Na získání respektu musejí pracovat i sestry samotné

Česká asociace sester (ČAS) má podle aktuální výroční zprávy 4 318 aktivních členek s meziročním mírným nárůstem, z nich 2 252 se vzděláním středoškolským, 962 vysokoškolským a 345 vyšším odborným. Z celkového počtu aktivních členek je 3 544 všeobecných sester.

• Sleduje ČAS, kolik sester absolventek přichází do praxe a z jakého typu škol? Můžete odhadnout, kolik sester zcela opouští zdravotnictví, nebo do něj po škole vůbec nenastoupí?

ČAS nemá nástroje na sledování počtů sester, které přicházejí do praxe po absolvování některé ze zdravotnických škol, nebo naopak těch, které profesi opouštějí. Ministerstvo zdravotnictví začalo tímto směrem vyvíjet aktivity a zřídilo Národní registr zdravotnických pracovníků, který spravuje ÚZIS. Do tohoto registru povinně přispívají jak vzdělavatelé, tak následně poskytovatelé zdravotních služeb, kteří zdravotnické pracovníky zaměstnávají. Detailní výstupy z tohoto registru ÚZIS poskytuje a může je využít i ČAS. Bohužel, má to svá úskalí. Registr nemá informace o vzdělání těch zdravotnických pracovníků, kteří přišli do praxe v minulosti. Stejně tak nepřesné jsou údaje o zdravotnických pracovnících, kteří profesi opouštějí. Systém není citlivý ke změnám způsobeným např. pobytem na rodičovské dovolené nebo k počtu zdravotnických pracovníků, kteří profesi sice vykonávají, ale poskytují ji pro zahraniční zaměstnavatele nebo pro instituce, na které se povinné hlášení nevztahuje.

Doufáme, že by tuto situaci mohla zlepšit plánovaná Komora nelékařských zdravotnických pracovníků, v níž by měli povinnost registrace (nikoli však členství) všichni zdravotničtí pracovníci, které by sdružovala, bez ohledu na to, pro jakého zaměstnavatele pracují, zda se pohybují v zahraničí nebo čerpají mateřskou či rodičovskou dovolenou. Stejné by to bylo se zrušením registrace v případě, že by zdravotničtí pracovníci profesi opouštěli.

• Podporujete například nabídkou dalšího vzdělávání motivaci členek ČAS, případně i sester nečlenek, zůstat v oboru?

ČAS a její jednotlivé sekce či regiony pořádají různé vzdělávací akce – odborné semináře, konference v rámci celoživotního vzdělávání sester. Zúčastnit akcí se mohou zájemci napříč obory bez ohledu na členství v ČAS.

ČAS je odborným garantem vzdělávacích akcí, což zaručuje jejich vysokou odbornou kvalitu v rámci celoživotního vzdělávání. Některé z těchto akcí ČAS pořádá, u jiných je schopna dohodnout výhodné podmínky účasti na nich. Stejně tak se snaží zprostředkovat svým členkám přístup k odborné literatuře, webovým vzdělávacím portálům nebo e‑learningu. Někteří členové se podílejí též na překladu odborné literatury nebo transferu zahraničních zkušeností, sdílených v rámci mezinárodních pracovních skupin. ČAS se aktivně zapojila do kampaně Nursing Now na podporu zvýšení prestiže povolání sestry.

• Co se týče zájmu o studium zdravotnické školy, pozorujete už dopad kampaně MZ ČR Studuj zdrávku, na jejíž přípravě se ČAS podílela, případně podílí se ČAS i nyní na kampani samotné – a jak?

V této oblasti spolupracujeme s MZ ČR. Otázka by měla být spíše směřována na MZ ČR či na MŠMT ČR. Vše záleží nejen na kampani samotné, ale také na demografickém vývoji a spolupráci poskytovatelů péče se zdravotnickými školami zejména v oblasti praktické výuky na klinických pracovištích. Cílem akce je zvýšit informovanost o jednotlivých oborech, které mohou žáci a studenti studovat na středních i vyšších zdravotnických školách.

• Ovlivnily nějak zájem o studium zdravotnické školy změny ve vzdělávání a následně kompetencích absolventek – sestra, všeobecná sestra, zdravotnický asistent? Stabilizuje se situace poté, co obor zdravotnický asistent už jenom dobíhá a kompetence sester rostou?

Zájem i počty studentů v prvních ročnících zdravotnických škol závisí především na demografickém vývoji v ČR. Absolventi základních škol při výběru vhodné instituce pro jejich další studium obvykle nedokážou správně posoudit kompetence, které jim přinese absolvování určitého typu školy vzdělávající zdravotnické profesionály. Obecně je zdravotnickou veřejností vnímáno lepší uplatnění praktických sester v praxi v souvislosti s odstraněním povinnosti odborného dohledu. Mají větší šanci zařadit se do týmu sester bez nutnosti dalšího kvalifikačního vzdělávání. Přesto zůstává rozdíl mezi profesní přípravou a následnými kompetencemi praktických sester a sester všeobecných a je to tak správně. Sama změna názvu profese neznamená zvýšení atraktivity povolání a v případě spolupráce se zahraničními institucemi a profesními organizacemi je nový název spíše matoucí.

• Co by podle vašeho názoru pomohlo, aby se sestry, které odešly zcela mimo zdravotnictví, vrátily? Usnadnily by jim návrat například „rekvalifikační“ kursy, kde by dohnaly, v čem se zatím znalosti v jejich oboru posunuly?

Otázkou je, proč tyto sestry ze zdravotnictví odešly. Ty, které tuto profesi sice vystudovaly, ale nechtěly nebo nechtějí ji vykonávat, zřejmě neovlivníme. Určitým motivačním faktorem pro návrat jsou nynější platy a naděje, že i nadále porostou. Zaznamenáváme i návrat sester zpět do zdravotnictví v době, kdy jejich děti odrostly a jsou samostatnější, a ony se tak mohou více věnovat své profesi. Důležitým aspektem, který může ovlivnit zájem o profesi sestry, a tak i návrat sester do zdravotnictví, je podpora pozitivních stránek práce ve směnném provozu, více volna a možnost věnovat se vlastním zájmům. A v neposlední řadě je to též ovlivnění pracovní zátěže třeba tím, že v nemocnicích i ambulancích bude dostatek méně kvalifikovaných pracovníků, jakými jsou sanitáři a ošetřovatelé, kteří jim budou s péčí o pacienty pomáhat, a sníží tak pracovní zatížení sester samotných i frustraci z toho, že nemohou poskytovat péči v kvalitě, kterou by si představovaly, aniž by se zcela vyčerpaly.

Sestry si také přejí lepší atmosféru na pracovišti i to, aby jejich názor byl vyslyšen nadřízenými i kolegy. Pokud bude mít profese sestry větší společenský respekt, bude si ji více lidí vybírat. Na získání respektu musejí ale pracovat i sestry samotné.

Zdroj: MT