Stránky jsou určené odborníkům ve zdravotnictví.
Úterý 16. červenec 2019 | Svátek má Luboš
  |  Politika  |  Komentáře  |  Finance  |  Kongresy  |  Z regionů  |  Tiskové zprávy  |  Legislativa  |  Rozhovory  |  

INFORMACE

PŘIHLÁŠENÍ
Registrovaný e-mail:
Heslo:
 

Devět setkání o lidské důstojnosti

Devět setkání o lidské důstojnosti

Medical Tribune 01/2019
21.01.2019 10:30
Zdroj: MT
Autor: kol
Cílem projektu, který bude pokračovat v průběhu roku 2019, je ukázat odborné i laické veřejnosti, co může dnešní zdravotnictví nabídnout lidem se závažnou nevyléčitelnou nemocí.

První část z devítidílného cyklu přenášek Medicína a smrt pořádaného Nadačním fondem Avast a Centrem paliativní péče se uskutečnila v listopadu 2018 na 3. LF UK v Praze.



Úvodní večer na téma Role paliativní péče v nemocnici otevřeli MUDr. Barbora Szonowská a MUDr. Martin Havrda, internisté a nefrologové, kteří na svých pracovištích rozvíjejí paliativní péči. Tito dva odborníci stejně jako dalších devatenáct, kteří budou řečníky následujících osmi přednášek v průběhu celého tohoto roku, jsou stipendisty programu Avast Foundation Palliative Care Scholarship zaměřeného na rozvojové projekty v oblasti paliativní péče.

„Paliativní oblast potřebuje sebevědomé profesionály, kteří mají zkušenosti a dostatečné zázemí, aby mohli pomáhat rozvíjet paliativní dovednosti jiným, zároveň stále pracovat na sobě, a přispívat tak k inovacím a změně celého systému. Proto jsme v roce 2017 představili stipendijní program Avast Foundation Palliative Care Scholarship jako součást odborného programu Spolu až do konce,“ představila koncept stipendií Martina Břeňová, ředitelka pro program a rozvoj Nadačního fondu Avast.

Stipendisté prvního ročníku dvouletého stipendia Avast Foundation Palliative Care Scholarship jsou lékaři, zdravotní sestry, sociální pracovníci a další profesionálové, kteří díky podpoře nadačního fondu realizují rozvojové projekty paliativní péče v nemocnicích, hospicích, domovech pro seniory i dalších zařízeních, ale i v rámci zdravotního systému jako takového. Celkem obdrželi prostředky ve výši více než 16 milionů korun, které mimo jiné čerpají na studijní pobyty a stáže ve zdravotnických zařízeních a institucích v zahraničí, další vzdělávací akce jako semináře, přednášky, ale i kursy osobního rozvoje včetně manažerských a prezentačních dovedností, či marketingu. Tento stipendijní cyklus bude završen paliativní konferencí na začátku roku 2020. Druhý ročník stipendia bude vyhlášen už na jaře 2019.

Oba lékaři, kteří vystoupili v rámci prvního cyklu, se věnovali tématu role paliativní péče v nemocnicích a projektům v kontextu stipendií. Pacientům s onemocněním ledvin se věnuje MUDr. Barbora Szonowská, která pracuje jako internista, nefrolog a paliatr na Interním oddělení Strahov ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, kde je vedoucí lékařkou lůžkového oddělení a týmu podpůrné a paliativní péče. Díky stipendijnímu programu již absolvovala odborné stáže ve Spojených státech, Kanadě a Austrálii. Jak uvedla, cílem stipendia je vydání publikace Paliativa v nefrologii, k němuž dojde na podzim letošního roku. (Této problematice se budeme věnovat v příštích číslech MT.)



Nemocniční paliativní péče ve fakultní nemocnici

Druhý ze stipendistů, MUDr. Martin Havrda, internista, nefrolog a primář I. interní kliniky FN Královské Vinohrady, který je aktivním členem akademické obce Univerzity Karlovy, vědeckým sekretářem České nefrologické společnosti a vyučujícím na 3. LF UK, díky stipendiu mimo jiné studuje program zaměřený na management ve zdravotnictví. „Už několik let se snažím naplnit vizi o vybudování skvělého paliativního týmu. Každý skvělý tým ale potřebuje dobrého lídra a já jsem skrze Avast Foundation Palliative Care Scholarship získal možnost učit se, jak být lídrem,“ vysvětluje zaměření svého programu rozvoje. Na klinice se mu podařilo vybudovat díky podpoře programu Spolu až do konce paliativní tým, který dnes poskytuje péči pacientům napříč nemocnicí. V rámci svého projektu pracuje na rozvoji komplexního programu paliativní péče ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kde vytvořený paliativní tým nemocnice ošetřil již přes 500 pacientů.

Ve svém vystoupení dr. Havrda uvedl: „U některých pacientů s nevyléčitelnou chorobou nemusí být nejdůležitější to, jakou mají diagnózu, protože základní onemocnění již nelze vyléčit. Důležitější může být jejich celkový funkční stav a kvalita života a stále mohou být způsoby, jak je zlepšovat.“ Vedle kvalitní léčby symptomů je třeba řešit například i sociální nebo existenciální otázky a důležité jsou vlastní motivace a přání pacienta. „Někdy nás překvapí, když zjistíme, že naše představy o tom, co by bylo pro pacienta dobré, se neslučují s tím, co považuje za dobré on. Nejen zkušenosti, ale i výzkum nás učí, jaké jsou nejčastější priority nemocných s nevyléčitelnou chorobou,“ dodává s tím, že zatímco lékař mívá tendenci soustředit se na pacientovu nemoc jako takovou, pro pacienta je důležitá celková funkční zdatnost, strach z demence a závislosti, důležité jsou pro něho sociální vazby a schopnost žít doma, podstatné je i materiální zabezpečení jeho i rodiny. S řešením těchto otázek může pomoci podpůrný a paliativní tým. „Otázka prodloužení života není tak přímočará, jak ji někdy chápeme, protože je hodně provázána s otázkou kvality života,“ je přesvědčen dr. Havrda.

