Evropští ministři v Praze potvrdili větší spolupráci ve zdravotnictví

Ministři zdravotnictví členských zemí EU v Praze ladili kromě jiného pomoc Ukrajině a dohody s dodavateli covidových vakcín. Mluvilo se také o rovném přístupu pacientů ke zdravotním službám v unii.

Evropská unie pod českým předsednictvím v Radě EU posiluje společnou zdravotní politiku. V Praze proběhlo 7. 9. neformální jednání ministrů zdravotnictví členských zemí a také zasedání Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví HERA, která to potvrzují. Ministři ladili pomoc ukrajinskému zdravotnictví a debatovali o společných standardech onkologické péče. Proběhlo také společné jednání výboru HERA s výrobci vakcín proti covidu.

S výrobci covidových vakcín Pfizer, BioNTech a Moderna byly tématem hlavně změny stávajících smluv a dodávek pro příští měsíce. České ministerstvo zdravotnictví po zasedání informovalo, že došlo k dohodě o zefektivnění i větší flexibilitě při dodávání vakcín do členských států EU. Jedním ze závěrů jednání je, že po 19. září budou výrobcem vždy zaváženy pouze nejnovější schválené typy vakcín. V tuto chvíli je schválená první vakcína přizpůsobená na variantu BA.1 koronaviru, její první dávky byly už dodány do některých evropských zemí včetně Česka. Po 19. září se očekává schválení a dostupnost vakcíny upravené na varianty BA.4 a BA.5.

Zásilky plánované na konec letošního roku budou posunuty na rok 2023 a zásilky pro rok 2023 dle potřeby členských států až na následující rok. To vše dle aktuální poptávky tak, aby nemuselo docházet k likvidaci exspirovaných vakcín. Tato debata začala už před několika měsíci, kdy se několik členských států ohradilo proti podmínkám smluv s výrobci covidových vakcín, podle kterých bylo nutné odebírat více vakcín, než kolik jich ve skutečnosti bylo zapotřebí. „Naším cílem bylo koordinovat tuto schůzku v rámci našeho předsednictví a hájit zájmy států Evropské unie v souvislosti s vakcínami na covid-19. Diskuse byla velmi náročná, ale také ze strany účastníků konstruktivní a podařilo se dosáhnout kompromisu. Jsme velmi rádi, že jsme našli ve velké části našich témat všeobecnou shodu a jsem si jist, že budoucnost smluv vedeme tím nejlepším možným směrem pro celou EU,“ uvedl po jednání ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.

Kromě toho proběhlo jednání HERA za přítomnosti představitelů společnosti Bavarian Nordic o očkování proti opičím neštovicím. Evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová poté oznámila, že Evropská unie centrálně zajistí 170 tisíc dalších dávek vakcín proti opičím neštovicím, celkem tak bude pro členské země z evropského rozpočtu zakoupeno přes 300 000 dávek.

Společné nákupy vakcín. A dál?

Evropský přístup k lékové politice vůbec prochází velkou proměnou. Evropská unie domluvila dodávky s výrobci vakcín proti novému koronaviru a nyní také společně vyjednává o jejich změnách. Dalším milníkem bylo právě to, když HERA nejen vyjednala, ale přímo nakoupila vakcíny proti opičím neštovicím pro členské státy. „Z pohledu Evropské unie je to klíčový moment. Nejen že HERA vyjednala podmínky a vedla jednání s výrobcem, ale zároveň vakcíny nakoupila. To je rozdíl proti nákupu covidových vakcín, které hradily jednotlivé státy. Že se to povedlo je naprosto klíčový moment, který naznačuje, jak by to do budoucna mohlo fungovat i u dalších léčivých přípravků,“ uvedl před ministerským setkáním náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Podle něj by podobný formát, na kterém je prozatím shoda při mimořádných situacích jako je epidemie, mohl být do budoucna využitelný také pro nákup léků na ultra vzácná onemocnění. Tato léčiva se k pacientům v některých státech dostávají s velkým zpožděním, protože výrobci nemají motivaci žádat o vstup na trh a absolvovat složitou administrativu tam, kde jsou nízké jednotky pacientů za rok. Aby byla politika společného jednání s výrobci nebo společných nákupů léků pro členské státy přijatelná, je podle Dvořáčka zásadní zachování principu, že definitivní rozhodnutí, zda nakoupit, či ne, zůstane na jednotlivých zemích. Diskuze se podle něj vedou už o konkrétních obrysech, kdy společný nákup využít, jak mají jednání vypadat, kdo bude společně objednaná léčiva hradit a podobně.

