Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Sobota 19. leden 2019 | Svátek má Doubravka
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

VZP a onkologická společnost ověřují nový model organizace péče

VZP a onkologická společnost ověřují nový model organizace péče

Medical Tribune 25/2018
10.12.2018 14:00
Zdroj: MT
Autor: lon
Počet osob, které mají zkušenost s onkologickou diagnózou, se mezi lety 2004 až 2014 zvýšil o 52 procent. Dramaticky tak přibývá počet lidí, o které je potřeba se postarat – těch je nyní 570 000.

Mortalita spojená s malignitami v posledních letech mírně klesá a přežití onkologických pacientů s pokročilým onemocněním se prodlužuje. Zároveň se incidence zhoubných nádorů zvyšuje, především v důsledku stárnutí populace. Tyto trendy mají za následek exponenciálně rostoucí prevalenci – ta ročně roste o čtyři procenta.

Jen v roce 2016 bylo v České republice nově diagnostikováno 87 000 pacientů se zhoubným novotvarem, 27 261 osob v souvislosti se solidním nádorem zemřelo. „O koncepci organizace onkologické péče mluví celý svět, všichni zoufale hledají nové modely, jak zajistit léčbu stále stoupajícího počtu onkologicky nemocných. Jinak hrozí, že se systém zadusí kvůli špatné trajektorii pacienta,“ říká doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS ČR.

Česká onkologická společnost ČLS JEP se proto s VZP domluvila na ročním pilotním projektu, jehož cílem je prohloubení spolupráce a komunikace mezi komplexními onkologickými centry a ostatními pracovišti v daném regionu. To by mělo přispět k optimalizaci pohybu pacienta v systému. Každý nemocný by se měl co nejdříve po záchytu zhoubného nádoru dostat do komplexního centra, kde se rozhodne o dalším postupu a určí pracoviště adekvátní stavu nemocného. „Stává se, že pacienti do komplexního onkologického centra přijdou s půlroční anamnézou, přinášejí výsledky pěti CT, jedné magnetické rezonance, dostalo se jim spousty dobrých rad, ale stále jsou bez léčby,“ říká doc. MUDr. Jana Prausová, CSc., předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP. S tím souhlasí Ing. David Šmehlík, náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči: „V současné době je péče o onkologické nemocné fragmentizovaná a není dobře řízena. Pokud se nemocný dostane do komplexního onkologického centra, už se mu zpravidla dostává kvalitní a moderní léčby. Než se tam ale dostane, mnohdy putuje po systému – a není úplně jasné, podle jakých pravidel. Léčba a někdy i diagnóza se tak odkládá.“

Podle doc. Prausové by nové nastavení nemělo nijak snižovat význam menších pracovišť mimo komplexní onkologická centra. Naopak. „Tato pracoviště mají úplně stejnou vážnost jak z hlediska diagnostiky, tak léčby i dispenzarizace. Všichni nemocní by ale měli projít multidisciplinárním týmem. Pak se již musíme rozhodnout, kde by měli být optimálně léčeni. Do budoucna se nebráníme tomu, aby i onkologická pracoviště mimo KOC mohla léčit nemocné přípravky, které dosud byly vyhrazeny pro podávání v centrech. Tomuto posunu napomáhá i fakt, že brzy vyprší patent u několika nákladných onkologických léků, a dá se tedy očekávat nástup jejich generik, respektive biosimilars,“ vysvětluje doc. Prausová.



Nové kódy pro komplexní onkologická centra

VZP plánuje, že zapojeným KOC nasmlouvá nově kódy multidisciplinárního týmu a dispenzarizace. „Jsme si vědomi, že tento model bude vyžadovat určité náklady navíc, minimálně tomu tak bude v počátku. Počítáme s tím, že lepší koordinace péče mezi jednotlivými pracovišti bude něco stát,“ uvádí ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek. Zatím se nová organizace péče začíná ověřovat v regionech Prahy a středních Čech a na jižní Moravě, kde již zainteresovaná pracoviště podepisují příslušné smlouvy a připravují se jednotné klinické protokoly.

„Změnit nějak skokově péči o 560 000 nemocných nelze. Do konce ledna by ale měla být iniciace pilotního projektu hotová. Tento model by pak měl pokrýt území se spádovou oblastí 4 000 000 obyvatel,“ popsal doc. Dušek.

Pokud se potvrdí přínos inovované organizace péče, bude rozšiřována na celou Českou republiku. „Bude úspěch, když se nám takto podaří péči řídit u pěti nebo šesti diagnóz, které mají největší dopad na mortalitu,“ dodal doc. Dušek.

Jeden z velkých problémů současného nastavení onkologické péče představují zřetelné regionální rozdíly. „Cílem je, aby při podezření na zhoubný nádor nemocný prošel multidisciplárním týmem a v případě potvrzení diagnózy byl léčen co nejblíže svému domovu způsobem srovnatelným s ostatními pacienty kdekoli v republice. V konečném výsledku by mělo být jedno, kde nemocný bydlí a kde byl jeho nádor zachycen. Tento cíl je ale zatím vzdálený,“ připustil doc. Dušek.

Není přitom v silách onkologických pracovišť všechny pacienty sledovat – již nyní dispenzarizace nemocných v remisi zabírá většinu kapacit komplexních onkologických center. Část péče o nemocné v remisi by tedy do budoucna měli převzít praktičtí lékaři, kteří by napříště mohli vykazovat dva nové kódy. Ke sledování v rámci primární péče by však nemocní neměli být nuceni, vždy by s tím měli vyslovit souhlas.

Dále čtěte


Copyright © 2000-2018 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky