Přeskočit na obsah

Anketa u sester nepřekvapila. „Vleklou krizi nejde vyřešit hned,“ říká Šochmanová.

Patnáct procent nelékařů plánuje podle dotazníku ministerstva zdravotnictví v horizontu jednoho roku odchod mimo zdravotnictví. Nejčastějšími důvody odchodu kolegů jsou platové podmínky a pracovní prostředí. Z dotazníku taky vyplynulo, že nelékaři pociťují vážný nedostatek nižšího a pomocného personálu. Dotazník vyplnilo 15,5 tisíce lidí, nejčastěji všeobecné zdravotní sestry s praxí přes deset let.

Podle prezidentky České asociace sester PhDr. Martiny Šochmanové, MBA, se stávající ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch o problémy zdravotních sester zajímá. „Nicméně ani ministerstvo zdravotnictví nezažehná vleklou krizi jednorázově během pár měsíců. Problémů je v našem oboru daleko více a jejich řešení je bohužel běh na dlouhou trať,“ soudí Šochmanová.

Plánujete odchod? Zdroj: MZČR

Autor: MZČR

 

A tak jí výsledky dotazníku jen potvrdily dosavadní poznatky o personální krizi. „Výsledky dotazníkového šetření mě samozřejmě vůbec nepotěšily, ale na druhou stranu bohužel ani nepřekvapily. Personální krizi v oboru ošetřovatelství monitoruje Česká asociace sester už několik let,“ uvádí Šochmanová.

Platy podle ní zůstávají při hledání řešení i přes nedávné navyšování klíčové. „Platové ohodnocení nelékařských zdravotnických pracovníků není dostačující a navzdory několikerému zvýšení v posledních letech stále nemůže konkurovat platům zdravotníků v zahraničí, respektive v tuzemsku v komerční sféře. Pokud k nízkému platu přičtete psychickou a fyzickou náročnost našeho povolání, směnný provoz a obrovskou míru zodpovědnosti, pak se nelze divit, že lidé z oboru odchází, nebo to mají v krátkém horizontu v plánu,“ dodává Šochmanová.

Proč odcházejí kolegové. Zdroj: MZČR

Autor: MZČR

 

Výsledky dotazníku nemůžou překvapit nikoho, kdo se léta pohybuje ve zdravotnictví, míní MUDr. Lukáš Velev, MHA, ředitel Nemocnice Jihlava a místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic. Problém s přetěžováním kvalifikovaných sester souvisí s nedostatkem nižšího personálu. „Co vás především zaujme při návštěvě nemocnice v „civilizované“ zemi, je počet zdravotnických pracovníků na jednoho pacienta či lůžko. Jde především o pomocný zdravotní personál, který řeší denní běžné potřeby pacientů. Specializovaný personál pak řeší více odborné záležitosti. Od kvalifikovaných sester, tedy nelékařů až po lékaře. Systémy jsou na to nastaveny a zdravotnická povolání, na rozdíl od ČR, patří k těm nejlépe odměňovaným, ceněným. Lidé a společnost si váží zdraví a péče o něj,“ upozorňuje Velev. „Zdravotnictví, má-li být kvalitní, nemůže být levné. Zejména při dostupnosti, obvyklé v ČR. Z mého pohledu situace nemá jiné řešení, než že se zdravotnická povolání stanou prestižní, žádaná, poptávaná. Na všech úrovních. Jaké k tomu vedou cesty si jistě každý dovodí sám. Místo mátožného blábolení o „Projektu Ukrajina“, bychom se po třiceti letech přešlapování na místě měli vydat na Západ. Geograficky i kulturně,“ myslí si Velev. Zároveň doplňuje, že situace u lékařů není o moc lepší než u sester. „Problém je širší, netýká se jen nelékařů. Bez masivního překračování přesčasových hodin a limitů zákoníku práce, by byl ještě větší problém u lékařů. A místy už je,“ doplňuje Velev.

 

Jaká opatření udrží sestry MZČR

Autor: MZČR

 

Ministerstvo zdravotnictví slibuje sestrám ulehčení formou elektronizace, uvádí také, že už umožnilo zjednodušit ošetřovatelskou dokumentaci. S odbornými společnostmi zároveň diskutuje o navýšení kompetencí například u edukace pacientů v dispenzární péči. „Chceme povolání sestry navrátit prestiž, kterou si zaslouží. Jsem přesvědčen, že navýšení kompetencí, které půjde ruku v ruce s navyšováním odměn, by tomu mohlo pomoci,“ uvedl ministr Vojtěch.

O vzdělávání zdravotních sester diskutovali začátkem ledna poslanci zdravotního výboru Zaznělo, že nedávno schválené možné zkrácení studia vyšší odborné školy pro absolventy středních zdravotnických škol nenaplnilo očekávání. „Předpoklad byl, že se podaří doplnit značný počet všeobecných sester. Ukazuje se, že počet osob, které tyto zkoušky složily, nebyly tak velké, jak jsme očekávali,“ uvedl poslanec prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.

Zájmu o střední zdravotnické školy naopak významně pomohlo, že se jim vyhnula povinná maturita z matematiky. Uvedl to náměstek ministra zdravotnictví prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. „Poslední data z ministerstva školství (o aktuálním počtu studentů, pozn. red.) znamenají, že došlo k meziročnímu nárůstu o tisíc osob u zdravotnických asistentů a praktických sester. Maturita z matematiky byla velký strašák,“ uvedl Prymula. „Věříme, že nárůst bude víceméně stabilní,“ dodal náměstek.

 

Výsledky dotazníkového šetření mezi nelékaři
  • Nejčastějšími důvody odchodu kolegů jsou platové podmínky a pracovní prostředí.
  • Nejvíce nelékařům v práci vadí, jaký za ni dostávají plat, dále přetížení a nedostatečná motivace od zaměstnavatele.
  • A jaké opatření by ministerstvu dotazované sestry doporučily jako potřebná pro stabilizaci sester? Zejména zvýšení platů a mezd a zlepšení pracovních podmínek.
(Více na stránkách ministerstva zdravotnictví.)

 

Čtěte také

 

 

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Platy rostou i přes změnu tabulek

17. 1. 2022

Podle předsedkyně odborů nemocnice většinou našly peníze na vyšší platy i pro sanitáře a zaměstnance nezdravotnických profesí.