Přeskočit na obsah

Cvičení na předpis. Pouhá rada k častějšímu pohybu nestačí

Jedná se o jedno z doporučení obsažených v dokumentu Evropské asociace preventivní kardiologie (EAPC), pobočky Evropské kardiologické společnosti (ESC) zveřejněné v polovině ledna v časopisu ESC European Journal of Preventive Cardiology.

Sedavý způsob života spolu s nezdravou stravou jsou nejdůležitějším faktorem zvyšujícího se počtu pacientů s D2T a s kardiovaskulárními problémy, k nimž nejčastěji patří infarkt myokardu. „Diabetes zdvojnásobuje riziko úmrtí, ale víme, že čím více fit je pacient, tím více riziko klesá. Bohužel se většina pacientů cvičebních programů neúčastní,“ poznamenává Dr. Hareld Kemps, kardiolog Maxima Medical Centre, Veldhoven v Nizozemsku.

Celosvětově trpí diabetem každý jedenáctý dospělý, v 90procentech jde o diabetes 2. typu. Téměř u všech pacientů s D2T dojde i k rozvoji kardiovaskulárních komplikací, které jsou hlavními příčinami úmrtí v této skupině. Podle odborníků je proto třeba, aby lékaři motivovali své pacienty k začlenění fyzické aktivity do každodenní rutiny a pomohli jim stanovit dosažitelné a měřitelné cíle a navrhnout individualizované cvičební programy.

Pouhá rada pacientům, aby cvičili, což je to, co lékaři obvykle dělají, podle dr. Kempse totiž nestačí. Je třeba se zaměřit i na možné komorbidity, rizika související se cvičením a na osobní preference. „Z dlouhodobého hlediska to bude nákladově efektivní, ale zpočátku bude třeba vedle vytvoření programů zajistit i to, aby byly hrazeny zdravotními pojišťovnami,“ uvádí dr. Kemps. Pacient by spolu s lékařem měl připravit individuální plán a zjistit, do jaké míry je v jejich případě pojišťovnou hrazen. Existují však i kroky, které nemocní mohou realizovat, aniž by museli nejdříve navštívit lékaře, jde např. o přerušování sezení při práci a začlenění mírného cvičení a pravidelnou chůzi nebo jízdu na kole.

 

Lepší adherence

Jak se ukazuje, pro zlepšení dlouhodobé adherence může pomoci stanovení takových počátečních cílů, které jsou měřitelné a dosažitelné, a úprava plánů cvičení podle preferencí pacientů. Doporučuje se i spolupráce pacienta se zdravotníkem na dálku, kdy se pacienti sami monitorují např. pomocí smartwatches a data posílají zdravotníkovi pro zpětnou vazbu.

Jak se ukazuje, mnohem více motivující je stanovování praktických a specifických cílů. Pro staršího člověka to může být např. chůze do schodů místo používání výtahů, pobídkou by mohlo být i to, že díky lepší glykemické kontrole může dojít ke snížení množství užívaných léků.

Co se týče klinických cílů, jsou právě kardiorespirační fitness a kontrola glykémie dvěma nejlepšími. Oba se s tréninkem zlepšují, změny lze měřit a přímo souvisí s lepší kvalitou života, nižší morbiditou a mortalitou. Připomenout je třeba i to, že cvičení také pomáhá snižovat krevní tlak a škodlivé lipidy.

Ne vždy však musí být ztráta hmotnosti tím nejlepším cílem cvičení. „Je těžké hubnout pouze cvičením a pokud je to hlavní cíl, pacienti mohou být snadno demotivováni a přestat cvičit. Úbytek hmotnosti je důležitý, ale musí být součástí multidisciplinární intervence, která zahrnuje i správnou výživu,“ zdůrazňuje lékař s tím, že pokud jde o typ a intenzitu cvičení, je třeba je přizpůsobit každému pacientovi. Trénink s vysokou intenzitou, například střídání mírné a intenzivní chůze je nejúčinnější při posilování fitness a kontrole koncentrace glukózy, ale může být nebezpečný u pacientů, u nichž během cvičení dochází k arytmii nebo ischemii.

„Nemohu dostatečně zdůraznit, jak obrovským přínosem může i malé zvýšení aktivity pro pacienty s D2T a srdečními problémy být. I přerušované sezení při práci prokládané např. chůzí přispívá ke zlepšení glykemických hodnot. A již pouhé dvě hodiny rychlé chůze týdně snižují riziko dalších srdečních problémů,“ uzavírá kardiolog.

 

Čtěte také

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Máme se bát chřipky?

29. 11. 2021

Máme se bát chřipky? Pod tímto názvem se 22. listopadu 2021 konal seminář organizovaný Medical Tribune v pražském ILF. Tématy byly onemocnění…