Přeskočit na obsah

Zvýšení plateb státu? Pro ministerstvo financí je neudržitelné, pro odbory nízké

Letos má díky navýšení plateb za státní pojištěnce přijít do systému zdravotního pojištění o zhruba tři miliardy korun více než loni. Celkem se očekává, že zdravotní pojišťovny získají v roce 2018 z plateb za státní pojištěnce 68,3 miliardy korun při celkových příjmech systému 301 miliard korun. Schváleno je už i další navyšování plateb státu v letech 2019 i 2020. Nyní ministerstvo zdravotnictví navrhuje změnit výpočet v zákoně pro příští roky tak, aby se platby navyšovaly automaticky podle růstu průměrné mzdy.

Pokud by byl návrh novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění schválen, stát by za státní pojištěnce platil 13,5 procenta ze čtvrtiny průměrné hrubé mzdy. (Zaměstnanci přitom odevzdávají 13,5 procenta ze superhrubé mzdy.) Podle odhadu ministerstva zdravotnictví by to v roce 2021 přineslo meziročně 14 miliard korun navíc. V dalších letech pak 3,5 miliardy korun navíc.

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že současná právní úprava nezajišťuje dostatečnou předvídatelnost. Vláda může sama měnit platbu za státní pojištěnce na příští rok vždy do 30. června. „Nelze rovněž pominout skutečnost, že spíše než objektivní kritéria rozhoduje o změnách ve výši vyměřovacího základu aktuální politická situace a ochota uvolnit prostředky do oblasti zdravotnictví,“ uvádí se v materiálech ministerstva zdravotnictví.

Cílem současného návrhu je i posílení příjmů zdravotního systému. „Navýšení platby za státní pojištěnce v této úrovni částečně (byť ne zcela) naplňuje požadavek na přibližování celkových výdajů na zdravotnictví k průměru evropských zemí v OECD. Garantováno je poté pravidelné navyšování i v dalších letech, přičemž dopady na státní rozpočet lze považovat za přiměřené, realizovatelné a odpovídající potřebám navyšování zdrojů systému veřejného zdravotního pojištění,“ tvrdí ministerstvo zdravotnictví.

Návrh byl do 5. prosince v připomínkovém řízení a hned několik stran k němu uvedlo zásadní připomínky. Podle České lékařské komory je navrhované navýšení plateb za státní pojištěnce nedostatečné a místo vyměřovacího základu na úrovni čtvrtiny průměrné mzdy navrhuje stanovit jej ve výši poloviny průměrné mzdy. Komora ve svých připomínkách k návrhu uvádí, že by jí navržené navýšení vedlo k přibližování pojistného jednotlivých skupin pojištěnců a „tím i k posílení principu solidarity, na kterém je systém veřejného zdravotního pojištění založen“.

Možnosti vyjádřit se k návrhu využila i Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), jejímž členem je Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče. Také navrhuje výraznější zvýšení vyměřovacího základu pro státní pojištěnce, a to buď na úroveň 29,5 procenta průměrné mzdy, nebo na úroveň minimální mzdy. Ta druhá možnost by do zdravotnictví přinesla podle ČMKOS 48 miliard korun za rok. „Tyto finance pomohou zmírnit současnou personální krizi, která ochromuje české zdravotnictví. Doprovodným jevem je pak samozřejmě zkvalitnění zdravotní péče. Tímto krokem se přiblížíme vládou deklarovanému cíli navýšit objem financí ve zdravotnictví na evropský průměr, který se pohybuje na úrovni 9 % HDP,“ uvádí ČMKOS.

Jenže ministerstvo financí naopak prosazuje nižší automatickou valorizaci podle jiného výpočtu. Ten by byl založen na vývoji HDP. Ministerstvo zdravotnictví jej zvažovalo, ale přiklonilo se k navázání na průměrnou mzdu. „Výše plateb státu ze státního rozpočtu generovaných dle mechanismu MZ považujeme za dlouhodobě neudržitelné, a to z důvodu, že růst průměrné mzdy v horizontu projekce je v průměru vyšší než růst reálného i nominálního HDP. Existuje tak evidentní riziko, že návrh MZ by do budoucna výrazně zvýšil tlak na výdajovou stranu státního rozpočtu a zhoršil finanční udržitelnost systému,“ uvádí se v připomínkách ministerstva financí. Požaduje návrh stáhnout z legislativního procesu a přepracovat hodnocení dopadů regulace (RIA).

Čtěte také

S argumentem, že by různé skupiny pojištěnců neměly platit výrazně odlišné pojistné, se ministerstvo financí neztotožňuje. „Dává se zde do souvislosti čerpání péče skupinou tzv. státních pojištěnců s platbou ze státního rozpočtu, což ignoruje solidární charakter systému veřejného zdravotního pojištění. Podle stejného principu by totiž bylo možné dojít např. k absurdnímu tvrzení, že nízkopříjmové skupiny obyvatel odvádějí nízkou výši pojistného vzhledem k hodnotě čerpané péče, a je tedy nutno jim zvýšit vyměřovací základ či sazbu pojistného,“ kritizuje ministerstvo financí.

Podle výpočtu ministerstva financí by v dlouhodobém horizontu návrh ministerstva zdravotnictví přinesl do zdravotnictví mnohem vyšší platby státu než systém, který prosazují finance. Rozdíl by činil desítky miliard a zvětšoval by se. V roce 2030 by návrh resortu zdravotnictví znamenal celkovou platbu za státní pojištěnce 123 miliard korun a návrh financí 109 miliard korun, v roce 2050 by šlo o částky 300 miliard (návrh resortu zdravotnictví) versus 192 miliard (návrh ministerstva financí).

Ministerstvo financí dále kritizovalo Vojtěchův úřad, že předkládá úpravu plateb státu do zdravotnictví, aniž by měl přesně rozmyšleno, kam se má systém financování zdravotnictví dál ubírat. „V neposlední řadě musí MF poukázat na fakt, který je předmětem jeho kritiky dlouhodobě, a tím je pokračující absence koncepce českého zdravotnictví. Pokud MZ stále nedokáže formulovat, jak má zdravotní systém v ČR vypadat a jaké finanční prostředky bude potřebovat v dlouhém období a z jakého důvodu, nelze ani stanovovat podíl státního rozpočtu na jeho financování,“ uvádí se v připomínkách ministerstva financí. Navíc resort varuje, že bez koncepce může mít zdravotnictví problém s čerpáním evropských dotací po roce 2020.

Ministerstvo zdravotnictví teď má prostor připomínky zpracovat a návrh případně pozměnit, pak jej bude prosazovat na vládě a v parlamentu.

 

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené