Přeskočit na obsah

Význam revidovaných McDonaldových kritérií z roku 2017 pro nemocné s typickým klinicky izolovaným syndromem

Roos M. van der Vuurst de Vries, MD; Julia Y. Mescheriakova, MD; Yu Yi M.Wong, MD; Tessel F. Runia, MD, PhD; Naghmeh Jafari, MD, PhD; Johnny P. Samijn, MD, PhD; JanetW. K. de Beukelaar,MD, PhD; Beatrijs H. A.Wokke, MD, PhD; Theodora A.M. Siepman, MD; Rogier Q. Hintzen, MD, PhD

Časopis JAMA neurology zveřejnil v srpnu 2018 pozorování nizozemských neurologů o tom, jakou prediktivní hodnotu mohou mít revidovaná McDonaldova kritéria (2017) pro pacienty s klinicky izolovaným syndromem (CIS) na klinicky definitivní roztroušenou sklerózu (CDRS).

V roce 2017 Mezinárodní panel pro diagnostiku roztroušené sklerózy revidoval McDonaldova kritéria z roku 2010. Nová kritéria jsou snadněji aplikovatelná a mohou vést k časnější diagnóze.

Cílem uvedené studie bylo vyhodnotit diagnostickou přesnost kritérií z roku 2017 oproti starším z roku 2010 v predikci CDRS u pacientů s (CIS).

Celkem 251 nizozemských pacientů (Erasmus MC, Rotterdam a ve spolupráci s několika regionálními nemocnicemi) splnilo kritéria pro zařazení. U třinácti pacientů došlo k přehodnocení diagnózy, a proto byli z analýzy vyloučeni. Devět pacientů s CIS odmítlo účastnit se studie.

Zbylých 229 pacientů s CIS bylo zařazeno v období od března 2006 do srpna 2016 do studijní kohorty. Pacienti podstoupili základní vyšetření magnetickou rezonancí během tří měsíců od nástupu příznaků a pokud bylo z klinických důvodů nutné, byla provedena lumbální punkce. Data byla analyzována v období od prosince 2017 do ledna 2018.

Senzitivita, specificita, přesnost a také pozitivní a negativní prediktivní hodnota byly vypočteny po jednom, třech a pěti letech, a to jak pomocí kritérií z roku 2017, tak z roku 2010.

Výsledky

Z 229 pacientů s CIS bylo 167 žen (73%) a průměrný věk byl 33,5 (± 8,2) let. U 113 pacientů (49 %) byla diagnostikována CDMS během průměrné sledovací doby 65,3 (± 30,9) měsíců. Senzitivita kritérií z roku 2017 byla vyšší než u kritérií z roku 2010 (68 %; 95% CI: 57 %–77 % vs. 36 %, 95% CI: 27 %–47 %, p < 0,001), ale specificita byla nižší (61 %; 95% CI: 50 %–71 % vs. 85 %, 95% CI: 76 %–92 %, p < 0,001). Použití kritérií z roku 2017 umožnilo diagnostikovat více nemocných s CDRS (n = 97 [54 %]; 95% CI: 47 %–61% vs. n = 46 [26 %], 95% CI; 20 %–32 %; p < 0,001). Ve skupině s alespoň pětiletým sledováním u 33% pacientů, u nichž byla stanovena diagnóza RS podle kritérií z roku 2017, nevykázala během sledování druhou ataku, oproti 23 % nemocných s druhou atakou diagnostikovaných podle kritérií z roku 2010.

Revidovaná kritéria společnosti McDonald v roce 2017 jsou spojena s větší senzitivitou, ale s menší specificitou pro výskyt druhé ataky než předchozí kritéria pro rok 2010.

Kritéria z roku 2017 vedou k vyššímu počtu CDRS diagnóz u pacientů s méně aktivní aktivitou onemocnění. To může být pro pacienty přínosem, protože jsou dříve adekvátně léčeni, říkají autoři v diskusi.

JAMA Neurol. dva: 10.1001 / jamaneurol.2018.2160

Publikováno online 6. srpna 2018.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené