Přeskočit na obsah

Těhotenství u žen s RS už dávno není tabu

Jak upozornila Dr. Melinda Magyariová, PhD., z Copenhagen University Hospital, Rigshospitalet, v Dánsku, polypragmazie je v těhotenství až překvapivě běžná, jak potvrdila recentní studie Haase et al., publikovaná v Obstetrics & Gynecology 2018. Ukázalo se, že téměř tři čtvrtiny žen užívaly v těhotenství alespoň nějakou léčbu (55 % v prvním trimestru), přičemž zhruba 30 % mělo indikováno více léků současně. Pokud se týká symptomatické terapie u nemocných s RS, zahrnuje řešení nejen příznaků, jako jsou spasticita, bolest, křeče, neuralgie trigeminu, únava, deprese či dysfunkce močového a gastrointestinálního traktu, ale také léčbu relapsů a komorbidit. „Management komorbidit a symptomů RS má velký dopad na kvalitu života našich nemocných, proto bychom s nimi měli mluvit o všech rizicích a benefitech farmakoterapie ještě před početím. Pokud je to možné, měli bychom se vyhnout podávání nových léků – a to z důvodu nedostatku klinických dat o bezpečnosti –, dále léčbě v prvním trimestru a kombinované terapii,“ shrnula Dr. Magyariová. Dodala, že ačkoli se většina přípravků vylučuje do mateřského mléka, je to v koncentraci nižší než 1–2 % dávky podané matce, což je pro zdravé dítě nerelevantní.

V dalším vystoupení se Annette M. Langer-Gouldová, PhD., z University of Southern California, USA, zabývala mj. vývojem RS během těhotenství a po porodu s ohledem na údaje z aktuálních kohort pacientek. Zmínila se např. o vlastní, zatím nepublikované práci, která poukazuje na fakt, že roční míra relapsů před otěhotněním je podobná jako v kontrolních placebových skupinách recentních randomizovaných studií. V poporodním období přitom nebyl pozorován žádný „rebound fenomén“ z hlediska aktivity choroby. „Dnes je většina žen s RS na vysoce účinné léčbě, což jim umožnuje plánovat rodinu,“ konstatovala Dr. Langer-Gouldová. Jak dále uvedla, zdá se, že exkluzivní kojení redukuje výskyt relapsů po porodu během prvních 6 měsíců. V této souvislosti upozornila na svou další práci, jež byla zveřejněna v Neurology 2017 a která mj. prokázala, že kojení po dobu minimálně 15 měsíců snížilo riziko pozdější progrese RS o 23–53 %. Co se týká opětovného nasazení terapie RS po porodu, ukazuje se, že u žen, které nechtějí kojit, nevede léčba podaná již během prvních 2–4 poporodních týdnů k protekci před relapsy.

V závěrečné přednášce se Dr. Kerstin Hellwigová z Ruhr-Universität Bochum, Německo, věnovala konkrétním přípravkům a jejich využitelnosti u těhotných pacientek s RS. Připomněla, že většina léčiv není teratogenní, nicméně je třeba dbát větší opatrnosti s novějšími léky, u nichž chybějí robustní data z registrů, a s malými molekulami. Interferony a glatiramer acetát, velké molekuly, které pravděpodobně neprostupují placentární bariéru, jsou bezpečné až do koncepce a patrně i po ní. „Pro oba léky je zkušenost s více než tisícovkou těhotenství a ukazuje se, že bychom jejich podávání skutečně neměli přerušovat před otěhotněním a že bychom měli zvážit jejich indikaci i během něj,“ vysvětlila Dr. Hellwigová. Zdůraznila rovněž, že kojení při terapii glatiramer acetátem nebo interferony se zdá být bezpečné, neplatí to však pro malé molekuly, v případě natalizumabu a jiných monoklonálních protilátek zatím evidence není zcela jasná. „Vždy mějme na paměti, že můžeme požádat farmaceutické společnosti o aktuální informace či data týkající se počtu těhotných žen na konkrétním léku. To nám může pomoci v dalším rozhodování,“ konstatovala závěrem.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené