Nemocnice oceňují u absolventů zdravotnických škol ochotu dál se vzdělávat
Na druhé straně však zaměstnavatelé uvádějí, že na některé pozice ani nelze absolventa přijmout, protože pro výkon dané profese je praxe nezbytná, nebo že absolventi mají nereálné představy o výši mzdy, pracovním zařazení či pracovní době. Uvádí to v souhrnné publikaci Zdravotnictví 2019 (MŠMT ČR – Národní ústav pro vzdělávání) kolektiv autorů vedený Mgr. Gabrielou Doležalovou.
Podle jejich zjištění zaměstnavatelé ve zdravotnictví upřednostňují u absolventů výrazně častěji profesní dovednosti před klíčovými, v případě odborného zaměření pak preferují vyváženost široce a úzce zaměřených profesních dovedností. Z klíčových kompetencí absolventů vidí zaměstnavatelé ve zdravotnictví jako nejdůležitější umění jednat s lidmi, schopnost nést odpovědnost, komunikační schopnosti či schopnost rozhodovat se.
Spokojenost absolventů zdravotnických maturitních oborů s celkovou úrovní vzdělání je nadprůměrná (95 procent oproti 87 procentům v průměru). V souladu s oborovým zaměřením jsou zde velmi dobře hodnoceny odborné teoretické znalosti a praktické dovednosti. Žáci vyjádřili spokojenost s úrovní cizího jazyka a tzv. měkkých dovedností. Naopak slabším místem výuky je podle názoru žáků dovednost pracovat na PC.
Publikace se zaměřuje na absolventy skupiny oborů Zdravotnictví a přináší komplexní zpětný pohled na problematiku jejich středoškolské přípravy a přechodu na trh práce.
Ve struktuře absolventů převážně středních škol patří obory skupiny Zdravotnictví mezi spíše méně zastoupené obory vzdělání. V roce 2018 úspěšně zakončilo studium přibližně 2 200 těchto absolventů. Vzhledem k demografickému poklesu počtu žáků počet absolventů zdravotnických oborů dlouhodobě klesal, v posledních třech letech (2016–2018) jejich počet stagnuje. Podíl absolventů zdravotnických oborů mezi absolventy středních škol (bez nástaveb) je v posledních letech (2014–2018) stabilní, dosahuje hodnoty 3,0 procenta.
Největší podíl absolventů zdravotnických oborů ukončuje studium odborným vzděláním s maturitní zkouškou (84 procent v roce 2018). Celkový počet i podíl absolventů zdravotnických maturitních oborů klesal od roku 2011 pouze nepatrně, v roce 2014 došlo k nárůstu, který byl v případě podílu absolventů zdravotnických oborů s maturitou na celkovém počtu absolventů této kategorie poměrně výrazný. Od roku 2014 až do roku 2018 jejich počet i podíl mírně klesá. Počet i podíl absolventů zdravotnických oborů s výučním listem dosahuje stále velice nízkých hodnot, ale má mírně stoupající tendenci.
- Ve školním roce 2019 absolvovalo obor diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole 606 studentů. Přijato bylo 826 studentů.
- Bakalářský studijní program Ošetřovatelství a porodní asistence absolvovalo 1 070 studentů, magisterský program 131 studentů.
- Obor Zdravotnický asistent na středních zdravotnických školách letos absolvovalo 1 464 studentů, do tohoto oboru bylo přijato 1 826 studentů.
- Do oboru Praktická sestra na středních zdravotnických školách bylo přijato 1 394 studentů.
Počet nově přijatých žáků do zdravotnických oborů dlouhodobě klesal, ale od roku 2013 narůstá. Podíl nově přijatých žáků do zdravotnických oborů navazujících přímo na základní školu se zvýšil, z 3,2 procenta v roce 2013 na 4,1 procenta v roce 2018, zdravotnické obory se ovšem řadí k oborům s nižším zastoupením absolventů. V posledních pěti letech se zvýšil počet žáků vstupujících do zdravotnických oborů s vyučením a maturitních oborů.
