Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Středa 12. prosinec 2018 | Svátek má Simona
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Diabetologický registr potvrdil dobré výsledky péče

Foto Martin Malý, MHW

Diabetologický registr potvrdil dobré výsledky péče

Medical Tribune 22/2018
12.11.2018 13:31
Zdroj: MT
Autor: red
V ČR žije téměř milion diabetiků. Díky rekonstruovanému Národnímu diabetologickému registru dostali poprvé i přesná čísla, včetně údajů, kde se diabetici léčí, s jakými komplikacemi a kolik lékařů se o ně stará. O registru jsme hovořili s prof. MUDr. Milanem Kvapilem, CSc., MBA, prezidentem Diabetické asociace ČR a přednostou Interní kliniky 2. LF UK a FN v Motole.
  • Jak lékaři využijí v léčbě data, která registr jako první na světě v komplexnosti shromáždil?

Myšlenkou, že bychom měli mít přesná data, kolik je v ČR vlastně pacientů s diabetem, jak jsou léčeni a jaký je výstup léčby, jsem se zabýval už po dlouhou dobu. Ve spolupráci s ředitelem ÚZIS docentem Duškem jsme dotáhli do podoby zákonné normy vznik registru. Jsem přesvědčen, že pokud máme tak ohromné množství pacientů, tak potřebujeme v první řadě popisná data, kolik je pacientů, jak jsou léčeni, v druhé řadě pak časové linie, které nám určí, jak dospějí pacienti ke komplikacím a jak se vyvíjí počet konečných závažných komplikací, které jsou pro jejich život skutečně kritické, zkracují jim život a také stojí nesmírně peněz. V analýzách, které jsme dosud provedli, se předběžně ukazuje, že závažné komplikace diabetu z hlediska absolutního i relativního klesají, prodlužuje se život pacientů, což je zároveň velkou výzvou, protože nesmíme tento příznivý trend zastavit, ale pokusit se péči ještě dál vylepšovat.

  • Registr na datech potvrdil, že kvalita péče o diabetiky v ČR je velmi dobrá. Je dobrý i záchyt nových pacientů, nebo stále zůstává řada diabetiků neodhalena?

Kvalitu péče registr jednoznačně potvrdil. Co se týče záchytu, tato data registr nesbíral. Začínáme se sběrem až tam, kde se objeví diagnóza diabetu. Všeobecně se soudí, že až 200 000 lidí v ČR má vyšší glykémii a nevědí o tom, protože na začátku nemají žádné příznaky. Teoreticky až budou do registru vložena také data z laboratoří, snad budeme moci sledovat i záchyt, ale to je vzdálená budoucnost.

Čtěte také
  • První výstupy z registru také ukázaly, že pacienti s diabetem nejčastěji umírají na kardiovaskulární, nádorová a infekční onemocnění. Jak tato zjištění budou v praxi využita?

Z těchto zjištění vyplývá možnost tvořit screeningový program, který by byl speciálně připraven pro pacienty léčené a sledované ve specializovaných ambulancích.

  • Jaká zadání diabetologové dali tvůrcům registru pro jeho technologickou část?

Zadání byla velice jednoduchá. Chceme, aby to bylo komfortní z hlediska uživatele, aby data byla veřejná, a protože je to pod garancí státní organizace, tak veřejná budou. A doufáme ve spolupráci ve všech možných oborech, podrobné analýzy z hlediska dopadu současné léčby na zdravotní stav pacientů s diabetem.

  • Jaké konkrétní otázky od diabetologů dostali při přípravě registru analytici dat?

Kolik je pacientů, jak jsou léčeni, jaká je struktura léčby, jaká je úmrtnost, kolik je hospitalizováno, a to nejdůležitější, jak se vyvíjí v čase počet těch, kteří mají tzv. terminální komplikace, například ošetření laserem, selhání ledvin nebo kardiovaskulární výkony. To vše jsme dostali. Velice potěšující je, že prakticky ve všech těchto oblastech dochází ke zlepšení.

  • Novinářům jste řekli, že registr v této šíři je první na světě, čemu to přikládáte?

Tvůrcem této myšlenky je docent Dušek, on mi připomněl, že nikde jinde na světě nemají vše důležité, co se týká diabetu, v jednom systému. A protože u nás je to péče hrazená ze zdravotního pojištění, tak data máme. V USA mají pojišťovny některá data, jiné databáze mají zase jiná data, takže dát dohromady takovéto analýzy je pro ně nesmírně složité, zatímco my nyní máme všechna data na jednom místě. Když oni dělají závěry, není to za celou populaci, ale vyberou soubor a z toho dělají závěry pro celou populaci. Obecně se soudí, že desetimilionová populace, což je v ČR, je úplně ideální velikost populace pro vytvoření takového registru a popsání všech aspektů vývoje nemoci.

  • Umožní vám registr nejen identifikovat pacienta s diabetem, ale i typ diabetu?

Můžeme se k tomu dostat nepřímými metodami, protože diagnóza je popisná. Asi ve 20 procentech se u pacienta vyskytují obě diagnózy, diabetes prvního i druhého typu, což má mnoho důvodů – někdy je to chyba, někdy neznalost, protože na začátku onemocnění není zcela jasné, jestli je to diabetik prvního, nebo druhého typu. V registru jsou data o všech pacientech, i o malých dětech, takže když máme teď data za tři roky a je tam někdo dvacetiletý léčený inzulinem, tak to teoreticky může být pacient druhého typu. Když ale dohledáme, že ve svých deseti letech měl inzulin, tak to nemůže být nikdo jiný než diabetik prvního typu.

V ČR je devátá nejvyšší úmrtnost v EU
Jen v Evropě žije s diabetem 66 milionů lidí. Podle Mezinárodní federace pro diabetes (IDF) může toto číslo do roku 2045 stoupnout na 81 milionů. Navíc podle IDF více než třetina nemocných o své chorobě vůbec neví.


V roce 2017 v Evropě připadlo na léčbu lidí starších 18 let s diagnostikovaným diabetem a nemocí s ním spojených 207 miliard dolarů (což jsou přibližně tři roční státní rozpočty Česka). Ani tato suma ale nedokázala v Evropě zabránit loňským bezmála 700 tisícům úmrtí spojených s tímto onemocněním. V ČR podle IDF vloni zemřelo kvůli diabetu nebo nemocem na něj navázaným 9 542 lidí. Při počtu 835 528 diagnostikovaných případů to znamená, že diabetu nebo komplikacím, které způsobuje, podlehl v roce 2017 v tuzemsku každý 88. pacient. To statisticky Českou republiku řadí v rámci zemí Evropské unie mezi ty s nejvyšší úmrtností. Smutné prvenství v těchto číslech mezi členskými státy unie drží Bulharsko, kde vloni zemřel každý 51. pacient s diabetem. Nejlépe je na tom naopak Kypr, kde nemoc způsobila smrt každého 185. pacienta. V Česku se za léčbu jednoho pacienta s tímto onemocněním ročně vydá necelých 1 763 dolarů (což je bezmála 40 tisíc korun), v rámci zemí EU nejvíce do pacientů s touto nemocí investuje Lucembursko, a to přes 11 300 dolarů (přes čtvrt milionu korun). Na druhém konci této statistiky je s necelými 680 dolary (přibližně 15 300 korunami) Rumunsko.
I v případě tohoto onemocnění hraje klíčovou roli prevence a včasné odhalení nemoci. Devět z deseti lidí s diagnostikovaným diabetem trpí diabetem 2. typu, kterému lze v řadě případů předejít změnou životního stylu. Nejčastější příčinou vzniku tohoto onemocnění je totiž obezita. Riziko nemoci se dá navíc odhalit ještě před tím, než vůbec propukne. Fáze takzvaného prediabetu, tedy období, kdy koncentrace cukru v krvi již ukazuje na problém, ale nemoc samotná ještě nepropukla, může trvat i třeba deset let. A pokud se podaří odhalit riziko již v tomto období, je při spolupráci pacienta velká šance, že se nemoc nakonec vůbec neprojeví. K včasnému záchytu slouží také testy na koncentraci cukru v krvi, kterých mohou využít zájemci i v lékárnách.

Dále čtěte


Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky