Přeskočit na obsah

Encyklopedie zdravotnického humoru

Českou tradici medicínských historek založil zubní lékař MUDr. Oldřich Hlaváč (1895–1942), který pod pseudonymem Alarich publikoval mimo jiné dodnes populární Medicínu v županu (1929). V jeho tradici pokračovali prof. MUDr. Ctirad John, DrSc., prof. MUDr. Jiří Kocián, DrSc., doc. MUDr. Petr Bartůněk, CSc., a zejména pak neurolog MUDr. PhDr. Josef Káš, který pod pseudonymem Jan z Kocourkova vydal na toto téma více než 20 knížek.

Jak v úvodu knihy uvádí prof. Svačina, humorné historky k medicíně patří a čeští lékaři zažili jistě mnoho legrace, přičemž se dotýká i jich samotných, např. jak jeden otorinolaryngolog došel se zrcátkem na hlavě až do metra. Humor často odlehčuje závažnou situaci a náročnost práce lékaře, dokládají to i historky a anekdoty z jednotlivých medicínských oborů – patologie, interny, chirurgie, psychiatrie, sexuologie či porodnictví. Svoji podkapitolu mají historky o lékařích, lékárnících, sestrách i pacientech. Slovní humor doplňují kreslené karikatury a anekdoty o zdraví a zdravotnictví, např. od Pavla Kantorka, který pocházel z oboru. Čtenáři najdou také tři specifické pohledy na zdravotnický humor: historický, žánrový a literární. Autoři neopomněli ani židovské a německé lékařské anekdoty a zařadili lékařský humor v literatuře a filmu – některé figurky lékařů jsou již v povědomí do té míry zakotvené, že jsou běžně užívány i jako příměry: kdo by například neznal doktora Chocholouška a nespojil si ho s konkrétním medicínským oborem?

Encyklopedie je rozdělena do pěti částí: Sbírky historek a anekdot, Paměti a eseje, Kreslený humor, Historky a anekdoty, Povídání o lékařském humoru a věcech veselých. Jednotlivé lékařské obory mají specifický typ zápletek, pro patologii je typický černý humor, pro pediatrii roztomilé dětské repliky. „Nejvýznamnějším znakem zdravotnického humoru je ale asi především odlehčení situací, kdy pacient přináší svůj uzlíček nervů přes práh ordinace. Úsměvný pohled na svět je právě zde lepší než tuba prášků na uklidnění,“ uvádí v knize doc. Kasal.

Součástí encyklopedie je abecední seznam literatury a filmografie. Vydalo ji nakladatelství Mladá fronta a.s.

Medical Tribune položila na křtu encyklopedie oběma autorům pár otázek:

 

  • Pane docente Kasale, co vás vedlo k napsání této knihy?

 

S kolegou Svačinou jsme napsali společně dvě odborné monografie a nyní jsme se dohodli, že žánr trochu odlehčíme. V této oblasti už byla napsána řada knih, většinou se však jednalo o obsáhlejší historky. My jsme je nyní zkrátili do podoby narážky a humorné repliky, čímž se nám jich do knihy vešlo větší množství. Dále jsme pak historky roztřídili encyklopedickým způsobem, kdy se uplatnily i kategorie podle pointy, kupříkladu vděk pacienta, nedorozumění, absurdita, ironie a podobně.

 

 

  • V čem je specifika zdravotnického humoru?

 

Jedním ze znaků je skutečnost, že se odehrává v prostředí, kde pacient v nezvyklé situaci kupříkladu nepochopí dotaz anebo návod, co by měl při ošetření dělat. Typická je dále konfrontace pacienta s autoritou lékaře, která trochu připomíná školní vtipy s autoritou paní učitelky, již se Pepíček pokouší obelstít. Stejně tak se někdy pacient pokouší obelstít pana doktora nebo sestřičku při nepříjemných výkonech. A oni, když to prokouknou, na to reagují humorným komentářem.

 

 

  • Kde jste sbírali veselé historky a vtipy? Pocházejí od kolegů lékařů, kteří je sami zažili?

 

Nikoli, naše encyklopedie čerpá z toho, co již bylo napsáno. Jedná se zhruba o stovku publikací, z nichž jsme se pokoušeli vybrat typické ukázky z pohledu významných lékařských osobností, historických období medicíny a jednotlivých zdravotnických profesí.

 

 

  • Pane profesore Svačino, proč by si měli vaši encyklopedii přečíst právě zdravotníci?

 

Vydaných lékařských anekdot nebo příběhů je spousta, v naší encyklopedii předkládáme hezký přehled. Také je zajímavé, kolik autorů se věnovalo kreslenému humoru. Chtěl bych zdůraznit, že celé to vymyslel kolega Kasal. On má systematické myšlení. Je původně pediatr imunolog, pak byl přednostou Ústavu lékařské informatiky v Motole, byl náš největší odborník na SNOMED, což je největší počítačový systém, jak klasifikovat příznaky nemocí a medicínské pojmy. A také sbíral pavouky, je arachnolog, dokonce se někteří pavouci jmenují po něm, jezdí na arachnologické sjezdy. Toto vše se projevilo i na naší knížce – snaha věci rozškatulkovat do určitých oblastí. Jsem mu vděčný, že s tímto nápadem přišel. Já jsem jenom malinko pomáhal.

 

 

  • V čem je váš přínos, co jste do tohoto díla vnesl vy?

 

Napsal jsem úvod a velkou část závěrečné kapitoly, dohromady asi třetinu knížky. Kolega Kasal po mně chtěl anekdoty z některých oblastí např. o lékařské technice a také o sexu. S PhDr. Veselou ze sekretariátu ČLS JEP jsme také našli knihu německých lékařských anekdot a dosud neznámý časopis o lékařském humoru z první republiky. Některé vtipy o sexu mně doc. Kasal s dr. Lízlerovou z nakladatelství škrtli, pak je ale vrátili a přidali některé ještě odvážnější. A nakonec mě zapomněli k této kapitole napsat jako spoluautora, takže teď (do ledna, než vyjde dotisk už rozebrané knihy) budu vypadat jako slušný starší pán. Také mne potěšilo, že knihu četli a pochválili nedávno zesnulí prof. John a prof. Blahoš.

 

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené