Přeskočit na obsah

Prioritou úhrad v roce 2024 bude dostupnost

iStock-1010851662
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Podle ministerstva zdravotnictví jsou akutní krize dostupnosti péče v řadě oblastí zdravotnictví v současnosti významnějším faktorem než případné ohrožení finanční stability zdravotních pojišťoven. Na vyrovnání inflace ani tak systém nemá. V úhradové vyhlášce pro rok 2024, kterou ministerstvo na konci října představilo a vydalo, nejvíce rostou úhrady praktickým dětským lékařům.

Vývoj celkových příjmů systému zdravotního pojištěníPříjmy systému veřejného zdravotního pojištění v roce 2024 se odhadují na 499,5 miliardy korun, což představuje meziroční růst o téměř 32 miliard (6,8 %) (viz graf). Z toho vyšli na ministerstvu zdravotnictví, když určili vyhláškou výši úhrad za zdravotní služby pro příští rok. „Je to reálný základ, se kterým rozhodně může zdravotnictví příští rok počítat. V minulých letech byl růst příjmů vyšší než původní predikce,“ poznamenala Ing. Helena Rögnerová, vrchní ředitelka ministerstva zdravotnictví pro ekonomiku a zdravotní pojištění. „Jdeme na maximum možného, co můžeme uvolnit pro příští rok ve prospěch pacientů a poskytovatelů,“ dodala.

V dohodovacím řízení tentokrát byly uzavřeny dohody jen u čtyř menších segmentů z celkem 14, zatímco nemocnice, následná péče, ambulantní specialisté ani praktičtí lékaři shodu se zdravotními pojišťovnami nenašli. Dohody byly uzavřeny na pětiprocentní růst úhrad, po jejich uzavření se makroekonomická predikce příjmů pro zdravotnictví zlepšila o pět miliard korun.

Na rozdíl od úhradové vyhlášky na letošní rok neslibuje ta na rok 2024 podobný růst plošně většině segmentů. Změna je v tom, že ministerstvo zdravotnictví vnímá akutní krize dostupnosti péče v řadě oblastí zdravotnictví. Prio­ri­tou úhradové vyhlášky pro příští rok je proto dostupnost a od velikosti problému se odvíjí různý nárůst úhrad pro jednotlivé segmenty.

Základem je šestiprocentní růst. Ten je nejvíc navýšen pro segment praktických lékařů pro děti a dorost, kde kvůli slovy ministerských úředníků „kritické krizi dostupnosti péče“ porostou úhrady o 17,5 procenta. Dvouciferný růst je určen také psychiatrii, domácí paliativní péči a ošetřovatelské péči v sociálních službách a stomatologii. O deset procent mají růst úhrady praktikům pro dospělé a kamenným hospicům.

Někteří zástupci poskytovatelů ovšem zpochybňují výpočty nárůstu z ministerstva zdravotnictví.

Pro zdravotní pojišťovny, pokud se vyplní aktuální predikce vývoje ekonomiky a naplní se předpoklady úhradové vyhlášky, to bude znamenat celkově o 9,2 miliardy korun vyšší výdaje než příjmy. Toto saldo naplní z nashromážděných zůstatků. Pro některé zdravotní pojišťovny to může znamenat vyčerpání rezerv. S tím, že by se ale dostaly do platební neschopnosti a začaly zpož­ďo­vat platby, zatím ministerstvo zdravotnictví nepočítá.

Nemocnice mají dát půlku nárůstu zaměstnancům

Nemocnice z celkových 32 miliard, které přijdou do zdravotnictví příští rok navíc, získají 18,7 miliardy. Z toho ovšem 5 miliard představuje nárůst nákladů na centrovou léčbu. Polovina zbytku, 6,8 miliardy korun, je podle vyhlášky „určena na navýšení objemu mezd a platů“ pracovníků. „Budeme vynucovat, aby se to skutečně dělo,“ uvedl Tomáš Troch, ředitel odboru regulace cen a úhrad ministerstva zdravotnictví. Zatímco v přímo řízených nemocnicích bude zjišťování a vymáhání takového pokynu snazší, v ostatních se chce ministerstvo spojit se zástupci odborových organizací. Dodá jim výpočty, kolik jejich ředitel na platy dostal. „U nestátních zařízení spolupracujeme s odborovými organizacemi. Připravujeme jim analýzy a díky nim si mohou vyjednat navýšení mezd a platů,“ řekl Troch.

Jednotlivé nemocnice vzhledem k pokračujícímu sbližování základních sazeb dostanou podle výpočtů ministerstva o tři až o 15 procent vyšší úhrady. V průměru o šest procent.

Je to o něco méně než v původním návrhu úhradové vyhlášky, proti kterému měly připomínky mimo jiné svazové zdravotní pojišťovny. Podle původního návrhu měly nemocnice získat nárůst o téměř 15 miliard bez centrové péče a na vyšší platy tedy mělo jít 7,5 miliardy korun.

Na příští rok se mění koncept podpory urgentních příjmů a úhrada nemocničních ambulancí. Dál se snižuje podíl výkonů, které jsou hrazeny paušálem, klesne na 46,2 procenta. Navyšuje se podíl výkonů hrazených přímo pomocí DRG. Novinkou je podpora center pro diagnostiku a léčbu vzácných onemocnění (více v textu Poprvé příspěvek pro centra pro vzácná onemocnění).

