Přeskočit na obsah

Nastal zlom. Náklady na léky na recept rostou

Zdá se, že doba úspor na lécích na recept končí. „Máme data za první pololetí roku 2018 a víme, že došlo ke změně trendu. Dlouholetý trend, kdy výdaje na léčivé přípravky na recept klesaly, se zastavil a obrátil. Dochází k nárůstu za první pololetí o 1,4 procenta a predikujeme, že to bude narůstat,“ uvedl David Šmehlík, náměstek ředitele VZP, na konferenci Udržitelnost financování léčebné péče. „Znamená to, že úspory, které byly generovány v oblasti léčivých přípravků na recept a vyvažovaly výdaje v centrové péči, už mít nebudeme,“ dodal Šmehlík. „Výdaje na léčivé přípravky rostou, stávají se stále významnější kapitolou z pohledu výdajů zdravotní pojišťovny. Nejrychleji rostou výdaje na centrovou péči,“ poznamenal.

Růst nákladů na běžné léky pozorují i další pojišťovny. „Možnosti revizí cen a úhrad, který je v kompetenci SÚKL se pomalu vyčerpávají. Ani úspory z pozitivních listů už nejsou tak markantní, jako byly v době, kdy se s pozitivními listy začínalo, a nestačí kompenzovat růst nákladů na nově na trh vstupující léky,“ uvádí mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková. „Růst v jiných segmentech pro rok 2019 nebude těžit z úspor v léčivých prostředcích a porostou všechny segmenty rovnoměrněji,“ dodává.

 

Čtěte také

 

Podobný vývoj vidí ve svých nákladech i Česká průmyslová zdravotní pojišťovna (ČPZP). „V České průmyslové zdravotní pojišťovně jsme dlouhodobě evidovali velmi mírný nárůst v nákladech na léky na recept zhruba do výše jednoho procenta. Oproti tomu data za první polovinu roku 2018 ukazují zvýšení ustáleného trendu podobně jako u VZP,“ uvedla mluvčí ČPZP Elenka Mazurová.

Co se týká dalšího vývoje, budou zdravotní pojišťovny sledovat vliv uvolnění preskripčních omezení u praktických lékařů. „Dochází k rozvolnění preskripce vybraných skupin léčivých přípravků tak, že je nyní nebude muset předepisovat pouze ambulantní specialista, ale pojištěnci si budou moci pro recept přijít i ke svému praktickému lékaři. Uvidíme tedy, zda dojde k potvrzení početných analýz dopadů na rozpočet, které avizovaly, že k růstu nákladů nedojde,“ poznamenala Mazurová. V průběhu roku 2019 pak má být spuštěn sdílený lékový záznam pacienta, takže by lékaři mohli účinně předcházet duplicitnímu předepisování.

Podle Jakuba Webera z analytické společnosti OAKS ještě jsou významné skupiny léků, u kterých ještě ke zlevňování dochází. „Příklad hloubkové revize, která letos doběhla a je vykonatelná od prvního června 2018, je revize léčiv s účinnou látkou gabapentin, kde úhrada klesla v průměru o 60 procent,“ uvádí Weber. „V příštím roce očekáváme snížení nákladů na další velkou skupinu léků. Od nového roku je vykonatelná revize léčiv s účinnou látkou pregabalin, kde úhrada klesá o 72 procent. Náklady na tuto skupinu léčiv byly v letošních prvních šesti měsících 392 milionů korun,“ podotkl Weber. „Pokud celkové náklady mírně rostou, je to způsobeno nárůstem počtu pacientů, který je vyjádřen nárůstem objemu balení vydaných léčiv,“ dodal.

 

Nadále platí, že růst nákladů u léků předepisovaných ve specializovaných centrech je mnohem významnější. Nárůst počtu pacientů je přitom rychlejší než nárůst výdajů, tedy platí, že jednotková cena klesá. „O to nám jde, umožnit léčbu moderními přípravky většímu množství pacientů,“ uvedl Šmehlík. Zmínil, že u většího množství biologických léčiv přicházejí na český trh biosimilars. Zmínil, že by mohlo dojít k poklesu cen i v oblasti revmatoidní artritidy.

Podíl výdajů na léky na celkových výdajích ve zdravotnictví podle dat Svazu zdravotních pojišťoven ČR dlouhodobě klesal od roku 2005. Na druhou stranu naopak dlouhodobě rostl podíl výdajů na nemocnice, který od roku 2006 překračuje 50 procent a od roku 2013 ještě posílil. „Lůžková péče posiluje své postavení v systému. Prostředky směřují do lůžkové péče na úkor jiných segmentů. Roste přitom podíl centrové péče,“ uvedla PharmDr. Ivana Cimalová, ředitelka zdravotnického odboru ZPMV. „Náklady nejdou za kvalitou péče, ale za růstem cen,“ dodala. Do budoucna je pro udržitelnost financování právě nemocniční péče podle Cimalové důležité téma. „Pro stávající kapacity není a nebude dost peněz, dost personálu a z hlediska efektivity ani dost pacientů,“ myslí si.

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…