Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Pondělí 21. říjen 2019 | Svátek má Brigita
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Administrativa patří k nejčastějším důvodům stresu

Foto: Shutterstock

Administrativa patří k nejčastějším důvodům stresu

Medical Tribune 26/2018
17.12.2018 09:47
Zdroj: MT
Autor: kol
Nejnovější průzkumy ukazují, že syndrom vyhoření postihuje zhruba 20 procent české populace. K nejohroženějším profesím patří lékaři a zdravotníci, učitelé, ale též policisté nebo soudci.

Dnes se často diskutuje o tom, zda v moderní společnosti duševních poruch a psychopatologie přibývá či nikoli. Podle českých odborníků bohužel spíše ano. Existuje i dlouholetá americká studie, v jejímž rámci jsou američtí studenti podrobování stejnému testu od roku 1940 až do současnosti. I ta jednoznačně ukazuje, že psychopatologie přibývá. Výraznou roli zde hraje i zvyšující se dlouhodobý stres.



I když se průměrný věk dožití člověka celosvětově prodlužuje, větší část tohoto nárůstu pokrývají roky života strávené ve špatném zdravotním stavu. Podle celosvětové studie WHO Global Burden of Disease (GBD), která se zabývá zátěží lidstva různými nemocemi již od 90. let (DALY – Disability Adjusted Life Years), je současné období charakterizováno vlnou násilí a epidemiemi neinfekčních nemocí. Patří sem především vysoký krevní tlak, kouření, vysoká glykémie, vysoký body mass index a neuropsychiatrická onemocnění, především deprese. Afektivní poruchy (deprese, mánie, bipolární afektivní porucha) představují celosvětově třetí nejčastější příčinu zdravotního handicapu neboli disability.

Podíváme‑li se na neuropsychiatrické choroby, zaujímala v roce 1990 deprese 17. místo, úzkostné poruchy 24. místo a Alzheimerova choroba byla na 33. pozici. Od té doby se právě v oblasti neuropsychiatrických chorob mnohé změnilo. Úzkostné poruchy sice zůstávají kolem 20. místa, ale deprese se dostala na 11. příčku a nejstrmější nárůst zaznamenává Alzheimerova demence, která se z 33. místa dostala na 15. pozici.



Syndrom vyhoření v české populaci

Jak připomněl prof. PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, stres spojovaný dnes hlavně s negativní konotací není evolučně pro člověka ničím špatným, jde o funkční stav organismu, který nás má v určitém smyslu bránit. Člověk byl uzpůsoben pro krátkodobý intenzivní stres s předpokladem, že se s ním vždy nějak vypořádá. Moderní doba však přináší stres jiný – dlouhodobý, který je integrální součástí našeho života a v němž žijeme všichni. Nejčastější formou vyrovnávání se se stresem v ČR je přitom sklenička alkoholu.

Prvním pocitem, který se při dlouhodobém stresu objevuje, je únava. Následně se dostavuje ztráta smyslu vykonávané práce. Právě to je podle odborníků prvním varujícím symptomem vyhoření. „Ve chvíli, kdy budete bojovat se stresem dále, i když již ztratíte smysl vykonávané práce, začnete být cyničtí. Důkazem vyhoření u lékařů je tvrzení ‚Nemá smysl pacienta léčit, stejně zemře‘ nebo u učitelů ‚Nemá smysl je vůbec vychovávat nebo vzdělávat, protože jsou to stejně ignoranti‘. Jestliže jste unavení, ztrácíte smysl a jste cyničtí, splňujete základní definici syndromu vyhoření,“ varuje prof. Ptáček s tím, že tento syndrom je odpovědí organizmu na dlouhodobé chronické emocionální a personální stresory spojené převážně s pracovní činností. Charakteristickou dimenzí je zde vyčerpání, cynismus a neefektivita.

Nejnovější průzkumy ukazují, že syndrom vyhoření postihuje zhruba 20 procent české populace. To je v mezinárodním kontextu průměr, např. Kanada vykazuje jen šest procent, zatímco Velká Británie 33 procent.



První centrum pro lékaře

Odborníci z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze se zabývají nejen diagnostikou a léčbou duševních poruch, dlouhodobě se věnují také problematice stresu, symptomům deprese nebo charakteristikám životního stylu v rámci průřezového výzkumu a syndromu vyhoření u obecné populace, ale i u různých specifických profesních skupin. Pracovníci této kliniky jako první založili psychologické poradenské centrum pro lékaře a zdravotníky ohrožené vyhořením.

„Výskyt syndromu vyhoření sledujeme od roku 2015. Výsledky výzkumů poukazují na významné souvislosti mezi specifickou pracovní zátěží, ale též závažnějších jevů, jako je depresivní symptomatologie. Ze studií naší kliniky vyplývá, že mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především vrcholoví manažeři, řídící pracovníci s odpovědností za větší firemní celek, dále pak i střední nebo nižší manažeři a řídící pracovníci. K nejohroženějším profesím patří lékaři a zdravotníci, učitelé, ale též policisté nebo soudci. Jako specificky ohrožená skupina se jeví i novináři,“ říká spoluautor publikace Syndrom vyhoření jako mezioborový jev prof. Ptáček, který se na Psychiatrické klinice v několika velkých národních studiích zaměřuje na duševní zdraví lékařů a učitelů a v dílčích studiích také na psychiku policistů, soudců nebo duchovních. Právě duchovní jsou na tom z hlediska syndromu vyhoření naopak nejlépe.