Koordinace pomoci Ukrajině

Jednání ministrů zdravotnictví se na dálku zúčastnil i ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško. Mluvilo se o nabídkách pomoci nejen pro aktuální situaci, ale otevřelo se i téma obnovy ukrajinského zdravotnictví po válce. Jednotliví ministři podpořili myšlenku vzájemné koordinace zdravotnické pomoci, která v současnosti směřuje na Ukrajinu. „Mluvili jsme o nutnosti zajistit zdravotní pomoc Ukrajině, a to tak dlouho, jak bude potřeba. Pracujeme na zlepšení zavedeného systému transportu pacientů, aby byl efektivnější pro nové pacienty,“ uvedla Kyriakidesová.

Další téma je vzájemná pomoc evropských států při péči o válečné uprchlíky. Někteří ministři vyjádřili obavu, že v zimě čeká Evropu další vlna migrace z válkou zasažené Ukrajiny. „Pokud bude konflikt trvat dlouho, bude nutná finanční pomoc zemím, které uprchlíky přijímají,“ říká ministr Válek a myslí tím i Českou republiku.

Co přijde po zklidnění situace na Ukrajině na řadu, je také přibližování zdravotnictví a zdravotnického vzdělávacího systému Ukrajiny s evropským tak, aby bylo možné uvažovat o uznávání zdravotního vzdělávání a kvalifikací. V tuto chvíli je vzdělání ukrajinských zdravotníků vzdálené evropskému systému.

Onkologie podle společných standardů

Další prioritou českého předsednictví, která byla zároveň tématem neformálního jednání ministrů zdravotnictví, je evropská onkologie, dostupnost onkologické péče, screening a centralizace. Klíčovým dokumentem pro onkologii, který byl přijatý v roce 2021, je Evropský plán boje proti rakovině. Mluví o rovném přístupu k diagnostice a léčbě onkologických onemocnění v Evropské unii, obsahuje i jasné cíle a závazky. Mezi nimi například to, že by do roku 2030 mělo alespoň 90 procent všech onkologických pacientů v Evropské unii směřovat do oficiálních onkologických center. Nyní ministři projednali dokument Call to action, výzvu k akci, který připravili čeští experti, byl prodiskutován na červencové onkologické konferenci v Brně a nyní se očekává jeho přijetí jednotlivými ministry zdravotnictví. Tento dokument vyzývá k rychlejší a efektivnější implementaci evropského plánu.

Kromě toho se také projednává nové doporučení Rady EU ke screeningům onkologických onemocnění. Dosavadní doporučení platí bezmála dvě desítky let. Přijetí nových doporučení má proběhnout na prosincovém zasedání rady EPSCO, návrh by měl být zveřejněný ještě v září. Mluví se o společných minimálních standardech screeningu a jak uvedl ministr Válek v České televizi, Česko by v této souvislosti chtělo představit vlastní pilotní projekt screeningu karcinomu prostaty za využití odběrů prostatického specifického antigenu, biopsie a magnetické rezonance.

„Onkologie je jedna z nejvýznamnějších priorit České republiky. Jsem si jist, že jako národ máme v tomto směru Evropě co nabídnout. Jsem velmi rád, že můžeme tuto klíčovou agendu během našeho předsednictví posouvat dále. Ministři byli vyzváni ke konkrétní implementaci existujícího plánu,“ uvedl ministr zdravotnictví.

Členské státy Evropské unie také chtějí koordinovat své vystupování u světových organizací zejména WHO a OSN, tak, aby Evropa mluvila jednotnějším hlasem a její pozice tak byla silnější. Jak před neformálním jednáním ministrů zdravotnictví uvedla Kateřina Baťhová, ředitelka odboru mezinárodních vztahů ministerstva zdravotnictví, české ministerstvo připravilo návrh mechanismu, jak by koordinace vnějšího vystupování mohla probíhat.