Kognitivní následky dlouhého COVID nemusí být trvalé. Prospektivní studie

Pokles kognitivních funkcí je uznávaným projevem dlouhodobého onemocnění COVID-19, a to i u pacientů, jejich průběh onemocnění byl mírný. Neexistují však žádné důkazy o délce kognitivního poškození u těchto pacientů. Cílem studie uveřejněné v European Journal of Neurology v listopadu 2021 bylo posoudit, zda je kognitivní postižení související s COVID-19 trvalým deficitem, nebo zda se časem zlepšuje.

Kognitivní výkonnost byla hodnocena pomocí Montrealského kognitivního hodnocení (MoCA) u pacientů, kteří přežili COVID-19 a neinfikovaných jedinců. Všichni účastníci studie absolvovali čtyři hodnocení kognitivních funkcí, dvě z nich před pandemií a další dvě, šest a 18 měsíců po prvním výskytu SARS-CoV-2 v dané lokalitě.

Studie zahrnovala 78 účastníků, 50 s anamnézou mírného COVID-19 a 28 bez ní. Mezi dvěma prepandemickými testy došlo k významnému (pravděpodobně souvisejícího s věkem) poklesu skóre MoCA (β: -1,53; 95% C.I.: -2,14 až -0,92; p < 0,001), který se nelišil mezi jednotlivci, kteří později vyvinuli COVID-19 ve srovnání s neinfikovanými jedinci. Šest měsíců po infekci měli pouze pacienti, kteří přežili COVID-19, významný pokles skóre MoCA (β: -1,37; 95% C.I.: -2,14 až -0,61; p < 0,001), který se zvrátil po jednom dalším roce sledování (β: 0,66, 95 % C.I.: -0,11 až 1,42, p = 0,092). Při srovnání obou postpandemických skóre MoCA nebyly zaznamenány žádné rozdíly mezi neinfikovanými jedinci.

Autoři dospěli k závěru, že výsledky této studie naznačují, že dlouhodobý pokles kognitivních funkcí související s COVID se může časem spontánně zlepšit.

Zdroj:

Del Brutto OH, et al. Cognitive sequelae of long COVID may not be permanent. A prospective study. Eur J Neurol. 2021 Dec 16. doi: 10.1111/ene.15215.