Třicet let neuroimunologie v ČR

Společná přednáška profesorky Evy Kubala Havrdové a MUDr. Jiřího Piťhy na 20. Jedličkových neuroimunologických a likvorologických dnech, patřila vzpomínkám na nelehké počátky neuroimunologie v Česku.

Nedávná „prehistorie“

V počátcích moderního vnímání roztroušené sklerózy (RS), tedy v 70.—80. letech dvacátého století panoval názorový chaos ohledně etiologie RS. Nebylo jasné, zda jde o cévní, degenerativní či metabolické onemocnění, a tak převládal i nihilistický přístup k terapii, upozornil Dr. Piťha. Mnoho mladých pacientů – z dnešního pohledu zcela zbytečně – v krátké době končilo na invalidním vozíku. Velký průlom přinesl počátek devadesátých let 20. století, kdy se objevila magnetická rezonance a byly učiněny velké pokroky v imunologickém výzkumu.

V roce 1992 byla založena tradice Neuroimunologických a likvorologických dnů (3. LF UK a FN KV, Praha). Současně dochází ke vzniku a rozvoji specializovaných ambulancí a specializovaná RS centra byla ustanovena Věstníkem Ministerstva zdravotnictví v roce 1997.

Za zakladatele moderní neuroimunologie lze považovat profesora MUDr. Pavla Jedličku, DrSc., (1923–1999). Již v devadesátých letech věděl, že podkladem RS jsou zánětlivé změny v mozku. Téměř zapomenutou významnou osobností je doktor Petr Lenský, který působil v lázních Vráž a přispěl zejména k rehabilitaci/fyzioterapii pacientů s RS. Profesor MUDr. Oldřich Kolář (1929–2021) byl původem z Hodonína, v roce 1966 emigroval do USA, působil v Indianapolis. Po roce 1998 se opakovaně vracel do vlasti a účastnil se odborných setkání. Patřil mezi zásadní propagátory zavedení moderní léčby do terapeutických postupů. Imunoložka profesorka MUDr. Terezie Fučíková, DrSc., svými názory podstatně přispěla v pochopení patomechanismu RS. Byla i členkou Sekce neuroimunologie a likvorologie ČNS ČLS JEP.

„Profesorka Fučíková tvrdila, že když se RS projeví příznaky, objeví se tedy stadium, které nyní považujeme za klinicky izolovaný syndrom, jde již o orgánové postižení, kdy máme poslední příležitost začít léčit,“ uvedla profesorka Kubala Havrdová. „Generace našich učitelů poskytla znalosti a dodala odvahu zahájit později i program autologní transplantace kmenových buněk (AHSCT), takže ČR byla jednou z prvních zemí na světě, která transplantaci prováděla při selhání standardní léčby,“ dodala profesorka.

Příchod biologické léčby

„S příchodem biologické léčby začal náš boj se zdravotními pojišťovnami. V roce 1996 byla schválena úhrada interferonu beta pro prvních 46 pacientů,“ komentovala profesorka Kubala Havrdová. Kritéria pro léčbu a její úhradu nastavila Česká neurologická společnost ve spolupráci s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, nikoli podle evidence based medicine, ale podle alokovaných prostředků. „Kritéria se nám dařilo velmi zvolna měnit a posouvat. Nyní, po třiceti letech existence neuroimunologie jsme se konečně dostali do stadia, kdy smíme léčit alespoň některými léčivými přípravky podle mezinárodních doporučení a jak si podle svých znalostí přejeme,“ prohlásila profesorka.

Pochybnosti institucí o efektivitě léčby vedly k uspořádání první české farmakoekonomické studie prokazující, že nejvyšší nákladovost mají stadia nejvyšší invalidity (Blahová Dušánková, MSJ, 2012 [1]). Podobné výsledky potvrdila následně i mezinárodní studie.

Dalším úkolem, který stojí před zakladateli moderní koncepce péče o pacienty s RS, je překonávání mýtů pacientů a lékařů spojených s RS, edukace neurologů a praktických lékařů. Obecná informovanost přispívá ke zrychlení diagnostiky a zlepšuje přistup k léčbě. K léčebným postupům se již řadí i fyzioterapie a psychoterapie.

Jedličkovy neuroimunologické a likvorologické dny

• Na podzim 1991 pořádá MUDr. Jiří Piťha seminář na FN KV.
• V roce 1992 byla založena tradice Neuroimunologických a likvorologických dnů (3. LF UK a FN KV, Praha), které byly později nazvány Jedličkovými.
• Postupem času se ze semináře stala dvoudenní konference, jíž se pravidelně účastnili významní zahraniční hosté (například Ian W. MacDonald, prof. Kolář, prof. Ed Thompson, prof. Amit Bar-Or, prof. Hains Wiendl a další).

Jedličkovy dny se konají každé dva roky s výjimkou koronavirové pauzy.

Literatura

[1] Blahová Dušánková J, et al. Cost of multiple sclerosis in the Czech Republic: The COMS study. Mult Scler J. 2012;(5).