Přeskočit na obsah

Antibiotický týden v prostředí lékáren

Lékárníci poskytovali rozšířené poradenství o správném užívání antibiotik a pacientům dávali letáčky s praktickými informacemi.


„Letošní kampaň byla primárně zaměřena na informování veřejnosti o nevhodných a mnohdy až nebezpečných kombinacích antibiotik s jinými léky, potravinami a nápoji. Výsledkem mohou být výrazné nežádoucí účinky nebo snížená účinnost, která nemusí stačit k likvidaci infekce. Naopak i antibiotika mohou způsobit změnu účinku jiného léku,“ uvedl při zahájení týdne prezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Doporučil, aby se pacienti vždy radili o správném užívání antibiotik se svým lékárníkem. „Díky zodpovědnému přístupu k užívání budou antibiotika účinná nejen dnes pro naše děti, ale v budoucnu též pro další generace,“ řekl.

ČLnK pravidelně spolupracuje během Antibiotického týdne se studenty brněnské a královéhradecké farmaceutické fakulty na dotazníkových šetřeních zaměřených na povědomí o antibiotikách u dospělých i dětských pacientů. Za deset let se studentům a lékárníkům podařilo edukovat spolu s vyplněním dotazníku více než 11 000 pacientů.

„Lékárníci hovoří v lékárnách s pacienty, kterým jsou antibiotika předepsána, a rodiči, jejichž dětem jsou předepsána,“ uvedl Mgr. Krebs. Studenti farmacie pak mimo lékárny, hlavně v obchodních centrech, hovoří s kolemjdoucími, které téma správného užívání antibiotik zajímá.

„Co se týká výsledků dotazníkových šetření – stále se více než pětina našich pacientů mylně domnívá, že antibiotika působí na viry, chřipku a nachlazení. Z dospělých si 13 procent schovává nevyužitá antibiotika pro případnou další léčbu, což je velmi rizikové: jednak proto, že indikace antibiotik patří do rukou lékaře, jednak proto, že zbylá dávka nemůže zajistit správné vyléčení infekce. Je také velkou chybou, že více než polovina dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, a dokonce 13 procent od prvního dne. To je velmi rizikové i z hlediska nárůstu antibiotické rezistence.

Na druhou stranu mě mile překvapilo, že 100 procent dotázaných dospělých užívá antibiotika po dobu stanovenou lékařem. Snad i díky osvětě jen 14,5 procenta rodičů považuje doporučení režimových opatření za nedostatečnou zdravotní péči. Když to porovnáme s rokem 2017, tehdy to bylo téměř 24 procent, což je to zlepšení o 40 procent. Necelých deset procent rodičů se domnívá, že užívání antibiotik během nachlazení urychluje uzdravení, i zde je patrné zlepšení. Problematická pak jsou dvě procenta rodičů, kteří posílají nemocné dítě do školy nebo školky, protože tak se šíří infekce v populaci a přispívá to ke vzniku rezistentních kmenů,“ uvedl prezident ČLnK.



A co zjistili o znalostech veřejnosti studenti farmacie?

Především si sami před akcí vytvořili formuláře z otázek, které jim zaslala komora. Sehnali mezi spolužáky dobrovolníky a zajistili místa pro osvětu – v obchodním domě, na nádraží atd. „Většinou jsme tam od časných ranních hodin, kdy lidé jdou do práce. Místo je označeno plakáty, na stánku je banner, studenti mají bílé zdravotnické pláště. Obvykle se v Brně i v Hradci Králové zapojí po 15 až 20 studentech, jak jim to dovolí časové možnosti ve dnech v době vyučování,“ popsaly MT tři studentky farmacie, které se letos akce zúčastnily.


Jak se tvářili oslovení lidé, udělali si na dotazníky čas?

„Většinou si čas udělají maminky, jsou ochotné vyplnit dotazník, stejně tak senioři. Zaměstnaní lidé většinou spěchají do práce,“ popsala za brněnské studenty Viktorie Sekaninová. „V Hradci Králové je to podobné. Snažíme se nabídnout lidem i další možnosti předtím, než půjdou k lékaři – mohou si v lékárně koupit CRP test, ušetří tím čas, a pokud je hodnota vysoká, vědí, že je čas navštívit lékaře a antibiotická léčba by byla vhodná. Většina lidí, které oslovíme, ani neví, že si tento test mohou koupit a sami udělat,“ řekla za královéhradecké studenty Apolena Koklarová.


Překvapilo vás něco v odpovědích?

„Osobně mě zarazilo, že i když pacienti vědí, jak správně užívat antibiotika a co mají dodržovat, tak to nedodržují. Chápu, že je složité pro zaměstnané lidi zůstat doma po celou léčbu, ale určitě by alespoň první tři, čtyři dny měli zůstat doma,“ řekla Viktorie. „Problém je všude stejný, lidé si myslí, že jim antibiotika urychlí léčbu chřipky. V posledních letech se více setkáváme s tím, že se lidé snaží dobrat léčbu antibiotiky. V dřívějších letech to často bylo tak, že jakmile jim bylo lépe, antibiotika nedobrali,“ řekla Apolena. A Barbora Tvarůžková za brněnské studenty doplnila, že ji šokovaly odpovědi, s nimiž se setkávala hlavně u mužů, že jakmile příznaky odezněly, nedobrali antibiotika a hodili je do koše nebo spláchli do záchoda.

 

 

Čtěte také

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené