Těhotenství v kohortě současných pacientek s roztroušenou sklerózou: Prediktory relapsu během těhotenství
Pečlivý management gravidity a dlouhodobě působící vysoce účinné preventivní DMT, respektive terapie natalizumabem v těhotenství mohou zabránit relapsu v těhotenství.
Je známo, že gravidita představuje imunotolerantní stav a RS-RS v té době probíhá s nižší aktivitou. V současnosti si přejí otěhotnět i ženy, které jsou léčeny pro vysokou aktivitu onemocnění vysoce účinnými DMD. Jak probíhá gravidita u těchto žen, na to hledala odpověď retrospektivní studie kohorty žen, které otěhotněly v letech 2011–2019. Anualizovaný počet relapsů (ARR) byl počítán pro každý trimestr zvlášť a současně byl AAR stanoven v předchozích a následných 12 měsících kolem gravidity.
Výsledky
Do studie bylo zařazeno 1 640 těhotenství u 1 452 žen. Před graviditou neužívalo DMD 346 žen, DMD s nižší účinností 845 (nejčastěji interferony beta 597), se střední 207 (nejčastěji fingolimod 147) a s vysokou 242 (nejčastěji natalizumab 219).
Vyšší skóre EDSS (více než 2) při koncepci bylo častější u žen užívajících nejúčinnější DMD (u 41,3 % žen) oproti středně účinným DMD (28,5 %), DMD s nízkou účinností (22,4 %) a ženám bez terapie (20,2 %).
U žen neužívající DMD a na DMD s nižší účinností ARR klesal v průběhu gravidity. U středně účinných DMD v průběhu prvního trimestru ARR vzrostl na 0,55 (95% CI: 0,36—0,80) vs. 0,14 (95% CI: 0,10—0,21) u DMD s nižší účinností a pak ve třetím trimestru poklesl. Naopak u gravidních léčených vysoce účinnými DMD ARR stoupal stabilně po celé těhotenství. Ve třetím trimestru činil ARR 0,42 (95% CI: 0,25–0,66) vs. 0,12 (95% CI: 0,07–0,19) u uživatelek DMD s nižší účinností. Vysoce účinné DMD byly spojeny s vyšším AAR krátce po porodu: 0,84 (95% CI: 0,62–1,1), AAR u středně účinných DMD činil 0,9 (95% CI: 0,65–1,2) v porovnání s méně účinnými DMD, u nichž byl ARR 0,47 (95% CI: 0,38–0,58).
Vysoce a středně účinné DMD podávané před koncepcí a vyšší ARR před těhotenstvím se ukázaly být prediktory vyššího rizika relapsů v těhotenství. Podávání vysoce účinných DMD v průběhu gravidity však snížilo riziko relapsů o 20 % (HR: 0,80; 95% CI: 0,68–0,94). Věk nad 35 let se zdá být také protektivním faktorem před nárůstem počtu relapsů (HR: 0,84; 95% CI: 0,4–2,1, p = 0,037). Jak návrat k léčbě, tak kojení má podle autorů ochranný účinek (pro kojení – HR: 0,63; 95% CI: 0,42–0,94, p = 0,02).
Zdroj:
Yeh W, et al. Pregnancy in a modern-day multiple sclerosis cohort: Predictors of relapse during pregnancy, ACTRIMS/ECTRIMS 2020. Presentation Number: PS12.04
Zdroj: MT