Přeskočit na obsah

Doc Dušek: Národní diabetologický registr omezí zdravotníkům administrativu

  • Kdy vlastně vznikla myšlenka diabetologického registru?

 

Národní diabetologický registr jako myšlenka vznikl někdy v roce 2014, protože jsme zjistili při rekonstrukci dat ÚZIS, že nemáme o diabeticích vůbec žádné přesné informace, sbíráme je agregovaným sběrem přes výkazy, jejichž vyplněnost byla všelijaká, a přitom jde o obrovskou masu nemocných, která je srovnatelná třeba s onkologickými onemocněními, kde máme Národní onkologický registr a onkologické nemoci kompletně monitorujeme. Národní diabetologický registr byl navržen do zákona, protože nemůže vznikat mimo legislativu, a zákon, tedy novela zákona č. 372/2011 Sb., byl definitivně schválen v roce 2016.

 

  • V čem se liší tento rekonstruovaný registr od jiných registrů?

 

Registr vytvářený podle zákona z roku 2016 vzniká na úplně jiném principu než dosavadní registry, to znamená vzniká se snahou maximálně vytěžovat již existující data a nezatěžovat zdravotnický terén redundantním zadáváním něčeho, co už existuje. Takže si možná zdravotnický terén vzniku tohoto registru ani nevšiml, a to já považuju za největší vítězství, že vznik registru nikoho nezatížil.

Čtěte také

 

  • Jak postupuje vznik registru konkrétně po schválení zákona?

 

Registr vzniká ve třech fázích. Zhruba před měsícem jsme uzavřeli fázi jedna, a to je, že do registru jsou převedena data, která hlásí do ÚZIS zdravotní pojišťovny. Tím pádem mapujeme veškerou péči o diabetické pacienty, jsme schopni vidět incidenci, prevalenci léčených, mapujeme dostupnost péče, distribuci pacientů v systému a jsme schopni mapovat i základní výsledky péče a bazální indikátory kvality. A to dovedeme bez toho, aby kdokoli po večerech musel zadávat jakákoli čísla. Ostatně i hodnoty, které registr ukazuje, to je v tuto chvíli žijících zhruba 990 000 pacientů s diabetem, fakticky vylučují, aby to někdo zadával ručně po skončení běžné pracovní směny.

Fáze dva začne v lednu 2019, chceme do registru podle pravidel eGovernmentu napojit laboratoře, vybraná laboratorní data, v souladu s mandátem daným nám zákonem, a tím budeme mít v registru 98 procent potřebných informací pro hodnocení tohoto segmentu. Fáze tři, která v tuto chvíli není ještě ani navržena, a možná nebude ani potřeba, by byla různá výběrová šetření na bázi dobrovolnosti na sentinelových sítích praktiků, kde by se došetřovala data, která by byla zaměřena například na kvalitu života těchto pacientů a na jiné aspekty, které z administrativních dat nenasbíráme.

 

  • Můžete shrnout závěry, které z první fáze budování registru plynou?

 

Pro mě, byť to je závěr trochu trapný, protože se tím v zahraničí chlubit nejde, máme konečně přesná čísla, kolik těchto pacientův ČR je, jak jsou léčeni, čím jsou léčeni, kde jsou léčeni, jak jsou distribuováni v systému a jak v systému migrují. Nemyslím tím jenom geograficky, třeba meziregionálně, ale i mezi ambulantními specialisty, praktiky nebo hospitalizační péčí. To jsme ještě před rokem jen odhadovali z agregovaných dat, a považuji za největší vítězství, že přesná data nyní máme. Tato data samozřejmě musejí přijít do rukou odborníkům, specialistům, České diabetologické společnosti, aby s nimi dále pracovali. Možností, co z toho jde vytahovat, je nekonečně mnoho, jenom na tiskové konferenci zazněly pro nás tři velké domácí úkoly: podívat se na proočkovanost populace s diabetem proti chřipce, podívat se na výskyty vybraných zhoubných novotvarů, zejména těch preventabilních, u pacientů s diabetem a podívat se, zda tu není výzva ke komplexnějšímu onkologickému preventivnímu programu pro pacienty s diabetem.

 

  • V jaké podobě budou mít klinici přístup k datům? Zmínil jste Národní onkologický registr, kde si každý může nakliknout systém SVOD a po jednotlivých diagnózách v jednotlivých regionech si vyhledat, co potřebuje. Počítá se i zde se vznikem podobné platformy?

 

Je to v tuto chvíli, nechci říct ambice, ale jeden z dalších logických cílů. Nicméně i onkologický vyhledávací systém je spíše taková populační platforma, kde si lidé najdou obecná data. Já si troufnu říct, že ÚZIS je teď trochu někde jinde, tato data budou lékařům a vedení odborné společnosti dostupná na řádově jiné úrovni granularity. To znamená, že je to možné už dnes. Komunikaci nyní zahajujeme s vedením odborné společnosti, je možné požádat ÚZIS, aby data poskytl ve velkém rozlišení. Nikdy nepůjdou ven data na úrovni jednoho pacienta, ÚZIS je schopen předzpracovat a nabízet odborné společnosti ad hoc servis, který nikdy nemůže nahradit nějaký portál.

 

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…