Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Čtvrtek 12. prosinec 2019 | Svátek má Simona
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

MZ chystá nové standardy nutriční péče v nemocnicích, včetně úhrad

Foto: Shutterstock

MZ chystá nové standardy nutriční péče v nemocnicích, včetně úhrad

Medical Tribune 23/2019
19.11.2019 12:55
Zdroj: MT
Autor: nam
V ČR je na 2 000 nutričních terapeutů, dost na to, aby mohli působit v každé nemocnici i v plánované síti terénních ambulancí. Přestože by nutriční péče měla být součástí léčebného procesu, v řadě nemocnic nutriční terapeuti nejsou, protože zdravotní pojišťovny nutriční péči při hospitalizaci nehradí.

Letošní Nutriční den 7. listopadu měl upozornit na to, že malnutrice hrozí, podobně jako v jinde ve světě, až 40 procentům hospitalizovaných. Vede ke zvýšeným nákladům na zdravotní péči, k prodloužení pobytu ve zdravotnickém zařízení a nepříznivé prognóze pro pacienty. Kvalifikovaný odhad nákladů zdravotní a sociální péče vyvolaných zdravotními komplikacemi a dalšími následky malnutrice vychází pro ČR s využitím zahraničních dat na 60 miliard korun ročně.

Platné standardy nutriční péče v českých nemocnicích pocházejí z 50. let minulého století, několikrát byly aktualizovány, současným potřebám ale už nevyhovují. Ministerstvo zdravotnictví chystá zásadní změnu. „Založili jsme pracovní skupinu pro nemocniční stravování a nutriční péči, zapojili přední odborníky i většinu našich přímo řízených nemocnic, abychom stanovili nové standardy pro nemocniční stravování v souladu s aktuálními odbornými doporučeními,“ řekl při příležitosti letošního Nutričního dne ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA.

Ministerstvem svolaní odborníci intenzivně pracují a jsou už dílčí výstupy, například v rámci VFN, FNKV a řady dalších nemocnic. „Cílem je, aby do konce roku vznikl doporučený postup, který by obsahoval metodiku pro výpočet personálních potřeb, nákladů na stravovací den či seznam doporučených diet,“ popsal ministr. Postup bude garantovaný ministerstvem a v první fázi bude implementován v přímo řízených nemocnicích. „Předpokládám, že poté efektem sněhové koule se budou zapojovat další nemocnice. Cílem je přispět k vyšší kvalitě těchto služeb,“ shrnul ministr.



Historie Nutričního dne

Nutriční den je příležitostí pro zapojené nemocnice a zařízení sociálních služeb zmapovat si kvalitu své nutriční péče. V daný den je u každého ze zúčastněných pacientů zaznamenán charakter choroby, stav výživy, schopnost přijímat potravu a poskytnutá nutriční péče. Na standardních odděleních se výsledný stav zaznamená po 30 dnech, na JIP po 60 dnech a u klientů zařízení sociálních služeb po 180 dnech. Získaná data se centrálně zpracovávají ve Vídni. Odesílají se anonymně pod unikátním kódem, data jednotlivých pracovišť jsou k dispozici pouze jim samotným. Každé zapojené zdravotnické zařízení a oddělení obdrží zdarma grafickou zprávu s vyhodnocenými daty. Její součástí je i porovnání výsledků s referenčním pracovištěm v mezinárodní databázi. Zpráva rovněž ukazuje specifické indikátory kvality, a je tak základem pro porovnání a kontinuální sledování nutriční péče v daném zařízení.

Poprvé se Nutriční den konal v Rakousku v roce 2005. V následujících letech se zapojovala i zařízení z ČR, jejich účast však byla spíše sporadická. Podstatně víc zařízení se podařilo zapojit od roku 2015 díky iniciativě profesních odborných sdružení v oblasti klinické výživy. V roce 2015 se ČR účastí více než 4 000 pacientů zařadila mezi čtyři nejaktivnější země spolu s Rakouskem, Belgií a USA. Druhý celorepublikový ročník českého Nutričního dne byl v roce 2017. Loni se ho zúčastnilo 64 zemí, kde se zapojilo 7 000 zdravotnických zařízení a data byla získána od 236 000 pacientů.



