Řetězce vs. ČLnK: Svědčí dostupnosti lékáren volnost, nebo regulace?

Bývalý ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv PharmDr. Zdeněk Blahuta se stal výkonným ředitelem nově založené Evropské federace lékárenských sítí. V té se sdružili zástupci lékárenských řetězců v Česku, Maďarsku a na Slovensku. Pozorovateli jsou ve federaci zástupci z Polska a Srbska, sdružení je dále v kontaktu s partnery v Litvě, Estonsku a Rumunsku.

Spoluzakladatelem za českou stranu je Asociace provozovatelů lékárenských sítí, ve které spolupracují sítě Dr. Max, BENU a Devětsil. Zhruba tři a půl roku po svém vzniku tím česká Asociace provozovatelů lékárenských sítí posiluje komunikaci s ostatními evropskými hráči.

Evropská federace chce regulátorům i pacientům vysvětlovat, že lékárenské sítě přinášejí proti samostatným lékárnám určité výhody. Například delší otevírací dobu. Podle Asociace provozovatelů lékárenských sítí mají řetězcové lékárny v Česku v neděli v průměru otevřeno 9 hodin, zatímco ostatní lékárny pouze 1,55 hodiny. Na Slovensku zase sítě zajišťují větší část pohotovostních služeb, než by odpovídalo jejich podílu na trhu.

Podle výkonného ředitele Asociace provozovatelů lékárenských sítí Mgr. Josefa Vaníčka není pravda ani to, že by lékárna vlastněná lékárníkem poskytovala lepší odborné služby. „Naši zaměstnanci mají prostor plně pro péči o pacienta, nemají v hlavě další myšlenky na faktury, a provozní záležitosti,“ říká Vaníček a dodává data z kontrol SÚKL. Ty ukazují, že se řetězce dokáží lépe přizpůsobit požadavkům regulátora. Při kontrolách SÚKL v roce 2016 dostalo nejlepší známku 76 procent řetězcových lékáren, z ostatních 56 procent.

Proti srovnávání se vymezila Česká lékárnická komora (ČLnK). Jedním z důvodů, proč řetězce posilují svůj lobbing, je snaha o přísnější regulaci lékárenského trhu v evropských zemích. Tu naopak Česká lékárnická komora podporuje.

Až bude v parlamentu znovu otevřený příslušný zákon, hodlá komora nabídnout svůj návrh na regulaci vzniku nových lékáren. „Mnoho z dnešních poslanců rozumí otázkám podpory venkovských lékáren, a naopak nepřibývání lékáren ve městech, kde už nejsou potřeba. Myslím, že jsme schopni určitou podporu získat. Samozřejmě pro tato jednání bývá klíčový názor ministerstva zdravotnictví. Na pracovní skupině k reformě lékárenské péče, kterou má ministerstvo ustavit v lednu, toto bude jedno z témat,“ řekl MT prezident ČLnK PharmDr. Lubomír Chudoba.

Po Maďarsku, kde od roku 2017 musí být každá lékárna v nadpolovičním vlastnictví lékárníků, zpřísnilo vlastnictví lékáren i Polsko, kde mohou být nově vznikající lékárny jedině v plném vlastnictví lékárníků. Podobné úvahy vznikají i v jiných zemích, které dosud přistupují k lékárenského trhu liberálně. „Chceme reagovat na znepokojivé trendy a tendence v některých evropských státech, které jsou v rozporu se zájmy pacientů,“ uvedl Blahuta. Podle něj silnější regulace může zhoršit dostupnost lékárenské péče pro pacienty.

Podle Chudoby jsou ale pro dostupnost lékárenské péče klíčové naopak lékárny vlastněné lékárníky. To oni drží lékárny ve venkovských oblastech, o které řetězce nejeví zájem z ekonomických důvodů. „Nově vzniklá federace ve svém prvním prohlášení manipulativně upřednostňuje řetězcové lékárny, často na úkor lékáren vlastněných lékárníky. Je to očekávaná rétorika obchodníků, ale realita je zcela jiná. Naprosté minimum řetězcových lékáren je takzvaně jedinečných – tedy v obcích s pouze jednou lékárnou, kde jsou nejvíce potřeba,“ uvádí Chudoba. „Násobení počtu lékáren dalšími provozovateli v obcích s již existujícími lékárnami nevede k vyšší dostupnosti péče, ale naopak k jejímu rozmělnění. V některých oblastech může vést dokonce ke snížení dostupnosti léčivých přípravků: více lékáren se totiž například dělí o stejný počet léků dovezených do České republiky. Tak se může lehko stát, že pacient dostane v jedné lékárně jednu krabičku, pro druhou musí jít do jiné,“ míní Chudoba.

Podle lékárnické komory by regulace vlastnictví lékáren pomohla proti tomu, aby obchodní zájem převážil nad odborným. ČLnK se ve svém oficiálním vyjádření obává, že nově vzniklá Evropská federace síťových lékáren bude sloužit především k hájení obchodních zájmů svých členů na úkor péče pro pacienty.

Nová federace řetězců zastupuje celkem zhruba 1300 lékáren se 7500 lékárníky, z toho v Česku 650 lékáren z celkových 2450, tedy zhruba čtvrtinu. V Maďarsku zastupuje federace desetinu lékáren, na Slovensku pětinu.

Určitá omezení vzniku nových lékáren platí mimo jiné v Itálii, Francii, Rakousku, Portugalsku. Blahuta však tvrdí, že v západní Evropě některé země lékárenství uvolňují. „V západní Evropě dochází ke kontinuální kultivaci trhu. Liberalizační tendence se objevují i ve dříve přísně regulované Skandinávii, Německu a Rakousku,“ řekl Blahuta.

Předsedkyně Poskytovatelů lékárenské péče PharmDr. Jarmila Skopová na podzim uvedla, že za poslední tři roky zaniklo převážně z ekonomických důvodů 53 jedinečných lékáren a výdejen, které byly v dané obci jediné. Nové lékárny vznikají většinou ve velkých městech. Proto je podle ní potřeba stanovit pravidla pro vznik nových lékáren. „Pro fungování zdravotnictví je rovnoměrná síť lékáren přínosem a mělo by být v zájmu státu, aby tento model fungoval,“ uvedla Skopová.

Zdroj: MT