Jednodenní péče dostane ještě širší podporu

Ministerstvo zdravotnictví v úhradové vyhlášce na příští rok také rozšiřuje podporu jednodenní péče. Letošní pilotní program se podle Trocha osvědčil. „Mnozí poskytovatelé chytili tuto příležitost za pačesy, začali rozšiřovat nabídku této péče, stavějí nové jednodenní kliniky,“ řekl.

Příští rok tedy dojde k rozšíření výkonů, kromě stávajících vybraných chirurgických zákroků se budou moci vykazovat jako jednodenní péče také některé výkony odbornosti gynekologie, urologie, ORL nebo plastické chirurgie. Jejich seznam je součástí úhradové vyhlášky, pro příští rok je to 47 výkonů.

Kromě toho se umožní vykazovat jednodenní péči nejen na samostatném pracovišti, které je určeno výhradně pro pacienty vhodné k jednodennímu režimu, ale i na běžných nemocničních odděleních. „V příštím roce prosazujeme provádění jednodenní péče i v rámci nemocnic. Ve světě je zhruba 60 procent jednodenní péče prováděno v nemocnicích,“ poznamenal Troch. „Jednodenní péče je bezpečnější a pohodlnější pro pacienty, zároveň je to výhodné pro zdravotní pojišťovny, péče v jednodenním režimu je výrazně levnější než třídenní hospitalizace. Poskytovatelé si mohou uvolnit lůžkovou kapacitu pro náročnější péči. Zároveň je zajištění jednodenní péče méně náročné na zajištění personálu. Je to win‑win‑win pro všechny strany,“ dodal.

Ministerstvo považuje podporu jednodenní péče za velký systémový krok, který pomůže zlepšit dostupnost a efektivitu českého systému veřejného zdravotního pojištění. Dosavadní vymezení jednodenní péče výhradně na samostatné oddělené prostory podle Trocha omezuje dostupnost této péče. Proto od toho ministerstvo ustoupilo. „Řada nemocnic plánuje vybudovat samostatná pracoviště jednodenní péče, výhledově si myslím, že se varianta samostatných pracovišť bude prosazovat. I poskytovatelé vědí, že to je lepší,“ uvedl Troch.

Výkony jednodenní péče mají úhradu nastavenou asi o 20 až 25 procent nižší než při běžné hospitalizaci.

Plošná podpora sdružených praxí až příště

Ministerstvo zdravotnictví ustoupilo ve vyhlášce o úhradách za zdravotní služby na příští rok od podpory sdružených praxí praktických lékařů, kterou původně zamýšlelo zavést. Důvodem byly nejasnosti ohledně definice sdružené praxe a správného nastavení podpory. Záměr ale trvá, plošné podpory by se tedy měly sdružené praxe dočkat o rok později.

Podle ministerstva zdravotnictví jsou sdružené praxe dobrým nástrojem pro zlepšení dostupnosti a efektivity. Bude ale nutné například upřesnit, jak velký úvazek mají lékaři ve sdružené praxi mít nebo jestli se musí jednat o jednu ordinaci, nebo se mohou formálně sdružit i lékaři z ordinací, které jsou blízko u sebe. Podle sdružení praktických lékařů by se ve sdružených praxích mohli uplatnit lékaři, kteří chtějí pracovat na zkrácený úvazek, a to by pomohlo s nedostatkem lékařů.

Podobně chce ministerstvo ještě otevřít otázku motivace praktiků k pohotovostním službám, která nakonec také v úhradové vyhlášce na příští rok není.

Jak praktičtí lékaři, tak praktici pro děti mají ve vyhlášce desetiprocentní růst kapitační platby. Podpora péče o děti je v úhradové vyhlášce řešena zejména formou navýšené úhrady za vykázanou epizodu péče, nejvíce za péči o děti do čtyř let.

Sazebník jako by nebyl

Pro ambulantní specialisty připravilo ministerstvo zdravotnictví různou hodnotu bodu pro různé odbornosti. „Někteří poskytovatelé si myslí, že se jedná o snižování úhrad, není tomu tak, poroste minimálně o šest procent pro všechny,“ vysvětluje Troch. Ministerstvo se snaží úhradovou vyhláškou potlačit efekt změn v novém seznamu výkonů s bodovými hodnotami (takzvaném sazebníku), který vychází souběžně. „Různou hodnotu bodu mají různé odbornosti proto, aby všichni měli růst úhrad pokud možno podobný za situace, kdy mají různý růst v sazebníku výkonů,“ řekl Troch. Jenže to kritizuje Sdružení ambulantních specialistů.

Ministerstvo zdravotnictví podle něj úhradovou vyhláškou popírá významnou část vlastního seznamu výkonů. Navíc je podle ambulantních specialistů naplánované navýšení úhrad všech oborů vzhledem k nárůstu nákladů na prováděnou péči nepřijatelně nízké.

Na vyrovnání inflace ale podle Rögnerové zdravotní systém jednoduše nemá. „U ambulantní specializované péče není situace ideální, jsou odbornosti, kde není dostupnost nejlepší, ale v porovnání s jinými segmenty jako praktické lékařství pro děti a dorost, stomatologie nebo psychologové je ještě relativně na dobré úrovni,“ uvedl Troch.

K věci...

Výpočet ministerstva zdravotnictví pro růst jednotlivých segmentů v roce 2024 podle úhradové vyhlášky:
6 % většina segmentů
8 % lékárny, následná péče, péče o duševní zdraví
10 % všeobecní praktičtí lékaři, kamenné hospice
11,5 % stomatologie
16 % domácí paliativní péče, ošetřovatelská péče v sociálních službách
17,5 % praktičtí lékaři pro děti a dorost

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…