Vláda chce za finanční injekci ve zdravotnictví úspory

Navýšení plateb za státní pojištěnce? Ano, ale… Návrh na mimořádnou 21miliardovou finanční injekci ze státního rozpočtu dorazil do parlamentu.

Poslanci dostali vládní návrh na navýšení plateb za státní pojištěnce. Vláda žádá o schválení hned v prvním čtení. Část opozice s tím ale nesouhlasí a chce od ministra zdravotnictví slyšet, kdy budou následovat skutečné koncepční změny zdravotnictví.

Aktuální návrh obsahuje zvýšení plateb za státní pojištěnce o 21 miliard korun v roce 2027, ale také jejich zmrazení v roce 2028 a požadavek na úspory na provozu zdravotních pojišťoven.

Na svém jednání 8. června vláda návrh novely zákona o pojistném na zdravotní pojištění oproti verzi ministerstva zdravotnictví bez větší pozornosti pozměnila. Kdyby se neschválila žádná změna, dostane zdravotnictví ze státního rozpočtu v roce 2027 o 3,2 miliardy korun více než letos díky zavedené automatické valorizaci. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch na vládu přinesl požadavek na navýšení vyměřovacího základu pojistného za státní pojištěnce tak, že by to přineslo meziročně 24 miliard ze státního rozpočtu navíc. Vláda schválila 21 miliard s tím, že o další tři miliardy se vyhláškou ministerstva financí sníží roční limit provozních fondů zdravotních pojišťoven, ze kterých financují svou činnost, ale i některé inovativní projekty. Tyto peníze přesunou pojišťovny z provozních fondů do základních fondů na zdravotní služby.

Zároveň do návrhu přibylo zmrazení plateb státu v roce 2028. Automatická valorizace plateb pro tento rok neproběhne. „Debata byla dlouhá a složitá,“ řekl na začátku června po jednání vlády Vojtěch.

Navýšení plateb pro rok 2027 podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ivana Duškova dává určitý prostor pro opatření ke zvýšení efektivity. Zmrazení výše plateb na rok 2028 je podle něj výzva. „Vláda dala striktní zadání, že musíme hledat úspory uvnitř systému, a na tom intenzivně pracujeme,“ říká ředitel Duškov.

„Ke zmrazení valorizace dojde pouze pro rok 2028, přičemž se předpokládá, že v období let 2026 a 2027 již budou realizována nezbytná úsporná opatření, která připravuje Ministerstvo zdravotnictví,“ popsala pro MT vedoucí tiskového oddělení MZ Renata Pokorná. „Například se jedná o zavedení elektronických žádanek, transformaci nevyužívaných lůžek akutní péče nebo zavedení nového legislativního rámce v oblasti zvlášť účtovaného materiálu.“

Jak se v roce 2028 zdravotnictví vyrovná se zmrazením plateb za státní pojištěnce, bude podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Martina Balady záviset hlavně na dvou faktorech: na ekonomickém růstu (potažmo růstu výběru pojistného) a na tom, kolik budou muset zdravotní pojišťovny vydat za zdravotní péči podle úhradových vyhlášek. „Záleží na tom, jak bude vypadat úhradová vyhláška na příští rok, tedy jestli skutečně půjde udržet vyrovnanou bilanci mezi příjmy a výdaji, jak ministerstvo zdravotnictví avizovalo,“ uvedl Balada. Že by si v roce 2027 z mimořádného navýšení plateb za státní pojištěnce pojišťovny vytvořily rezervy i na další rok, to nepředpokládá.

Některé prvky restrukturalizace zdravotních služeb, transformace lůžkové péče nebo elektronizace zdravotnictví sice podle něj mohou proběhnout už v příštích letech, ale nemusejí přinést bezprostřední úspory, spíše zvýšení efektivity a navýšení potřebných kapacit na úkor těch zbytných.

Pro poslance ODS Štěpána Slováka zatím nejsou přísliby transformačních kroků dostatečné, aby souhlasil s urychleným schválením finanční injekce 21 miliard ze státního rozpočtu bez projednání na poslaneckém výboru pro zdravotnictví. „Nepodpoříme schválení v režimu paragrafu 90 v prvním čtení. Jde o hodně peněz a nevidíme naději, že ministerstvo zdravotnictví ještě letos předloží slibované koncepční změny, jak jsme opakovaně pana ministra vyzývali,“ řekl MT Slovák.

Ministerstvo počítá s růstem úhrad jen o dvě až čtyři procenta

Zvýšení plateb za státní pojištěnce pro rok 2027 bylo podmínkou dohod, kterých v letošním dohodovacím řízení dosáhly zdravotní pojišťovny a většina segmentů poskytovatelů péče. Nedohodou skončila jednání s nemocnicemi a ambulantními specialisty. Ministerstvo zdravotnictví nyní připravuje úhradovou vyhlášku na příští rok. Dohody z dohodovacího řízení hodlá respektovat, zároveň chce hledat úspory a vydat vyrovnanou úhradovou vyhlášku, která nebude vyžadovat vyšší výdaje na péči, než se očekávají příjmy zdravotních pojišťoven.

K návrhu na navýšení plateb za státní pojištěnce ministerstvo předložilo důvodovou zprávu, kde vypočítává aktuální ekonomickou situaci systému veřejného zdravotního pojištění a predikce na rok 2027. „Předchozí vedení Ministerstva zdravotnictví nám vytvořilo díru v systému veřejného zdravotního pojištění téměř 20 miliard korun. Příjmová strana se podsekla už v roce 2022 tím, že se zmrazily platby za státní pojištěnce, což bylo zhruba 15 miliard korun, a ty peníze tam chybějí. Pak Ministerstvo zdravotnictví pravidelně vydávalo deficitní úhradové vyhlášky a dostalo nás do situace, kdy některé zdravotní pojišťovny jsou na hraně platební neschopnosti,“ shrnul ministr po jednání vlády.

Aby byl systém příští rok vyrovnaný, počítá Ministerstvo zdravotnictví v roce 2027 s růstem jednotkových úhrad o dvě až čtyři procenta. Dále počítá s úsporami ze zvýšení efektivity a „omezení péče s nízkou přidanou hodnotou“ o tři miliardy korun meziročně. Přitom v prvním návrhu, který se na jednání vlády měnil, uvažovalo ministerstvo zdravotnictví příští rok růst jednotkových úhrad o tři až čtyři procenta tak, aby i v segmentech, které nejsou prioritní, růst pokryl alespoň inflaci.

Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek interpretaci, že jeho deficitní úhradové vyhlášky dovedly zdravotnictví na hranu krachu, odmítá. Vyhlášky, které navyšují úhrady nad rámec příjmů, podle něj na rozdíl od přilévání peněz zvyšují efektivitu, například vytvářejí tlak na změny sítě nemocnic. „Je potřeba, aby pojišťovny pracovaly kvalitně, a k tomu je dotlačím i úhradovými vyhláškami, které na ně vytvářejí tlak. Deficitní úhradová vyhláška je teoretická věc. Aby nebyly pojišťovny reálně v deficitu, musejí se chovat efektivně a racionálně,“ vysvětloval například před volbami v podcastu Druhý názor.

Letos se očekávají celkové výdaje zdravotních pojišťoven ve výši 571 miliard korun, příjmy 556 miliard korun. Celkově počítají zdravotní pojišťovny ke 31. 12. 2026 s celkovým zůstatkem základních fondů ve výši pouze 2,8 mld. Kč. V systému tedy nezbývají prakticky žádné rezervy. I přes přerozdělení rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny mezi ostatní očekávají dvě zdravotní pojišťovny – Vojenská zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra – ke konci roku závazky po lhůtě splatnosti ve výši 3 miliardy, respektive 2,3 miliardy korun.