Přeskočit na obsah

Lékárníci chtějí obdobné navýšení peněz, jaké dostanou úředníci SÚKL

 

  • Co konkrétně jste zpochybnili?

 

Ve vnitřním připomínkovém řízení jsme uplatnili zásadní připomínku, která ale nebyla akceptována. ČLnK totiž nesouhlasí s ohromným zvýšením náhrad za úřední úkony SÚKL – např. za vydání závazného stanoviska k technickému a věcnému vybavení zdravotnického zařízení, v němž bude poskytována lékárenská péče v nových prostorách z 22 100 na 35 800 korun, ve stávajících prostorách, u OOVL nebo při změně dispozičního uspořádání ze 7 400 na 13 700 korun a v ostatních případech z 1 500 na 3 400 korun. Připomínka byla povrchně vypořádána s tím, že vydávání závazných stanovisek je jednou z odborných činností SÚKL a jako odborný úkon prý nebylo nikdy v minulosti ze strany ČLnK zpochybňováno. To není pravda. Proti návrhu neodůvodněného navyšování příjmů SÚKL, pokud obdobné navýšení neproběhne za činnost univerzitně vzdělaných lékárníků, jsme protestovali již před několika lety.

 

 

  • Trvá ČLnK i po vypořádání na své připomínce a proč?

 

Kromě navrhované ceny rozporujeme i princip. Posouzení toho, zda lékárna vyhovuje podmínkám minimálního věcného a technického vybavení podle vyhlášky č. 92/2012 Sb., totiž není odborným úkonem. Jde o prosté porovnání shody posuzovaných prostor a vybavení s požadavky v příloze vyhlášky. Částka, kterou za to má SÚKL obdržet, je nepřiměřeně vysoká a neodpovídající tomu, co pracovníci SÚKL vykonávají. Na této připomínce trváme.

 

 

  • Předložila ČLnK návrh, jak tento rozpor řešit?

 

V tomto případě jsme navrhli, aby bylo vydání závazného stanoviska vyjmuto z této vyhlášky, neboť nejde o odborný úkon, ale o úřední činnost podle zákona o zdravotních službách spočívající v prostém ověření toho, zda je lékárna vybavena v souladu s vyhláškou č. 92/2012 Sb. Za takový úkon má být stanoven přiměřený správní poplatek. Náš návrh byl odmítnut s tím, že prý shodný přístup jako v připravované vyhlášce je uplatňován ve většině států EU, kde jsou prováděcím předpisem rovněž stanoveny okolnosti, za jakých je možné od vyžadování náhrady upustit, respektive uplatnit její snížení na 50 procent, a to v případech, kdy žadatel splňuje kritéria pro zařazení do kategorie mikro, středního nebo malého podniku, což je v ČR významná část lékáren.

 

 

  • Jak na to reagovala ČLnK?

 

Smyslem správního poplatku není úplná úhrada nákladů, které správní orgán musí vynaložit na svoji činnost. Jeho náklady jsou hrazeny ze státního rozpočtu, do něhož platbou daní přispívají také provozovatelé lékáren. Ti mají právo na to, aby povinnosti, které jim ukládá stát a které musejí být zčásti splněny za účasti státních úřadů, byly hrazeny ze státního rozpočtu. Vysoká náhrada za údajný odborný výkon, jímž vydání závazného stanoviska není, je ve své podstatě dvojím zdaněním provozovatelů lékáren. Posouzení věcného a technického vybavení jiných zdravotnických zařízení obdobné platbě nepodléhá, v tom vidíme nerovnost.


Čtěte také

 

  • Je ČLnK jediná, kdo má k vyhlášce připomínky?

