózu alkoholické poškození jater.
Studie se zabývala také hodnocením možných opatření pro snížení konzumace alkoholu. Autoři vyhodnotili třicet různých možných intervencí podle toho, jak jsou účinné, jestli jsou důkazy o účinnosti robustní, jak jsou nákladově efektivní a jak náročné je jejich zavedení do praxe. Jako hlavní dvě doporučení ze studie vyšly zákaz nebo omezení reklamy na alkohol a zvýšení zdanění alkoholu, zejména pak tichého vína, které u nás není zdaněno vůbec. Zvýšení ceny alkoholu o 10 procent vede ke snížení konzumace alkoholu o 4,4 procenta, tvrdí autoři studie. Spotřební daň z alkoholu je přitom v Česku v mezinárodním srovnání velmi nízká.
Jedním z dalších opatření, které by mohlo výrazně pomoct, je podle studie identifikace rizikových pijanů a poskytnutí stručné rady u praktických lékařů, v lékárnách nebo na pohotovostech.
Intervence praktických dětských lékařů
Podle odboru protidrogové politiky Úřadu vlády provádějí zdravotníci krátké intervence v oblasti závislostí „v poměrně nízké míře a nesystematicky“. Na konzumaci alkoholu se lékaři ptali jen třetiny osob, pouze osm procent dostane doporučení s pitím přestat nebo je omezit, uvádí odbor ve své zprávě.
Mgr. Jarmila Vedralová, ředitelka Odboru protidrogové politiky Úřadu vlády ČR, řekla, že je pro praktické dětské lékaře připravený manuál pro vyhledávání dětí s rizikovým chováním při preventivní prohlídce ve třinácti až patnácti letech. „Je s tím spojený i kód k vykazování, aby to podpořila i úhrada ze zdravotního pojištění. Je to potřeba,“ uvedla Vedralová, která se na přípravě kódu podílela ještě v době, kdy pracovala na ministerstvu zdravotnictví.
Alkohol je dětem snadno dostupný a 11,9 procenta šestnáctiletých jej pravidelně konzumuje v nadměrných dávkách. Podle dotazníku VRCHA požilo v posledních 30 dnech alkohol 31 procent dětí ve věku od 11 do 15 let a tři procenta se cítila opilá. „Většina českých dětí, téměř 90 procent, stále potvrzuje, že si cigarety a alkohol mohou opatřit velmi snadno a bez větších překážek, a to i přesto, že prodej a podávání alkoholických nápojů a tabákových výrobků je osobám mladším 18 let zakázán,“ uvádí Vedralová.
Podle MUDr. Ilony Hülleové, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR, není změna, která by podpořila záchyt rizikového chování u dětí, v současnosti prioritou. „Záchyt rizikového chování je obecně jedním z témat reformy primární péče. Už dnes se na to při pravidelných prohlídkách ptáme. Úvahy o tom, že by se toto téma posílilo samostatným hrazeným výkonem, jsou teprve v prvopočátku,“ uvedla pro MT Hülleová. „Nebude to ze dne na den,“ myslí si.
Další problém je, kam děti s rizikem pití alkoholu případně poslat. Síť adiktologických služeb je celkově nedostatečná, není dost ambulantních psychoterapeutů, psychiatrů, a zvláště pak chybějí adiktologické služby specializované na děti a mládež. Na podobný problém narazili praktičtí dětští lékaři, když zlepšili záchyt dětí s poruchami autistického spektra, připomněla Hülleová.
Kromě nákladů na zdravotní služby spočítala analýza i další dopady. Například náklady na administrativu kolem kriminality opilců, jejich věznění, dopravní nehody nebo náklady na nižší produktivitu pijanů, ať už v případě, že absentují, nebo když přijdou do práce v kocovině či v práci pijí. Se vším všudy tak náklady konzumace alkoholu v roce 2016 dosáhly 59 miliard korun. Z toho nejvíc (43,6 procenta) tvoří ztráta pracovní produktivity. Zdravotní náklady z celého balíku tvořily 21,7 procenta.
Centrum ekonomických a tržních analýz získalo na tento výzkum v letech 2017 a 2018 dotaci Úřadu vlády ve výši 1,47 milionu korun určenou pro projekty protidrogové politiky.
Zdroj: MT