Přeskočit na obsah

Cvičení je dvakrát do roka

Na místo je dopraven například i přenosný rentgen. Počty přivolaných zdravotníků záleží na stupni traumaplánu. V týmech jsou anesteziolog, chirurg, ortoped, podle potřeby gynekolog, neurochirurg, psycholog, kaplan. Kaplanovi majoru Mgr. Janu Blažkovi jsme položili několik otázek.



 

  • Pane kaplane, co je vaším úkolem v rámci traumaplánu, komu se máte věnovat?

 

Předpokládám, že bych se věnoval spíš rodinám pacientů, kteří sem přijdou, nebo těm, kteří by potřebovali podporu duchovní nebo psychologicko‑spirituální, a samozřejmě pokud by došlo k úmrtí, byl bych také pozván.

 

 

  • Jste tu tedy i pro zdravotníky, kteří budou u zemřelého?

 

Ano, také, ale hlavně pro rodinné příslušníky. Ti většinou dorazí až ve druhé vlně, když se dozvědí, že tu jsou jejich příbuzní. Spolu s psychologem tu pro ně máme být oporou.

 

 

  • Co je důležité, aby příbuzní i zdravotníci tyto stresové situace zvládli? V čem jim konkrétně můžete pomoci?

 

V tuto chvíli odvádějí hlavní práci především zdravotníci. Já jsem tu proto, abych vypomohl, kde je třeba. Například pokud by dorazili příbuzní a přátelé zraněných, staral bych se o to, aby „nepřekáželi“ zdravotníkům. Pokusil bych se je odvést někam jinam, např. do kaple, kde by mohli počkat, než skončí operace. Snažil bych se jim poskytnout základní informace o jejich blízkých, nabídl bych jim vodu, kávu, rozhovor. Hysterické scény by řešil spíše psycholog, ale neuzavírám se tomu, pokud bych mohl i v tom vypomoci. Samozřejmě jsem k dispozici pro rozhovor po skončení celé akce také těm, kdo zasahovali.

 

 

  • Hovořil jste s jednou z figurantek čekající na lůžku na ošetření. Co jste jí říkal?

 

Já jsem se jí hlavně ptal, co se stalo. Pak jsem se jí představil a ona se vyděsila, jestli umře. Tak jsem jí říkal, že všichni někdy umřeme, ale ona je v rukou nejlepších lékařů, že se nemusí ničeho bát.

 

 

  • Práce nemocničních kaplanů je jistě zajímavá, jak dlouho jste kaplanem, co pro zdravotníky a pacienty děláte, myslím tím i mimo traumaplán? A jsou kaplani ve všech nemocnicích?

 

Zatím to není tak, aby kaplan byl v každé nemocnici. Já jsem vojenský kaplan, a proto jsem ve vojenské nemocnici. Větší nemocnice už dnes kaplany mají. Hlavní náplní práce je péče o pacienty, kteří si vyžádají moji službu, bez rozdílu víry a vyznání, přicházím i za nevěřícími, za kýmkoli, kdo si potřebuje pohovořit o svých spirituálních potřebách. Hodně teď pracuji s válečnými veterány, právě v době aktivace traumaplánu máme v kapli společné zpívání, jednou za 14 dní mi je svezou, vzpomínáme na písničky z jejich dětství a mládí. Chodím také na LDN nebo na následná lůžka. Jsem členem paliativního týmu a nemocniční etické komise. Role kaplana je důležitá také pro personál, pro zaměstnance, někdy za mnou přicházejí i zdravotníci si pohovořit a v rámci týmu pro podporu zdraví děláme aktivity pro zaměstnance. Nedávno jsme například pletli pomlázky a vedu pěvecký sbor pro zaměstnance.

 

 

  • Dá se říci, že lékařům a sestrám pomáháte zvládat stres spojený s jejich prací, tím pádem se lépe mohou starat o pacienty?

 

Myslím si, že člověk by měl relaxovat, a to po všech stránkách. Po dobré práci, která se tady koná, by měl relaxovat jednak sportem, ale i ta duchovní nebo kulturní složka člověka volá po relaxaci a možnosti si pohovořit o věcech, které ho trápí, kaplan je tu k dispozici.

 

 

  • Od kdy jsou kaplani v nemocnicích?

 

V minulém režimu to nebylo zvykem, ale za první republiky kaplani byli v každé nemocnici. A myslím si, že teď jsme si uvědomili, že duchovní potřeby mají věřící i nevěřící a že je občas potřeba jim i v tomto směru nabídnout pomoc. Uvědomuji si, že člověk, který má naplněné duchovní potřeby, je mnohem lépe připraven, aby přijímal skvělou práci lékařů, není tak sevřený, ale otevírá se pro léčbu.

 

 

  • Informovanost ostatních pacientů i personálu nemocnice o probíhajícím cvičení je zajištěna

 

Aby se předešlo zmatkům a reální pacienti věděli, co se děje, jsou v oblasti Emergency informováni pacienti personálem a z obrazovek o probíhajícím cvičení, včetně toho, kde budou ošetřeni. Pro ostatní pacienty, kteří se pohybují v areálu nemocnice, jsou v čekárnách obrazovky s informací, že probíhá traumaplán. Personál se to dozví také v interním informačním systému, kde je po skončení informace, v kolik hodin byl traumaplán ukončen.

V průběhu cvičení jsou u vstupu do Emergency na velké tabuli postupně zapisováni všichni přijatí, včetně druhu poranění. Zdravotníci i při cvičení mají na rukou ochranné rukavice jako při reálném ošetření, při rentgenování odstoupí od přístroje do předepsané vzdálenosti, ač žádné paprsky nevycházejí. Na vážně zraněných je rozstříhán oděv, aby byl rychlý přístup k ošetření. Jde o záchranu života, poničení oděvu je drobnost – což si asi nemyslí všichni pacienti. Místo vděku za záchranu života se tu už setkali s tím, že pacient další den přišel s požadavkem na náhradu poničeného oblečení.

 

 

Dále čtěte:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Fórum: Rezidenti po česku

13. 2. 2024

Postgraduální vzdělávání lékařů v České republice probíhá značně neefektivně. Mladí lékaři tráví mnoho času na stážích, které je nikam neposouvají,…