 

Z dalších připomínkových míst například ministerstvo financí postrádá kalkulaci nárůstu objemu finančních prostředků oproti současnému stavu. Ministerstvo životního prostředí také požaduje uvést, o kolik se předpokládanou právní úpravou zvýší příjmy SÚKL. A velmi precizní rozbor neodůvodněného požadavku SÚKL připravila Unie zaměstnavatelských svazů. Ta ve výsledku uvádí, že kalkulace výše náhrad neodpovídá skutečným nákladům, s tím, že původní výše nákladů na hodinu práce (tzv. člověkohodina) byla v roce 2008 stanovena na 556 korun. Došlo tedy k navýšení o 344 korun, což odpovídá navýšení v rozsahu cca 62 procent. To vysoce překračuje míru inflace v ČR za posledních deset let.

 

 

  • A vidí tuto nerovnost také ministerstvo?

 

Ve vypořádání našich připomínek uvedlo, že zákon č. 372/2011 Sb. vyžaduje závazné stanovisko SÚKL pouze u zařízení lékárenské péče, srovnání s jinými zdravotnickými zařízeními, respektive jinými poskytovateli zdravotních služeb není relevantní.

 

 

  • ČLnK zpochybnila navržené výše náhrad, proč?

 

Podle našeho názoru neodpovídají reálným nákladům SÚKL a je zcela vyloučeno, aby si vydání závazného stanoviska žádalo navrhované náklady. Argument, že se výše náhrad nezměnila od roku 2008, není namístě, protože již tehdy byly náhrady stanoveny v nepřiměřené výši. Není tajemstvím, že i když podle vyhlášky mají náhrady krýt náklady konkrétních odborných úkonů, ve skutečnosti jsou tyto náhrady naddimenzovány a SÚKL z nich hradí i své jiné činnosti, které s hrazenými úkony nesouvisejí. Ty ale mají být hrazeny ze státního rozpočtu stejně jako u jiných úřadů. Všichni plátci těchto náhrad tak vlastně platí za to, co jim má být poskytováno prostřednictvím státního rozpočtu. Vlastně jde o druhé zdanění plátců náhrad. Kromě toho je problém i v tom, že náhrady jsou tzv. mimorozpočtovým příjmem SÚKL a hospodaření s nimi nepodléhá stejné kontrole jako rozpočtové příjmy.

 

 

  • Vadí vám navýšení náhrad pro SÚKL proto, že lékárníci čekají na navýšení marně?

 

Ano, zčásti to s tím souvisí. Navýšení náhrad až o 60 procent včetně důvodů, pro které k němu má dojít, působí obzvlášť nepatřičně ve srovnání s důvody, jimiž se již mnoho let odmítají veškeré žádosti poskytovatelů lékárenské péče o navýšení odměny za státem objednávanou a cenově regulovanou činnost – za výdej léčivých přípravků hrazených z veřejného zdravotního pojištění. Po letech, během nichž ministerstvo zdravotnictví neuznávalo žádné zvyšování nákladů lékáren na mzdy, nájem, energie, nemluvě o nákladech na ePreskripci, systém ověřování pravosti léčiv a řadu nových povinností, se náhle ukazuje, že k navyšování nákladů v čase dochází. Bohužel jejich náhrada je uplatňována z pozice moci pouze ve prospěch SÚKL. Požadujeme spravedlivý přístup ze strany státní správy.

 

 

  • Nepřejete tedy úředníkům lepší peníze?

 

O tom to není. Ať jsou za svoji činnost všichni řádně ohodnoceni, ale včetně nás zdravotníků. Profese lékárníka je nesmírně odborně náročná, celoživotně se musí vzdělávat, je vyžadováno ohromné nasazení a soustředění. Každá naše chyba může mít nedozírné následky a jde na vrub konkrétního zdravotnického pracovníka. Na rozdíl od úředního postupu, kde jsou chyby státní mašinérie téměř nevymahatelné i u konkrétní úřední osoby, která je způsobila.

 

 

  • Má ČLnK ještě šanci něco na textu vyhlášky změnit?

 

V tuto chvíli asi již ne, maximum jsme odvedli v rámci řádného připomínkového řízení. Ale v úsilí principiálně změnit a spravedlivě ohodnotit poskytování lékárenské péče intenzivně pokračujeme.

 

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené