Přeskočit na obsah

ECTRIMS 2018: Co nám vlastně říkají „big data“?

Uvítací blok prezentací předznamenal, co bude nejčastěji diskutovanou otázkou v City Cube Berlin ve dnech 10. – 12. října, kde se sešlo téměř 10 000 účastníků výroční konference European Committee for Treatment and Research in Multiple Sclerosis (ECTRIMS 2018). Do většiny obvyklých témat, jako je léčba, management rizika, biomarkery, genetika, diagnostická kritéria, typy roztroušené sklerózy (RS) a dalších tradičních oblastí, se letos promítalo hledisko významu značného množství dat, které ale v současnosti není snadné, v mnoha případech ani možné, správně interpretovat. V době digitální a robotické medicíny jsou k dispozici informace z registrů, a to nejen pacientských, ale i genomických, fenomických, radiomických, proteomických. Etiologie i patogeneze RS zkoumá systémová biologie, epigenetika, tranktriptomika, proteomika, buněčná metabolomika. Objasňují se mechanismy vlivu mikrobiomu, viriomu, exposomu na vznik a průběh onemocnění. Otázkou je, zda budeme umět někdy tato data přečíst a postavit z nich prakticky využitelné informace.

Základy moderní medicíny se opírají o vědecké důkazy – evidenci – získané z klinických studií, proti nimž stojí data z reálné praxe, která nejsou vždy v souhlase s výsledky velkých klinických studií. Již několik let se řeší otázka, jak design studie a výběr pacientů ovlivní výsledky. Například profesorka Maria Pia Sormani ve své prezentaci uvedla, že právě výsledky studie s jednou nadějnou molekulou dopadly zcela opačně ve východní Evropě než v západní. To vedlo ve svém důsledku k tomu, že léčivý přípravek nemohl být schválen. Proč k tomuto jevu došlo, se lze jen domnívat. Možná byla kritéria progrese disability (měřeno skóre EDSS) hodnocena příliš subjektivně, možná nebyli zařazování vhodní pacienti.

Rozdílný design studií je také důvodem, proč nemůžeme zcela jednoznačně porovnávat účinnosti jednotlivých léčivých přípravků. Injekční léky 1. linie, které mají nejvíce dlouhodobých bezpečnostních dat, nemají studie sledující nové parametry jako je mozková atrofie či dosažení NEDA, protože původní studie tyto parametry nesledovaly. Nové léky naopak jsou na trhu krátce k tomu, aby jejich účinnost i bezpečnost ověřila data reálné praxe – tedy registry. K nejpřesvědčivějším na ECTRIMS 2018 patřily prezentace Tomáše Kalinčíka, který pracuje již mnoho let v australské MSBase, což je světový registr, do něhož přispívá 34 zemí (včetně Česka) a který v současnosti zahrnuje záznamy 62 000 pacientů. Podle Kalinčíka neexistuje dost komparativních studií (head to head) porovnávající účinnost a bezpečnost přípravků pro terapii RS. Statistické údaje z registrů však mohou být zatíženy hned na vstupu přítomným faktorem, který zkreslí výsledek sledování. K odstranění tohoto nedostatku se nověji používá tzv. propensity skóre, jehož aplikace vyloučí zařazení do statistického souboru ke zpracování pacienty s charakteristikou ovlivňující konečný výsledek (bez ohledu na zkoumaný znak, tedy účinnost terapie). Zajímavé je, jak Kalinčík doložil, že zpětným zpracováním dat z klinických studií po zohlednění propensity skóre v mnoha případech dojdeme k rozdílným výsledkům.

Letošní konference ECTRIMS sice zcela neodmítla Evidence Based Medicine, ale spíše upozornila, že i statistické údaje mohou být zavádějící.

Zdroj: MT

Doporučené