Přeskočit na obsah

Choosing Wisely: Jak pacienta zbytečně nezatěžovat v gastroenterologii

Jiří Cyrany_foto
MUDr. Jiří Cyrany, Ph.D.

Česká internistická společnost (ČIS) se přihlašuje ke kampani Choosing Wisely. Kampaň je původně iniciativou amerických internistů, ale velmi rychle se rozšířila mimo hranice USA. Vymezuje se proti defenzivní a zbytečně zatěžující medicíně. I v České republice nyní vzniká struktura odborníků, kteří tímto směrem působí v rámci svých oborů. Jedním z těchto oborů je i gastroenterologie, kde již vznikl Top Five List, resp. seznam diagnostických a terapeutických postupů v gastroenterologii, na které je podle mínění gastroenterologů potřeba se v rámci racionalizace péče o pacienta více zaměřit. Podrobnosti nám přiblížil zástupce České gastroenterologické společnosti ČLS JEP MUDr. Jiří Cyrany, Ph.D.

Je třeba sledovat přínos pro konkrétního pacienta

Česká gastroenterologická společnost vychází podle Jiřího Cyranyho ve svých úvahách ze zásadjiž formulovaných v zahraničí. Tedy primárně z doporučení zahraničních iciativ Choosing Wisely, zejména americké, kanadské či australské. Mezi nejčastějšími nadbytečnými procedurami nebo procedurami s nízkým přínosem pro pacienta se v těchto doporučeních objevují koloskopická vyšetření. „Jde hlavně o koloskopickou dispenzarizaci pacientů se zvýšeným rizikem, především nálezem polypů,“ upřesňuje Cyrany.

V tomto případě zahraniční iniciativy apelují na lékaře, aby tato koloskopická vyšetření prováděli u těch správných nemocných, ve správném čase a ve správných intervalech. „Je třeba si uvědomit, že konkrétně koloskopické vyšetření je pro pacienta přípravou i vlastním provedením velmi náročné a je náročné i pro zdravotní systém,“ podotkl Cyrany. Cílem koloskopického screeningu, který má v České republice velkou tradici, je redukce výskytu a mortality na karcinom tlustého střeva a konečníku. Lékaři při tomto vyšetření v rámci prevence například odstraňují polypy.

Podle Cyranyho je ale pořád třeba mít na vědomí konkrétního pacienta a primární cíl, kterým je právě prevence karcinomu tlustého střeva. „U pacientů vysokého věku nebo pacientů, kteří trpí dalšími chorobami, které jim zkracují život, je příliš časté provádění těchto kontrolních vyšetření neefektivní,“ upozorňuje Cyrany s tím, že podobně by hlubším úvahám o nezbytnosti či vhodné frekvenci vyšetření nemělo uniknout ani vyšetření Barretova jícnu. „To je podobný přednádorový stav a dost specifická záležitost pro náš obor, ale stojí na stejných základech. Tedy aby se tato vyšetření prováděla s vysokou kvalitou na jedné straně, ale s přiměřenou frekvencí u těch pacientů, kteří z toho mohou mít profit,“ zdůrazňuje Cyrany.  

VIDEO: Rozhovor s MUDr. Jiřím Cyranym, Ph.D., si také můžete pustit zde

 

Příliš běžný lék

V rámci této iniciativy se do hledáčku českých gastroenterologů dostávají také inhibitory protonové pumpy, tedy léky, které efektivně zvyšují pH v žaludku, kde je za normálních okolností prostředí silně kyselé. „Jsou to léky, které jsou na celém světě velmi často předepisovány. V západním světě jsou dokonce dostupné bez předpisu,“ říká Cyrany. Podle odhadů České gastroenterologické společnosti užívá inhibitory protonové pumpy přibližně sedm až deset procent populace. „Je to jedna z velmi často předepisovaných lékových skupin. Jako gastroenterologové upozorňujeme na to, že tyto léky jsou lmi často předepisovány nadbytečně. Na jedné straně pacientovi nejsou přínosem a navíc dnes už víme, že dlouhodobé užívání těchto léků může mít i svoje nežádoucí účinky a interakce s ostatními léky,“ upozornil Cyrany s tím, že zvláštní pozornost je v této věci nutno věnovat polymorbidním pacientům užívajícím mnoho různých typů léků.

Česká gastroenterologická společnost podle Cyranyho speciálně k inhibitorům protonové pumpy zrealizovala v rámci své studijní skupiny celonárodní dotazníkové šetření, kterým se snažila využití této lékové skupiny zmapovat. Šetření se účastnili převážně gastroenterologové, ale dílem také lékaři dalších specializací. „Mapovali jsme, jak jsou lékaři obeznámeni s pravidly užívání těchto léků, s jejich potřebností u některých nemocných na jedné straně a nadbytečností na straně druhé,“ popsal záměry průzkumu Cyrany.

Pomyslný Top Five List diagnostických a terapeutických postupů uzavírají vyšetření celiakie či terapie idiopatických střevních zánětů, jako je Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. „Jsou to specifická doporučení, která se týkají testování stolice na skryté krvácení. To je velmi důležitým nástrojem v rámci screeningových programů. Jde o vyšetření, které lze jednoduše aplikovat u široké populace a můžeme poté vyšetřovat jen ty nemocné, kteří mají test pozitivní,“ vysvětlil Cyrany. I v tomto případě může být tento test nadbytečný. „Gastroenterologie brojí proti tomu, aby byl tento test využíván v jiných situacích. Například zjevně chudokrevní pacienti by neměli být tomuto testu podrobováni a měli by být rovnou vyšetřeni,“ uzavřel Cyrany.

Rozhovor vznikl pro web InternaNews a videozpravodajství Minuty Medical Tribune s aplikací pro mobilní telefony MinutyMT.

Doporučené