Hlavní zjištění celonárodních ročníků 2015 a 2017

V roce 2015 ze všech pacientů na standardních lůžkových odděleních bylo 47 procent seniorů starších 70 let, v 16,5 procentech měli BMI nižší než 22, což pro tuto věkovou kategorii je hodnoceno jako předstupeň podvýživy, tedy nutriční riziko. Z více než 2 300 pacientů standardních lůžkových oddělení zaznamenalo výrazný pokles hmotnosti, o více než osm kilogramů, 12,8 procenta, pod polovinu porce konzumovalo 12,8 procenta a méně než čtvrtinu 10,7 procenta. Ordinace speciálních diet se využívala ve srovnání se zahraničím velmi málo, 12,7 procenta versus 25 procent.

V roce 2017 ze 740 vyhodnocených pacientů standardních lůžkových oddělení konzumovalo méně než polovinu porce 34,2 procenta a méně než čtvrtinu 8,3 procenta. Potvrdilo se nižší využití speciálních diet – zatímco celosvětově mělo naordinováno na standardních odděleních základní dietu 55,8 procenta a speciální dietu 34,7 procenta pacientů, v ČR mělo základní dietu 84 procent a speciální dietu 11,8 procenta pacientů.

Ostatní dostávali přídavky nebo doplňky stravy v podobě sippingu, enterálně sondou či parenterálně pomocí cévních vstupů.



Nutriční péče ve VFN

Všeobecná fakultní nemocnice, kde se konala tisková konference k letošnímu Nutričnímu dni, včetně ochutnávky nemocniční stravy pro pacienty, kterou běžně jedí i zaměstnanci, patří mezi přední pracoviště v ČR z hlediska zapojených pacientů – obsadila první místo v počtu pacientů v Nutričním dni 2015 a 2017 – i z hlediska míry rozvoje nutriční péče. „Nutriční den z mého pohledu ředitele nemocnice slouží k tomu, abychom ukázali veřejnosti, že víme, co děláme a proč to děláme. Je samozřejmě vždy co zlepšovat. Dá se bavit i o penězích, počtech lidí či vzdělávání. Téma bereme vážně,“ ujistil prof. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA, ředitel VFN. Vyzdvihl zejména to, že díky důrazu na zapojení nutričních terapeutů ve spolupráci s lékaři nutricionisty na všech klinikách a lůžkových odděleních se VFN daří zvyšovat kvalitu nemocničního stravování a racionálně indikovat umělou výživu ruku v ruce s růstem spokojenosti pacientů. „Individuální řešení nutričního rizika minimalizuje výskyt malnutrice a její nežádoucí dopad na výsledky zdravotnické péče,“ shrnul.



Příprava nutricionistů na 1. LF UK

Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc., děkan 1. LF UK, podotkl, že nutricionistika není o tom, zda někdo jí moc nebo málo. „Ačkoli nutricionistika není medicínský obor, prolíná se celou medicínou – bez kvalitně uchopené metabolické stránky nebude fungovat nic. Na 1. LF UK vychováváme nutricionisty na všech třech úrovních – bakalář, magistr a Ph.D., připravujeme odborníky, jak jsou potřeba v nemocnici, i vyšší úrovně profesionálů, kteří obor posouvají vědecky, rozšiřují ho, a kruh se uzavírá tím, že tento vědecký obor je ve svém vývoji přínosem pacientům,“ popsal s tím, že není účelem jenom připravovat odborníky. „My se musíme postarat také o to, aby nutricionistická témata prolínala do kurikula lékařů, aby nestáli vedle sebe dva odborníci, kteří se nesetkávají, ale aby lékař věděl, co může očekávat od svého partnera, co od něho potřebuje, aby vzájemně spolupracovali,“ řekl.

Obor nutriční terapeut lze studovat na deseti vyšších odborných školách a čtyřech vysokých školách. Do praxe tak přicházejí stále noví odborníci, celkem jich je vyškoleno přes 2 000, což podle Mgr. Ing. Ivany Pražanové, ředitelky Aliance pro nutriční péči, o. p. s., a nutriční terapeutky Thomayerovy nemocnice, je pro ČR dostačující. „Myslím, že nutričních terapeutů je dostatek, mají veškeré kompetence k tomu, aby mohli poskytovat profesionální nutriční péči. Odcházejí ale často mimo zdravotnictví, protože nenacházejí uplatnění. Pokud vzniknou plánované terénní ambulance jako součást primární péče zaměřené na péči o zdravé lidi a jejich problémy s nadváhou a obezitou, mohou se vedle nemocnic uplatnit i tam,“ řekla.



Plán na celoplošné vyhledávání nutričního rizika

Doc. MUDr. František Novák, Ph.D., ústavní dietolog VFN, vědecký sekretář Společnosti klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP a člen dozorčí rady Aliance pro nutriční péči, o. p. s., doplnil, že správné nastavení nutriční péče v nemocnici ovlivní uzdravení i další kvalitu života. Nemoc a malnutrici popsal jako spojené nádoby. „Příčinou malnutrice může být přímo nemoc. V důsledku zánětu nezbytného k uzdravení organismu dojde k úbytku svalových zásob, což ovlivní i rychlost uzdravování,“ řekl s tím, že pouze správná strava pro uzdravení nestačí. „Úbytek svalové hmoty se nedá zpomalit či nahradit, pokud není adekvátní fyzioterapie,“ dodal. Pacienti ohrožení malnutricí mají sníženou chuť k jídlu, trpí problémy s polykáním atd. Je proto potřeba je motivovat, aby jedli, upravit i přísnou dietu do lákavé podoby. Problém s malnutricí hrozí jak pacientům s podváhou, tak i obézním, i u nich je potřeba adekvátní vyšetření nutričního stavu, individuální nastavení dietoterapie v nemocnici i další nutriční péče po propuštění.

K výsledkům předchozích Nutričních dní uvedl doc. Novák, že ve srovnání se světovou databází má ČR poměrně vysoké procento pacientů s výrazným váhovým úbytkem, což svědčí o tom, že systém nutriční péče není nastaven na časný záchyt problémů s malnutricí. Cílem Aliance pro nutriční péči tedy je zvyšování kvality a dostupnosti nutriční péče prostřednictvím celoplošného nutričního screeningu, dále zvyšování informovanosti o dané problematice, zlepšování dostupnosti správné nutriční péče, začlenění nutriční péče do léčebných standardů a postupů a sledování a vyhodnocování výskytu malnutrice jako ukazatele kvality zdravotní péče. Na těchto cílech se shodli stávající členové aliance, kterými jsou Společnost klinické výživy a intenzivní metabolické péče ČLS JEP, Asociace výrobců klinické výživy, Česká asociace nutričních terapeutů a Sekce nutričních terapeutů České asociace sester.

K projektu ministerstva zdravotnictví doc. Novák doplnil, že v první fázi jde o zapojení přímo řízených nemocnic, cílem je zlepšit nemocniční stravování a zlepšit systém poskytování nutriční péče. „Nástroje jsou tři – metodické pokyny, v další fázi, pokud dojde k nastavení, bychom chtěli ve spolupráci s akreditačními organizacemi upravit pravidla, jak se bude sledovat kvalita poskytování nutriční péče, a za třetí chtěli bychom rigorózně epidemiologickými postupy získat dostatek podkladů pro revizi systému úhrad v lůžkové péči tak, aby bylo zohledněno, že pacienti s obdobnou diagnózou se liší z hlediska zdravotního stavu, a je potřeba vynakládat prostředky na adekvátní nutriční péči spolu s fyzioterapií,“ shrnul.



Výživa onkologických pacientů

Evropská koalice onkologických pacientů uspořádala v roce 2016 ve spolupráci s římskou univerzitou La Sapienza průzkum v deseti evropských zemích o důležitosti výživy. Z 907 zapojených pacientů 92,4 procenta nedostalo od zdravotníků žádné informace o kachexii, 67,7 procenta uvedlo, že po zjištění nádorového onemocnění výrazně ztratili na hmotnosti. Úbytku hmotnosti u pacientů sice věnovala pozornost více než polovina lékařů, ale dvě třetiny neposkytly žádné rady, jak zvýšit chuť k jídlu při onkologické léčbě. Přes 70 procent pacientů zažívalo během nemoci problémy se stravováním. Přes 80 procent se domnívalo, že při terapii je důležité vyhnout se úbytku hmotnosti, přesto téměř 30 procent nemělo žádné informace o nutriční podpoře, včetně umělé výživy. Většina lékařů, 53,9 procenta, nekontrolovala u pacientů nutriční stav včetně tělesné hmotnosti a 76,6 procenta neposílalo pacienty trpící problémy se stravováním za nutričním terapeutem. Z tehdejší studie rovněž vyplynulo, že kliničtí onkologové nepřikládají při komunikaci s onkologickými pacienty patřičný význam výživě a pohybové aktivitě. Vzhledem k tomu, že nutriční screening dokáže předpovědět pravděpodobnost dobrých nebo špatných zdravotních výsledků, měl by být povinnou a pravidelně prováděnou součástí lékařské péče. Evropská koalice onkologických pacientů vyzvala vlády k naplňování Deklarace práv onkologických pacientů na vhodnou a bezodkladnou nutriční podporu. Dokument obdržel od Aliance pro nutriční péči při příležitosti letošního Nutričního dne také ministr Vojtěch.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky