Trvalá léčba hepatitidy B – naději přináší kombinovaná terapie
Pro miliony lidí žijících s chronickou hepatitidou B představuje dlouhodobá antivirová léčba dosud jedinou možnost kontroly onemocnění. Výzkumníci financovaní Evropskou unií nyní spojují své síly při vývoji kombinované terapie, která by v budoucnu mohla pacienty zbavit celoživotní medikace.
Chronická infekce virem hepatitidy B (HBV) postihuje podle odhadů přibližně 254 milionů lidí na celém světě a každoročně si vyžádá kolem 1,1 milionu úmrtí, převážně v důsledku jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) jen v zemích Evropské unie, na Islandu, v Lichtenštejnsku a Norsku žije přibližně 3,6 milionu osob s chronickou infekcí HBV. Řada z nich je diagnostikována až ve stadiu pokročilého jaterního poškození. Přestože je preventivní vakcína proti HBV k dispozici již více než 40 let, pacienti s chronickou infekcí jsou odkázáni na dlouhodobou antivirovou léčbu, která sice účinně potlačuje replikaci viru, nedokáže jej však z organismu odstranit.
„Lidé se často domnívají, že problém hepatitidy B je díky preventivní vakcinaci vyřešen. Pro miliony pacientů, kteří již s chronickou infekcí žijí, to ale rozhodně neplatí,“ upozorňuje vedoucí mezinárodního výzkumného týmu vyvíjejícího terapeutickou vakcínu určenou pro pacienty s chronickou hepatitidou B prof. Ulrike Protzerová, ředitelka Institutu virologie Technické univerzity v Mnichově a výzkumného centra Helmholtz Munich.
Vývoj probíhá v rámci šestiletého evropského projektu TherVacB financovaného EU, který bude ukončen na konci roku 2026. Na rozdíl od běžných preventivních vakcín proti HBV je terapeutická vakcína určena pacientům s již existující chronickou infekcí a jejím cílem je obnovit imunitní odpověď tak, aby bylo možné dosáhnout funkčního vyléčení onemocnění a v budoucnu pacienty zbavit nutnosti celoživotní antivirové léčby.
„Pacienti, kteří virus dokážou eliminovat, vytvářejí silnou protilátkovou i T-buněčnou imunitní odpověď. Naši terapeutickou vakcínu jsme navrhli tak, aby aktivovala právě tyto typy imunitních reakcí,“ vysvětluje prof. Protzerová. První klinické studie u zdravých dobrovolníků prokázaly dobrou toleranci vakcíny i očekávanou imunitní odpověď. V současnosti již probíhají klinická hodnocení u pacientů v Německu, Itálii, Španělsku, Spojeném království a Tanzanii.
Kombinace terapeutických přístupů
Stále více odborníků se shoduje, že cesta k funkčnímu vyléčení povede prostřednictvím kombinace antivirové a imunomodulační léčby. Tento přístup zkoumá také evropský projekt IP-cure-B, jehož cílem je obnovit schopnost imunitního systému dlouhodobě kontrolovat infekci i po ukončení antivirové terapie.
„Vstupujeme do velmi vzrušujícího období výzkumu hepatitidy B. Vyvíjí se řada nových léčiv, která cílí na různé části viru nebo pomáhají imunitnímu systému účinněji s infekcí bojovat. Budoucnost pravděpodobně nebude spočívat v jediné léčbě, ale v kombinaci různých terapeutických přístupů, které se budou vzájemně doplňovat,“ říká prof. Maria Butí Ferretová z Universitat Autònoma de Barcelona a Univerzitní nemocnice Vall d'Hebron.
Současná antivirová léčba nedokáže odstranit perzistující virový rezervoár ukrytý v hepatocytech. Po ukončení terapie proto u většiny pacientů dochází k obnovení virové replikace. Výzkumníci projektu IP-cure-B proto zkoumají, zda je možné ještě před vysazením antivirové léčby aktivovat vlastní obranné mechanismy organismu tak, aby imunitní systém dokázal virus dlouhodobě kontrolovat i bez pokračující farmakoterapie.
Klinická studie fáze IIa již byla dokončena a výzkumný tým nyní analyzuje, zda tento imunoterapeutický přístup umožňuje dosáhnout funkčního vyléčení HBV. Současně probíhá hledání biomarkerů v krvi a imunitním systému pacientů, které by umožnily identifikovat nemocné s nejvyšší pravděpodobností odpovědi na budoucí imunoterapeutické nebo antivirové léčebné strategie.
V roce 2023 proto spojily své síly výzkumné týmy projektů TherVacB a IP-cure-B, aby společně hledaly optimální kombinaci antivirové a imunoterapeutické léčby. „Pokud zůstává virová nálož vysoká, imunitní buňky jsou dlouhodobě přetížené a vyčerpané. Logickým postupem je nejprve snížit množství viru a teprve poté aktivovat imunitní odpověď,“ vysvětluje prof. Protzerová.
Podle koordinátora projektu IP-cure-B prof. Fabiena Zoulima bude budoucnost léčby spojena také s personalizovaným přístupem. „Naším cílem je co nejlépe charakterizovat jednotlivé pacienty a nabídnout jim léčbu odpovídající jejich konkrétní klinické situaci,“ říká.
Naděje na funkční vyléčení
Výsledky prvních klinických studií naznačují, že funkčního vyléčení lze u části pacientů skutečně dosáhnout. To představuje zásadní změnu v pohledu na chronickou hepatitidu B, která byla dosud považována za nevyléčitelné onemocnění.
„Život s chronickou infekcí nepředstavuje pouze zdravotní problém, ale má také významné psychické a sociální dopady. Mnoho pacientů se stále setkává se stigmatizací a nedostatečným porozuměním jejich onemocnění,“ upozorňuje prof. Ferretová.
Funkční vyléčení by pacientům mohlo přinést nejen možnost ukončení dlouhodobé léčby, ale také snížení psychické zátěže a významné omezení rizika progrese jaterního onemocnění do stadia cirhózy nebo hepatocelulárního karcinomu. Výzkumníci zároveň zdůrazňují, že pokrok ve vývoji nových léčebných postupů musí být provázen širším testováním populace, včasnější diagnostikou chronické infekce, dostupnou léčbou i pokračujícími programy preventivního očkování.
Přestože se nepředpokládá, že by jediný terapeutický přístup dokázal problém definitivně vyřešit, kombinace nových přímo působících antivirotik a imunoterapeutických strategií otevírá novou éru léčby chronické hepatitidy B. Cílem již není pouze dlouhodobá suprese virové replikace, ale dosažení funkčního vyléčení onemocnění.