Vzdělávání v některých nemocnicích končí

Bezmála rok poté, co podaly žádost o udělení akreditace k postgraduálnímu vzdělávání mladých lékařů, dostávají některé nemocnice rozhodnutí o jejím neudělení. Lékaři, kteří se tam už mezitím na svou atestaci připravují, mají ministra požádat o výjimku.

Kolika nemocnic se tento problém bude týkat, o tom se informace liší. Ministerstvo zdravotnictví na dotaz MT uvedlo, že se v současnosti jedná o pět nemocnic, kterým už bylo vydáno rozhodnutí o neudělení akreditace. Některé z nemocnic, které akreditaci nezískaly, podaly proti tomuto rozhodnutí rozklad, a tak se tím bude zabývat rozkladová komise.

AČMN uvádí, že kladně zatím byly vyřízeny zhruba dvě třetiny žádostí, další na vyřízení čekají, problém se může týkat čtyř desítek zařízení. „Nejde jen o okresní nemocnice, ale i o odborné ústavy jako IKEM, MOÚ Brno, Úrazová nemocnice Brno a podobně,“ uvádí Ing. Michal Čarvaš, předseda představenstva Nemocnice Prachatice a místopředseda AČMN.

Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch na jednání zdravotního výboru zmínil, že se potíže s akreditací ke vzdělávání podle jeho informací mohou týkat necelých dvou desítek nemocnic.

Kolik lékařů v předatestační přípravě ve zmíněných pěti nemocnicích s již zamítnutou žádostí pracuje, o tom prý úřad nemá statistiky. „Lékaři, kteří absolvují praxi na neakreditovaném pracovišti, mohou požádat pana ministra dle zákona č. 95/2004 Sb. o udělení výjimky a započtení praxe z neakreditovaného pracoviště k vykonání atestační zkoušky,“ uvedla Jitka Nováčková z tiskového oddělení ministerstva.

Problémem s předatestační přípravou se zabývalo shromáždění delegátů Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) 13. listopadu. Radě AČMN uložilo zajistit zpracování věcného záměru legislativních úprav vyhlášek ke vzdělávání lékařů. „Oprávnění, která vyplývají pro jednotlivé výkony i ze smluv se zdravotními pojišťovnami, musejí na rozdíl od současného stavu umožňovat další vzdělávání lékařů na těchto pracovištích. Tzn. umožnit toto vzdělávání na příslušných pracovištích vlastní nemocnice. Pouze tam, kde to není možné, smluvně umožnit zajištění příslušného rozsahu vzdělávání na pracovištích jiné nemocnice,“ píše se v usnesení shromáždění.

Podle Ing. Čarvaše mají problém zejména nemocnice, které by mohly lékaře vzdělávat, kdyby část stáží směly smluvně zajistit v jiné nemocnici. „Podle vyhlášky nesmějí, a pak nemohou vzdělávat ani ti, co by to uměli a dříve po staru mohli,“ vysvětluje Čarvaš. Taková situace táhne nemocnice ke dnu kvůli pochopitelnému nezájmu mladých lékařů tam pracovat.

Důvody, proč nové vyhlášce některé nemocnice nevyhovují, jsou podle místopředsedy AČMN různé. „Jednak si odborné společnosti nastavily limity a požadavky často v rozporu s potřebami a provozními možnostmi poskytovatelů péče. Následně se o tom, kdo dokáže dobře vzdělávat, a kdo ne, rozhoduje podle tabulek bez osobní návštěvy daného zařízení. Nikdo nezkoumá, kolik porodů připadá na jednoho gynekologa či neonatologa. Ten, kdo rozhoduje, nezná primáře a chod oddělení, neví, zda ta osoba a nemocnice je schopna kvalitně vychovávat mladé lékaře, či nikoli,“ uvádí Čarvaš. „Například Nemocnice Prachatice neprovede ročně 600 porodů, takže nemají akreditaci na dětské. Nicméně za posledních pět let všechny tři mladé kolegyně udělaly atestaci napoprvé. Primářka jezdí pravidelně na metodické odborné semináře a setkání primářů do FN v Motole, jezdí s lékaři k atestaci a cítí za ně odpovědnost,“ dodává Čarvaš.

Ministr Vojtěch ale uvádí, že některé nemocnice nesplňují ani základní podmínky k dobré přípravě mladých lékařů. „Často je to nesplnění bazálních předpokladů, aby nemocnice mohla kvalitně vzdělávat. Někde nemají internistu, pak těžko můžou získat akreditaci. V takovém případě nebudeme schopni akreditaci udělit, popřeli bychom základní principy,“ podotkl Vojtěch. „Co se týká specializovaných ústavů, tam debata probíhá a věřím, že najdeme řešení,“ dodal.

Zdroj: MT