Co si Češi myslí o tuzemském zdravotnictví? Že je lepší než jinde
Češi jsou se svým zdravotnictví spokojenější než Němci. Citlivě vnímají problém s nezdravým životním stylem a obezitou.
Podle průzkumu Stada Health Report 2026 je s veřejným zdravotním systémem v České republice spokojeno 74 procent obyvatel. To je více než v předchozích letech a zároveň je to jedno z nejvyšších čísel mezi 19 zkoumanými zeměmi.
Nejspokojenější se svým zdravotním systémem jsou v Belgii (86 %), naproti tomu v Maďarsku je se zdravotnictvím spokojeno jen 27 procent dotázaných, v Srbsku 36 procent, na Slovensku 38 procent a v Polsku také 38 procent. I proti dalším sousedním zemím je u nás spokojenost se zdravotnictvím vyšší, Rakousko dosahuje 67 procent, Německo 63 procent.
Spokojenost závisí na ekonomickém zázemí
„Češi věří našemu zdravotnictví a ta důvěra dokonce ještě roste. V tomto ohledu patří mezi nejvyšší v Evropě. Na druhé straně velmi citlivě vnímáme možné budoucí problémy,“ komentoval výsledky Martin Šlégl, generální ředitel STADA PHARMA CZ. „Obáváme se stárnutí, chronických onemocnění, nedostatku zdravotníků, a tedy prodlužování čekací doby, nárůstu obezity i zvyšujících se problémů souvisejících s duševním zdravím, jako je vyhoření nebo deprese,“ vypočítal.
Výrazně lépe hodnotí zdravotní systém lidé, kteří jsou dobře zajištěni. Zdravotní systém pozitivně hodnotí 79 procent finančně zajištěných Čechů oproti 58 procentům těch, kteří se potýkají s finančními obtížemi. Rozdíl 21 procentních bodů je větší než evropský průměr. Průměrně jsou podle průzkumu v evropských zemích ti, kteří jsou finančně zajištěni, se zdravotnictvím o 15 procentních bodů spokojenější než ti, kteří mají finanční obtíže.
Respondenti měli také porovnat tuzemské zdravotnictví s péčí v jiných zemích. Celých 81 procent dotázaných v Česku je řadí mezi nadprůměrné nebo nejlepší, konkrétně 62 procent je považuje za nadprůměrné a dalších 19 procent za jedno z nejlepších. Ukazuje se, že Češi si svého zdravotnictví nadprůměrně cení. V Evropě hodnotí svůj národní zdravotní systém jako nadprůměrný nebo nejlepší jen 59 procent respondentů. Český výsledek je téměř totožný s Rakouskem, kde své zdravotnictví hodnotí jako nadprůměrné nebo jedno z nejlepších 82 procent obyvatel, a převyšuje Německo, kde je to 72 procent. V Polsku má o vlastním zdravotnictví dobré mínění 39 procent respondentů, na Slovensku pouze 26 procent a v Maďarsku jen 15 procent.
Finanční dostupnost není v Česku výzva
Za největší výzvu zdravotního systému považují čeští respondenti nedostatek lékařů a dlouhé čekací doby, ty zmínilo 69 procent Čechů. Dále uvedli stárnutí populace a chronická onemocnění (63 %) a nárůst obezity a nezdravého životního stylu (58 %), kde míra obav výrazně překračuje evropský průměr (42 %). Zachování duševního zdraví považuje za velkou výzvu 56 procent Čechů.
Zatímco v evropském průměru se v průzkumu ukázala jako jedna z největších výzev finanční dostupnost zdravotní péče, kterou uvádí 43 procent Evropanů, v České republice se toto téma mezi čtyři nejvýraznější výzvy vůbec nedostalo.
Proč lidé nechodí na prevence? Nevědí o nich nebo nemají důvod jít
Dobrou zprávou je vývoj toho, jak Češi přistupují k preventivním prohlídkám. „Sledujeme, že klesá počet těch, kdo nechodí na žádné preventivní prohlídky, ze 39 procent v roce 2023 na letošních 24 procent,“ uvádí ředitel Šlégl. „Prevence je podle průzkumu pro nás v České republice prioritou: pokud by naše veřejnost měla možnost rozhodnout o změnách ve zdravotnictví, pak by celých 43 procent lidí posílilo právě preventivní péči, což je výrazně nad evropským průměrem,“ dodává.
V evropském srovnání je u nás těch, kdo na žádné prevence nechodí, relativně málo. Výzkum se jich ptal, proč nechodí, a zjistil tři hlavní důvody. Třetina z nich neví, která vyšetření mohou nebo mají podstoupit. Devatenáct procent neví, jaká vyšetření jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění. A 22 procent nevidí důvod na preventivní prohlídky chodit, protože se cítí zdravě.
Mezinárodní průzkum Stada Health Report pro rok 2026 proběhl v únoru a březnu 2026 v 19 evropských zemích. Soubor respondentů zahrnoval reprezentativní vzorek lidí ve věku 18 až 99 let v každé sledované zemi. V České republice bylo dotazováno 1 000 respondentů.
