Přeskočit na obsah

Vliv gravidity na průběh roztroušené sklerózy

těhotenství
Foto: shutterstock.com

Časopis Multiple Sclerosis and Related Disorders uveřejnil práci kolektivu českých autorů pod vedením doktora Pavla Hradílka o vlivu gravidity na progresi roztroušené sklerózy: Is pregnancy in MS patients safe and what is its impact on MS course? Real World evidence of 1 533 pregnancies in Czech Republic.

Je těhotenství u pacientek s roztroušenou sklerózou (RS) bezpečné a jaký má vliv na průběh RS? Studie reálné praxe hodnotila na základě dat z národního registru pacientů s RS ReMuS stav 1 533 těhotných pacientek s RS v České republice.

Analýza se zaměřila na ženy s RS s alespoň jedním záznamem těhotenství v registru. Klinická data (EDSS, relapsy) byla sbírána před početím, během těhotenství a po porodu nebo umělém/spontánním abortu. Celkem byla analyzována data 1 533 těhotenství od roku 2013 do 31. prosince 2019. Výskyt relapsů a progrese EDSS významně souvisel s eskalační terapií před početím. Recidivy byly významně častější u žen, které kojily méně než tři měsíce než u žen, které kojily déle než tři měsíce nebo nekojily vůbec. U pacientek léčených buď fingolimodem nebo natalizumabem před těhotenstvím byla signifikantně vyšší pravděpodobnost vzniku relapsů během těhotenství.

Těhotenství a poporodní období byly pro české ženy s RS obecně bezpečné. Lepší výsledky onemocnění byly pozorovány u těch, které byly před graviditou léčeny injekčními DMD první linie. Studie potvrdila předpoklad rebound fenoménu RS po přerušení léčby z důvodu plánovaného těhotenství jak u fingolimodu, tak u natalizumabu.

O studii

Průměrný věk všech pacientek byl na začátku těhotenství 31,5 (± 4,75) let. Celkem 888 pacientek bylo starších 30 let (58 %) a 645 bylo mladších 30 let (42 %). U 1 281 (83,5 %) pacientek končilo těhotenství porodem, u zbývajících 252 (16,5 %) šlo o umělý nebo spontánní potrat.

Skóre EDSS

Poslední průměrné skóre EDSS před těhotenstvím (EDSS stanovené 2,30 ± 2,07 měsíce před těhotenstvím) a první průměrné skóre EDSS po porodu/potratu (EDSS stanovené 2,78 ± 2,25 měsíce po porodu/potratu) v podskupinách podle poslední léčby před těhotenstvím jsou uvedeny v tabulce (viz níže). V žádné z podskupin nebyla zaznamenána významná změna v EDSS v průběhu sledování.

Pacientky již před těhotenstvím léčené jakýmkoli typem eskalační terapie (fingolimod, natalizumab, dimetyl fumarát) vykazovaly významně horší skóre EDSS (2,55 ± 1,16) než pacientky léčené před těhotenstvím injekčními DMD první linie (1,63 ± 0,84 – glatiramer acetát; 1,61 ± 0,86 interferony; p < 0,001) a také než ženy bez specifické terapie (1,75 ± 1,34).

Poslední průměrné skóre EDSS před těhotenstvím se nelišilo ve skupinách žen, u nichž bylo těhotenství ukončeno porodem (1,80 ± 1,02) a potratem/elektivním potratem (1,81 ± 0,99). Průměrné skóre EDSS po porodu bylo 1,88 ± 1,11 a po potratu/elektivním potratu 1,92 ± 1,04 (> 0,05).

Počet relapsů

V roce před otěhotněním bylo bez relapsu celkem 1 186 pacientek (77,4 %). Celkem 300 pacientek (19,6 %) prodělalo jeden relaps a 47 (3,07 %) dva a více relapsů.

Během těhotenství byly relapsy celkově vzácné: 1 168 pacientek (91,2 %) bez relapsu, 92 pacientek (7,18 %) prodělalo jeden relaps a 21 pacientek (1,64 %) dva a více relapsů.

V roce po ukončení těhotenství 1 113 pacientek (72,6 %) zůstalo bez relapsu, 301 pacientek (19,6 %) prodělalo jeden relaps a 119 pacientek (7,76 %) prodělalo dva nebo více relapsů.

  • V podskupině, která ukončila těhotenství porodem 868 pacientek (67,8 %) zůstalo bez relapsu během jednoho roku po porodu, 295 pacientek (23 %) prodělalo jeden relaps a 118 pacientek (9,21 %) dva, resp. více relapsů.

V podskupině, která ukončila těhotenství potratem/elektivním potratem 245 pacientek (97,2 %) zůstalo bez relapsu, 6 pacientek (2,38 %) prodělalo jeden relaps a 1 pacientka (0,4 %) dva nebo více relapsů.

Vliv kojení

Celkem 644 (51,4 %) pacientek nekojilo vůbec, 205 (16,4 %) kojilo méně než tři měsíce a 403 (32,2 %) kojilo tři měsíce a déle.

  • V podskupině nekojících žen zůstalo 463 pacientek (71,9 %) rok po porodu bez relapsu, 128 pacientek (19,9 %) prodělalo jeden relaps a 53 pacientek (8,23 %) dva nebo více relapsů.
  • V podskupině, která kojila méně než tři měsíce, zůstalo 116 pacientek (56,6 %) bez relapsu, 66 pacientek (32,2 %) prodělalo jeden relaps a 23 (11,2 %) prodělalo dva nebo více relapsů.
  • V podskupině, která kojila 3 měsíce nebo déle, zůstalo bez relapsu 273 pacientek (67,7 %), 92 pacientek (22,8 %) prodělalo jeden relaps a 38 pacientek (9,43 %) zaznamenalo dva nebo více relapsů.

Pacientky, které kojily méně než 3 měsíce, byly před těhotenstvím častěji léčeny eskalační terapií (FIN, NAT, DMF) (p < 0,05) než pacientky, které nekojily vůbec nebo kojily déle než tři měsíce .

U žen léčených buď fingolimodem nebo natalizumabem před početím a u kterých byla tato léčba přerušena, došlo během těhotenství k významně většímu počtu relapsů než u žen léčených buď glatiramer-acetátem, interferonem beta nebo dimetyl fumarátem.

copaxone_tabulka_hodnota_EDSS_cz

COP – pacientky léčené před těhotenstvím Copaxone

IFN – pacientky léčené před těhotenstvím interferonem

ESC – pacientky léčené před těhotenstvím eskalačním přípravkem (fingolimodem nebo natalizumabem nebo dimetyl fumarátem)

FIN – pacientky léčené před těhotenstvím fingolimodem

NAT – pacientky léčené před těhotenstvím natalizumabem

DMF – pacientky léčené před těhotenstvím dimetyl fumarátem

Doporučené