Čtěte také

V rámci průzkumu byla zjištěna i geografická rozdílnost výskytu syndromu vyhoření na území našeho státu. Nejlépe jsou na tom obyvatelé oblasti Vysočiny (4 %), v Karlovarském kraji (11 %) nebo ve Zlínském kraj (12 %), naopak nejvyšším procentem vyhoření trpí lidé v kraji Moravskoslezském (28 %), Libereckém (25 %), Královehradeckém (24 %) či Pardubickém (23 %).

Jak prof. Ptáček popisuje, letos byl realizován i velký výzkumný grant mezi 3 500 učiteli, kde se ukázalo, že více než polovina z nich se považuje za ohrožené syndromem vyhoření a dlouhodobě v pracovním stresu se cítí být 60 procent z nich. Typickým povzdechem je: „Je toho zkrátka moc, a pořád se to zhoršuje. Každý měsíc nový předpis, k tomu rodiče, kde každý chce něco jiného, děti, které potřebují zvláštní podporu, alternativní přístup, úkoly navíc… Musíme chodit na další a další kurzy, roste papírování…“

„Zjistili jsme, že průměrně 20 procent učitelů vykazuje projevy syndromu vyhoření a minimálně 65 procent je jím ohroženo. Ukázalo se, že faktorem, který učitele nejvíce stresuje, je ministerstvo školství, administrativa a školní inspekce. Totéž bylo zjištěno i u lékařů, pro něž je největším zdrojem stresu administrativní zátěž,“ dodává.



Rostoucí výskyt deprese

V České republice proběhlo v posledních letech několik průzkumů, v jejichž rámci odborníci u populace zjišťovali, zda dotázaní pociťují nějaké příznaky deprese. V roce 2015 udávalo těžké projevy deprese (klinicky závažná deprese) sedm procent populace a u 11 procent byly popsány středně těžké depresivní příznaky. Příznaky byly častější u žen než u mužů. Občasné sebevražedné myšlenky přiznalo devět procent populace a jedno procento o sebevraždě vážně uvažovalo.

Jak se ukázalo, ve vzorku české populace má 11 procent lidí zkušenost s užíváním antidepresiv. Podíváme‑li se do americké populace, i tam je zřejmý nárůst spotřeby těchto léků – s užíváním antidepresiv má zkušenost 13 procent Američanů (17 % žen), přičemž většina jich je užívá dlouhodobě. Raketový nárůst, který byl v ČR v poslední době zaznamenán, potvrzují i data OECD z roku 2017, kde je srovnáván vývoj růstu užívání antihypertenziv, antidiabetik, látek snižujících cholesterol a antidepresiv. Jak se ale ukazuje v porovnání s ostatními státy, je ČR v oblasti antidepresiv v letech 2000 a 2015 stále ještě pod průměrem. Mnohem větší je jejich spotřeba např. na Islandu nebo ve skandinávských zemích. Zato v prvních třech skupinách je na tom Česko v proléčenosti nad průměrem, někde dokonce na vedoucích příčkách.

„Spotřeba antidepresiv v posledních letech výrazně narostla a v roce 2015 činila 55 definovaných denních dávek na 1000 obyvatel. Na rozdíl od spotřeby antihypertenziv, látek snižujících hladinu cholesterolu a antidiabetik je ale tato hodnota podle OECD stále pod průměrem 29 vyspělých zemí současného světa. Podle našich výsledků u nás stále více lidí užívá anxiolytika (18 %) a hypnotika (16 %) než antidepresiva (11 %), přičemž psychofarmaka nejčastěji předepisuje praktický lékař. Celkově ale česká populace stále užívá více anxiolytik a hypnotik než antidepresiv,“ potvrzuje přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc., a dodává, že pokles sebevražednosti v ČR se v posledních letech zastavil a hodnotou 13,1 dokonaných sebevražd na 100 000 obyvatel a rok se z mezinárodního pohledu řadíme k průměru.

Jak ukazuje například analýza dat deseti lékařů, kteří byli na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN klinice v Praze v posledních dvou letech z důvodů pokusu o sebevraždu hospitalizováni, nejčastějším důvodem vedoucím k tomuto činu byla deprese, následovala bipolární afektivní porucha, ale i schizofrenie a závislost na návykových látkách. Všechny pokusy byly v těchto případech páchány léky.



Obrana před stresem

Jak odborníci doporučují, k odolávání stresu a syndromu vyhoření je důležitá spokojenost. Podle řady studií jsou základním faktorem životní spokojenosti a nejsilnějším prediktorem našeho somatického zdraví mezilidské vztahy, a to nejen v rodině, ale i k sousedům, prodavačům, k šéfovi, kolegům a zákazníkům. „V prevenci syndromu vyhoření není nic důležitějšího než mezilidské vztahy. Jedna ze studií dokonce prokázala, že osamělost je mnohem nebezpečnější než např. kouření nebo alkoholismus,“ dodává prof. Ptáček.

Konkrétnějším řešením je pak prevence. Jejím základem je každý den alespoň jednou vypnout „vybíječe“ a zapnout „nabíječe“, kam patří sport, relaxace a vše, co člověka těší. Odborná literatura pak doporučuje:

  • jasně oddělovat práci od volného času,

  • pěstovat vzájemné vztahy,

  • dobře spát,

  • věnovat se koníčkům,

  • snažit se žít zdravým životním stylem,

  • mít smysl života.

Dále čtěte


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky