Digitalizace zdravotnictví 2026: Připojit lékaře a udržet chod NCEZ

Národní centrum elektronizace zdravotnictví má být příspěvkovou organizací zřízenou ministerstvem. Zajištění jeho chodu i po skončení evropských projektů je jedna z hlavních výzev digitalizace zdravotnictví v roce 2026. Další je napojení co největšího množství nemocnic a ambulancí na centrální nástroje eHealth přímo přes jejich softwary.

Je stále jasnější, že vedení zdravotnické dokumentace v elektronické podobě bude povinné. Ministerstvo zdravotnictví aktuálně počítá s nejzazším datem zavedení této povinnosti v roce 2029.

Od elektronizace si zástupci ministerstva, pojišťoven, politici i další experti slibují zvýšení efektivity systému a pomoc se zajištěním jeho stability v těžkých časech, které přijdou v dalších dvou desetiletích. Zaznělo to na konferenci Digitalizace zdravotnictví 2026 v Senátu Parlamentu ČR. Konferenci pořádal Výbor pro zdravotnictví Senátu Parlamentu ČR za odborné spolupráce Aliance pro telemedicínu, digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb. Plošné rozšíření elektronické dokumentace je vnímáno jako podmínka čerpání potenciálních přínosů digitalizace, které mohou být zásadní.

„Česká populace nám stárne. Budoucnost zdravotnictví bez digitalizace neexistuje,“ uvedl senátor za ODS Tomáš Fiala, předseda senátního výboru pro zdravotnictví. Apeloval, aby se při digitalizaci vždy braly ohledy na potřeby lidí, kteří systém používají. „Často se stává, že zdravotníci netráví méně času vyplňováním, ale naopak,“ poznamenal.

„Digitalizace je nezbytná podmínka udržitelného systému, bez digitalizace dlouhodobě nejsme schopni udržet stabilní a funkční systém,“ prohlásila rovněž Jitka Vojtová, zdravotní ředitleka Oborové zdravotní pojišťovny.

Elektronická zdravotnická dokumentace povinně

Podle náměstka ministra zdravotnictví Ladislava Švece je digitalizace a sdílení dat nutností, abychom vybrali „demografickou zatáčku“, do které se řítíme. „Do roku 2040 bychom měli zvýšit efektivitu zdravotnictví o 50 procent, to je velký úkol a nepodaří se bez toho, aby fungovalo sdílení dat. Není to nějaký líbivý cíl, je to nutnost,“ uvedl Švec s tím, že i jako skeptik poprvé po letech věří, že se posun v digitalizaci na národní úrovni podaří. „Digitalizace má sloužit jako nástroj zvýšení efektivity poskytování zdravotních služeb a pro lepší organizaci zdravotních služeb.“

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně připravuje návrh novely zákona o elektronizaci zdravotnictví a brzy ho představí, uvedl Švec. Součástí návrhu je postupné zavedení povinné elektronické zdravotnické dokumentace, a to nejpozději od roku 2029. To ovšem nemá být poslední novela tohoto zákona v tomto volebním období, následovat má novela směřující k dlouhodobé úpravě fungování elektronického zdravotnictví.

Digitalizace je také součástí plánovaných širších změn zdravotnictví, které na ministerstvu vznikají. „Chtěl bych, aby systém jako takový motivoval k tomu, aby byly možnosti dané elektronizací skutečně plně využívány,“ řekl Švec Dále Švec sdílel svou představu, že by se do budoucna do financování elektronického zdravotnictví měly více zapojit zdravotní pojišťovny.

Budoucnost NCEZ zůstává nejistá

Důležitou novinkou má být nový status a rozpočet pro Národní centrum elektronizace zdravotnictví (NCEZ). To má na starosti centrální projekty jako eŽádanky, portál eZdraví nebo EZKarta. Je sice odborem ministerstva zdravotnictví, financováno je ale z evropských fondů, tento zdroj ale končí letos v září.

I když Švec na konferenci ujistil, že digitalizace je pro ministerstvo zdravotnictví klíčový projekt, zajištění kontinuity NCEZ je kostlivec ve skříni, kterého se dosud nepodařilo vymést. Aktuální návrh počítá se zřízením samostatné příspěvkové organizace zřizované ministerstvem zdravotnictví a s vlastním rozpočtem.

Pokud má vzniknout samostatná organizace navazující na činnost NCEZ financovanou z evropských dotačních projektů, bude zřejmě potřeba i změna zákona. „Existují k tomu podklady a materiály, které viděl vládní zmocněnec i premiér,“ uvedl ředitel NCEZ Petr Foltýn.

V horizontu do září, do kdy je financování zajištěno, má odbor NCEZ v plánu zejména dotáhnout projekty eŽádanek a nové verze EZKarty. Elektronické žádanky se spouštějí postupně, zatím jde přes portál eZdraví vystavit žádanky na vyšetření, diagnostiku a zobrazovací metody. Nejočekávanější žádanky o laboratorní vyšetření budou následovat. Klíčové je zapojení eŽádanek přímo do informačních systémů. Postupně mají být eŽádanky povinné, ohlásil Foltýn, a to zřejmě už příští rok, laboratorní v roce 2028. „Dokud nebudou povinné, nebudou plošně používány,“ domnívá se Foltýn.

Jak připojit všechny?

Nová verze aplikace EZKarta vyjde v nejbližších dnech nebo týdnech a bude zobrazovat na základě údajů o absolvovaných (a vykázaných) preventivních a screeningových vyšetření index prevence, vizuálně jednoduchý ukazatel pro občany, jestli využívají hrazené prohlídky naplno. Výhledově by data o absolvovaných vyšetřeních neměla jít se zpožděním z registru hrazených služeb, ale rychleji ze sdíleného zdravotního záznamu prevence a screeningu. V nové EZKartě budou také k zobrazení elektronické lékařské posudky na řidičské průkazy, do podzimu také vykázané laboratorní výsledky.

Za zásadní považuje podporu ambulantního sektoru pro adaptaci změn. „Bez napojení na ambulantní informační systémy není další rozvoj možný,“ poznamenal Foltýn. Od lékařů se nechce a neočekává, aby centrální služby jako eŽádanky využívali přes webový portál, což znamená klikání navíc. Nutné je dostat tyto nástroje přímo do jejich ambulantních a nemocničních informačních systémů. S nemocnicemi spolupráce pomalu běží, napojení ambulancí a financování rozvoje ambulantních informačních systémů je tvrdší oříšek. Ovšem problém s elektronickými posudky k řidičským průkazům se podařilo do velké míry vyřešit. Až na problémy se ztotožněním některých žadatelů systém funguje a vydáno bylo podle Foltýna řádově sto tisíc elektronických posudků k řidičákům.

Dudra: Jeden NIS pro všechny FN není dobrý nápad

Pokud jde o digitalizaci fakultních nemocnic, zdůraznil ředitel Všeobecné fakultní nemocnice Ján Dudra význam modernizace jejich nemocničních informačních systémů (NIS). „Digitalizovat se musejí procesy v celé nemocnici, ovšem NIS je středobod,“ uvedl. „Fakultní nemocnice a stav jejich nemocničních systémů nejsou na stejné úrovni. Některé můžeme považovat za modernizované, jsou ale i systémy, které je nutné řešit. Je potřeba odstranit kritická místa, než se stanou překážkou interoperability,“ řekl Dudra. Podle něj by bylo vhodné zavést pro nemocniční informační systémy povinnou certifikaci, která by potvrzovala, že splňují požadavky na sdílení dat. „Je nevyhnutelné vytvořit standardy pro NIS, definovat minimální technické a procesní požadavky, aby nový implementovaný systém splnil nároky z hlediska bezpečnosti a interoperability,“ myslí si. Připomněl také rizika, která by plynula z případného nákupu jednoho jediného informačního systému pro všechny nemocnice. O tom se někdy mluví jako o řešení problémů se vzájemnou komunikací. Jenže kromě všech rizik z monopolu je namístě také obava z migrace množství nemocnic na nový systém v jeden čas.

Dudra též vyzval k vytvoření přehledu používaných NIS ve fakultních nemocnicích. Podle jeho rešerše má šest fakultek nový informační systém, dvě jej právě modernizují, ale šest jiných teprve stojí před rozhodnutím o obměně.

Výsledky laboratoří dostanou pojišťovny a pacienti

„Hodně věcí už se podařilo,“ uvedl svou přednášku ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Připomněl úspěšné napojení praktických lékařů přes systém ISIN na Národní zdravotnický informační systém, sbírání dat o proočkovanosti a o respiračních onemocněních. Stejně tak začínají proudit z informačních systémů data z preventivních prohlídek u praktických lékařů a screeningových vyšetření. „Elektronizace v Čechách žije a úplně na ní ujíždějí praktičtí lékaři,“ řekl Dušek.

Pro ÚZIS je podstatný sběr dat a možnost jejich analýzy. Podařila se centralizace výsledků laboratorních vyšetření, data poskytly laboratoře i s pětiletou historií a budou je průběžně (ne však denně) doplňovat. „Zdravotním pojišťovnám konečně poskytneme data o výsledcích laboratorních vyšetření, také je zpřístupníme pro pacienty v EZKartě,“ uvedl Dušek s tím, že půjde o 21 vybraných markerů. Vybrána pro sběr byla vyšetření, která vypovídají o diabetu, kardiovaskulárních onemocněních, štítné žláze, vitaminu D, onemocněních ledvin a onkologických onemocněních. Už dnes tak z takto centralizovaných dat jde analyzovat například vývoj hodnoty LDL cholesterolu při prvním vyšetření, druhém vyšetření a opakovaných vyšetřeních, a to i regionálně.

Další skokové zlepšení však přinese v příštích letech plošné zavedení elektronických žádanek. To vyhlížejí hlavně samotní lékaři, kteří se z něj dozvědí, zda už jejich pacient na vyžádaném vyšetření byl a jak dopadlo, ale posun to bude i pro ÚZIS, protože se přes ně dostane k čerstvějším datům.

Efektivita, kvalita, kapacity

Bohaté zkušenosti má s využíváním digitálních nástrojů Nemocnice Agel Nový Jičín. Její ředitel Jakub Fejfar vypočítal hlavní výzvy, se kterými mohou pomoci: demografie, personál, efektivita, finance, data. „V čem jsme dobří, je implementace umělé inteligence v klinické praxi,“ uvedl Fejfar. Spočítal, že jeho nemocnice už využívá čtrnáct samostatných modalit s umělou inteligencí, a to jak u vyšetření na zobrazovacích zařízeních a při kolonoskopii, tak třeba čtení zdravotnické dokumentace a automatické vyhodnocení epidemiologické situace a antibiotické politiky. Pracují také na automatickém psaní návrhů lékařských zpráv. „Tato oblast se posouvá mílovými kroky. Co je před námi? Nástroje prediktivní umělé inteligence dokáží ušít léčbu na míru,“ nadnesl Fejfar. A co je nutné udělat? „Nevyhneme se interoperabilitě, ať to není ostrovní systém, bez toho se nepohneme dále,“ uzavřel.