Důležité jsou i vhodné pracovní podmínky a postupy, příkladem může být sdělování závažné diagnózy pacientovi nebo jeho rodině, které vyžaduje vhodné prostředí a dostatek času. „Velice mě trápí, že ani v nemocničním prostředí se nám nedaří u každého pacienta perfektně zvládnout léčbu bolesti. Stejně tak je stále co zlepšovat při péči o umírající pacienty, například umožnit přítomnost blízkých osob a zajistit podmínky, ve kterých by si většina z nás přála zemřít – důstojně a bez utrpení,“ uvedl MUDr. Havrda.

Práce primáře a snaha o rozvoj paliativního týmu jej nutně vedly k úvahám o tom, jak být dobrým lídrem. Usiluje o vytváření prostředí, do něhož budou chtít dobří, iniciativní a kompetentní lidé vstupovat a svou iniciativu realizovat. Proto uvítal možnost v rámci stipendia NF Avast tyto své schopnosti rozvíjet. Inspirující je pro něj i spolupráce s odborníky ze zahraničí, zejména z Belgie, kde jsou s rozvojem paliativní péče již více než dvacetileté zkušenosti.

Rozvoj paliativní péče ve fakultní nemocnici má svá specifika. Jak ve svém sdělení prim. Havrda uvedl, v podmínkách fakultní nemocnice můžeme hovořit o akutní paliativní péči. Intervenci podpůrného a paliativního týmu je třeba realizovat v průběhu krátké hospitalizace a naplánovat další péči o pacienta. Otázkou je propojení „klasické“ a paliativní medicíny, protože každá má odlišné paradigma. V klasické medicíně, zejména při řešení akutních stavů, je třeba postupovat velice racionálně, není vhodné být zatížen emocemi. Je třeba rychle a efektivně dospět k diagnóze a léčebný postup zaměřit na zvládnutí akutního stavu a vyléčení choroby. V paliativní medicíně je třeba naslouchat pacientovi, chápat jeho celkovou situaci a jeho priority, respektovat jeho přání. To se bez emocí a vcítění do situace pacienta neobejde. „Myslím, že zejména pro nás, starší generaci lékařů, je propojení obou přístupů dosti obtížné. Mladší lékaři, kteří se setkali s paliativní medicínou v průběhu studia a setkávají se s ní i na začátku své profesní kariéry, mají lepší příležitost naučit se propojit klasickou medicínu s principy obecné paliativní medicíny,“ říká MUDr. Havrda a zdůrazňuje, že specializovanou paliativní péči je dnes třeba chápat jako samostatný obor medicíny.

Jednoduché není ani provozní a organizační začlenění paliativní péče. „Spolupráce mezi ošetřujícími lékaři a sestrami na jedné straně a podpůrným a paliativním týmem na druhé straně klade nároky na vzájemnou komunikaci a je spojena s řadou rizik, vyplývajících například z hierarchie profesních rolí a z možného překrývání kompetencí. Problémy spojené s rozvojem paliativní péče však stojí za to, abychom je řešili, protože užitečnost této péče ve fakultní nemocnici je dnes již nezpochybnitelná,“ je přesvědčen.

Přednášky z cyklu Medicína a smrt se budou konat vždy v úterý v podvečer od 17 do 20 hodin po celé České republice, často v prostorách domovských organizací stipendistů. Další přednáška proběhla 15. ledna v Olomouci, do Prahy se pak cyklus vrátí v březnu a dubnu. Představí se vždy dva nebo tři stipendisté a v rámci zastřešujícího tématu budou hovořit o svém pohledu na hranice moderní medicíny a o inovativních projektech, skrze které zlepšují péči o těžce nemocné po celé zemi. Celý cyklus moderuje Mgr. Marek Uhlíř, člen výboru České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a uznávaný expert na oblast paliativní péče. Akce jsou určeny pro zájemce z řad odborné i laické veřejnosti. Vstup je zdarma.

Čtěte také


Copyright © 2000-2019 MEDICAL TRIBUNE CZ, s.r.o. a dodavatelé obsahu (ČTK).
All rights reserved.  Podrobné informace o právech.  Prohlášení k souborům cookie.  

Jste odborný pracovník ve zdravotnictví?

Tyto stránky jsou určeny odborným pracovníkům ve zdravotnictví. Informace nejsou určeny pro laickou veřejnost.

Potvrzuji, že jsem odborníkem ve smyslu §2a Zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů, čili osobou oprávněnou předepisovat léčivé přípravky nebo osobou oprávněnou léčivé přípravky vydávat.
Beru na vědomí, že informace obsažené dále na těchto stránkách nejsou určeny laické veřejnosti, nýbrž zdravotnickým odborníkům, a to se všemi riziky a důsledky z toho plynoucími pro laickou veřejnost.
Pro vstup na webové stránky je potřeba souhlasit s oběma podmínkami.
ANO
vstoupit
NE
opustit stránky