Povinná elektronická dokumentace jde do připomínkového řízení

Ministr Vojtěch dokončuje novelu zákona o elektronickém zdravotnictví. Počítá s povinnými eŽádankami od příštího roku. Od roku 2029 pak bude vedení veškeré zdravotnické dokumentace povinně elektronické. Vznikne také národní registr vzácných onemocnění.

Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví má posunout sdílení zdravotních dat v Česku na novou úroveň. Návrh je po vnitřním připomínkovém řízení a míří do meziresortního připomínkového řízení, které je nejlepší příležitostí k doladění konkrétních paragrafů. V září má být předložen na vládu. Následně zamíří do parlamentu. „Věřím, že návrh bude schválen na začátku příštího roku,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

Jak Vojtěch avizoval už před sněmovními volbami, jeho záměrem je, aby byly elektronické žádanky používány plošně, a proto uloží poskytovatelům povinnost je využívat.

„Elektronická žádanka je prioritní projekt,“ uvedl ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví (NCEZ) Petr Foltýn. Popsal, že od 1. 7. 2027 budou výhradně v elektronické formě žádanky Z (zobrazovací metody), K (konziliární vyšetření) a FT (fyzioterapie). Od 1. 1. 2028 pak mají být povinné i laboratorní žádanky. Letos má dojít k napojení na ambulantní a nemocniční systémy tak, aby bylo vystavení i přijetí elektronické žádanky pro poskytovatele jednoduché. „To je nezbytné a stane se to v letošním roce tak, aby příští rok bylo první pololetí náběhové a od 1. 7. 2027 nedošlo k žádnému velkému třesku,“ uvedl Foltýn. Už dnes je možné vystavit elektronickou žádanku přes portál ezdraví, to je ale pro běžnou praxi příliš krkolomné.

Povinné elektronické žádanky jsou předpokladem k tomu, aby vznikl systém sledování čekacích dob. Ten vláda slíbila vytvořit. Vláda také očekává úspory na dnes duplicitních vyšetřeních, ale také vyšetření lidí, kteří by je absolvovat měli, ale dnes je nedostávají.

Návrh také zavádí od ledna 2029 veškerou zdravotnickou dokumentaci povinně v elektronické formě. Bez toho by nebyly elektronické sdílené záznamy úplné a spolehlivé a nešlo by naplnit práva pacienta na kdykoli dostupnou zdravotnickou dokumentaci, která vyplývají z evropského nařízení EHDS.

Jedním z dalších motivů novely zákona o elektronizaci zdravotnictví je zlepšit přístup zdravotních pojišťoven k datům o jejich pojištěncích. „Dosud zdravotní pojišťovna viděla, že mi byla odebrána krev a že mi bylo provedeno vyšetření cholesterolu, ale neznala výsledek,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Národní zdravotnický informační systém (NZIS) se díky novele bude moci používat pro hodnocení sociálně-zdravotních a sociálních služeb. Ministerstvo práce a sociálních věcí a také Česká správa sociálního zabezpečení dostanou přístup k datům NZIS.

Zavádí se také Národní registr vzácných onemocnění.

Novela také upřesňuje rozsah údajů ve sdíleném zdravotním záznamu a přidává do něj záznam o těhotenství.

„Aby pacient neobíhal s papírovými zprávami“

Současně se rozvíjejí další centrální projekty odstartované z evropských dotací za předchozí vlády, které mají v legislativě oporu už nyní.

„Cílem elektronizace je, aby pacient neobíhal s papírovými zprávami, které má odnést k praktikovi, jako dnes – to není 21. století, jak bychom si je představovali,“ uvádí ministr Vojtěch. „Je to nová etapa elektronizace zdravotnictví, na konci volebního období této vlády budeme moci říct, že české zdravotnictví je konečně digitalizováno,“ dodává.

V primární péči už bylo úspěšně zavedeno elektronické sledování očkování a elektronické hlášení šíření infekčních nemocí. Probíhá zavádění sdíleného zdravotního záznamu dat z preventivních prohlídek a screeningů. Následovat bude sdílení laboratorních dat a primární péče bude z pohledu ředitele Duška doelektronizována – a to ještě letos.

Výsledky laboratorních vyšetření jsou už dnes shromažďovány z databází laboratoří. Laboratoře poskytly data o 28 vybraných skupinách vyšetření za posledních pět let a nadále posílají hlášení v měsíčním rytmu. Systém pro centralizaci a sdílení výsledků laboratorních vyšetření už dnes obsahuje více než 405 milionů laboratorních vyšetření a představuje jeden z nejrozsáhlejších souborů zdravotnických dat v České republice. Data jsou analyzována, ÚZIS kromě několika sad otevřených dat zveřejnil tři případové studie, a to o kardiovaskulárním zdraví, odhad zátěže populace diabetem a prediabetem a o časném záchytu chronického onemocnění ledvin. Už teď tak tato data doplňují mezery v poznání o tom, jak české zdravotnictví a léčba fungují. Budou také sloužit k benchmarkingu pro poskytovatele.

„Považuji data, která máme nově k dispozici, za největší vítězství Národního kardiovaskulárního plánu,“ ocenil dostupnost laboratorních výsledků k analýzám prof. Aleš Linhart, místopředseda České kardiologické společnosti.

Další fází sdílení dat je sdílený záznam o prevenci a screeningu. To bude systém, který poběží v reálném čase, a je tedy použitelný nejen pro analýzy a řízení zdravotnictví, ale přímo při péči. Praktičtí lékaři hlásí automaticky ze softwaru výsledky preventivních a screeningových vyšetření, včetně například výšky, váhy, obvodu pasu nebo krevního tlaku. Na sdílený zdravotní záznam bylo v polovině června napojeno 1 300 ordinací praktických lékařů pro dospělé. Na podzim by mělo data posílat všech zhruba 5 400 praktiků.

„Zaznamenaných preventivních prohlídek už je sto tisíc a bude jich dynamicky přibývat, děkujeme za spolupráci dodavatelům ambulantních softwarů,“ uvedl ředitel Foltýn. Dodal, že k 30. srpnu bude aktualizována pacientská mobilní aplikace EZKarta tak, že bude osahovat informace o laboratorních vyšetřeních hrazených ze zdravotního pojištění a také index prevence, tedy přehled absolvovaných a zameškaných preventivních prohlídek a screeningů.