Většina absolventů zdravotnických oborů vzdělání nepřechází na trh práce okamžitě, ale pokračuje ve studiu na vyšších odborných nebo častěji na vysokých školách. Z absolventů zdravotnických maturitních oborů jich je přijato do terciárního vzdělávání 76 procent.
Poměrně vysoký zájem o studium zdravotnických oborů v rámci vyššího odborného vzdělávání je do značné míry dán změnou kvalifikačních požadavků, ke které došlo zhruba před 15 lety a která například vyžadovala u zdravotních sester nikoli maturitní, ale vyšší odborné či bakalářské vzdělání. Zdravotnické obory jsou v roce 2018 mezi nově přijatými žáky na vyšších odborných školách zastoupeny v 27,1 procenta případů u denní formy vzdělání a ve 30,6 procenta u jiných forem vzdělání. Počet nově přijatých do zdravotnických oborů vyšších oborných škol v posledních pěti letech ale klesá, stejně jako klesá zájem o obory vyšších odborných škol obecně.
Absolventi zdravotnických oborů vykazují dlouhodobě výrazně podprůměrné hodnoty nezaměstnanosti ve všech kategoriích vzdělání. Vývojové trendy nezaměstnanosti absolventů zdravotnických oborů pak kopírují vývoj celkové nezaměstnanosti absolventů. Po roce 2008 se nezaměstnanost absolventů postupně zvyšovala vlivem ekonomické recese. Po mírném zlepšení v letech 2011 a 2012 se pak v roce 2013 zvýšila na nová maxima. V roce 2014 se situace na trhu práce stabilizovala a v dalších letech se situace absolventů přicházejících na trh práce výrazně zlepšovala. Několikaletý pokles v míře nezaměstnanosti se ale zastavuje a v některých kategoriích vzdělání dochází mezi roky 2018 a 2019 k malému nárůstu.
U absolventů zdravotnických oborů s výučním listem se v roce 2019 míra nezaměstnanosti pohybovala na úrovni 1,8 procenta (průměr za kategorii je 3,7 procenta) a u absolventů zdravotnických oborů s maturitou 2,2 procenta (průměr za kategorii je 3,8 procenta), jedná se tedy o nižší nezaměstnanost. Výrazně podprůměrnou nezaměstnanost absolventů škol vykazují absolventi zdravotnických oborů vzdělání z vyšších odborných škol, v roce 2019 dosáhla 0,9 procenta (1,9 procenta za VOŠ celkem).
Zájem absolventů zdravotnických maturitních oborů pracovat po střední škole přímo v oboru je nad úrovní průměru ze sledovaných skupin oborů. V oboru se chce uplatnit 42 procent absolventů (oproti 38 procentům v průměru) a v příbuzném oboru plánuje pracovat 53 procent (oproti 40 procentům), takže celkové procento těch, kteří chtějí nastoupit do jiného oboru, je pouze pět procent. Žáci zdravotnických oborů hodnotí možnost získání zaměstnání v oboru relativně pozitivně. Více než čtvrtina posuzuje možnosti získání zaměstnání v oboru jako velmi dobré, 42 procent jako spíše dobré a 32 procent jako spíše špatné.
Tuto situaci a odpovědi absolventů potvrzují také analýzy porovnání shody mezi získaným vzděláním a vykonávaným zaměstnáním, které vycházejí z dat Výběrového šetření pracovních sil. Mezi ekonomicky aktivními absolventy zdravotnických maturitních oborů vzdělání ve věku 20–24 let jich pouze 44 procent pracuje na pozicích, které se zcela shodují s vystudovaným oborem.
- Nastoupím do praxe ve zdravotnickém zařízení – 6 %
- Nastoupím do praxe mimo zdravotnictví – 0
- Chci pokračovat ve studiu na VŠ – 71 % na VOŠ – 17 %
- Chci odejít pracovat do zahraničí – 2 %
- Neplánuji pracovat ve zdravotnictví – 4 %
Zdroj: MT