Digitální screening kognice je výzva nejen pro praktické lékaře

Digitální aplikace pro screening kognitivních funkcí otevírají novou možnost časného záchytu poruch paměti, jejich širší využití však bude záviset především na přijetí odbornou veřejností. O tom, proč je potřeba změnit pohled praktických lékařů na diagnostiku kognice, jaké místo mohou mít aplikace DigiDiaDem a albav.cz v klinické praxi i proč by se hodnocení paměti mělo stát běžnou součástí péče o pacienty, hovoří jejich autor prof.  MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D., který vede Ambulanci pro poruchy paměti na Neurologické klinice ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a na 3. LF UK v Praze.

• Jaké je aktuálně povědomí praktických lékařů o této aplikaci?

Povědomí praktických lékařů je zatím minimální. Naším dalším úkolem je proto představit aplikaci odborné veřejnosti na kongresech praktických lékařů, neurologů a psychiatrů. Věříme, že může významně přispět k časnějšímu záchytu kognitivních poruch. Hlavním úkolem je nyní dostat povědomí o této možnosti dál k veřejnosti, která se pak ale bude dožadovat u praktických lékařů přehodnocení, což pro ně bude nové, protože dosud takováto možnost neexistovala, a nemusí se vždy setkat s pochopením. Máme lékaře, kteří rádi spolupracují, pak ty, kteří jsou rozpačití, a samozřejmě ty, kteří to budou odmítat. Na to musíme být připraveni, protože možná díky těmto aplikacím se nyní objeví spousta lidí, kteří dosud poruchu paměti diagnostikovanou neměli. Otázka je, jestli je to dobře, nebo špatně. My si myslíme, že dobře, ale samozřejmě ne všichni to s námi musejí sdílet.

• Mohli by ji lékaři primární péče používat i v ordinacích?

Zatím vůbec nevíme, kde všude se tato aplikace uchytí, a moc si přejeme, aby se uplatnila co nejvíce, protože to byl náš hlavní úmysl. Důležité je, že aplikace je pro veřejnost bezplatná a anonymní.

• Jste i tvůrcem digitální aplikace albav.cz. Jaký vztah má k předchozím testům, tedy ALBA a POBAV, jichž jste také autorem?

Spojením a převedením testů ALBA a POBAV do elektronické podoby vznikla aplikace albav. To je naprosto tiché testování pomocí zaškrtávání, které by také mělo probíhat v klidném prostředí a je možné je provádět na počítači, tabletu i mobilním telefonu. Naše nová aplikace DigiDiaDem je oproti tomu založena na hlasovém dialogu, a přestože je novější, je víceméně dokončena. Naproti tomu albav.cz je ve stadiu, kdy dokáže vyšetřit, ale ještě nevydává úplně přesný výsledek, protože sběr dat stále probíhá. Proto žádáme veřejnost, aby test vyplnilo co nejvíce zdravých lidí, čímž získáme české normy. Zatímco pomocí běžného testu jsem za 10 let vyšetřil 1 500 lidí, pomocí aplikace albav bylo za jediný měsíc vyšetřeno 12 000 zájemců. A čím víc jich bude, tím bude měření přesnější.

• Jaké jsou další rozdíly mezi těmito digitálními testy?

DigiDiaDem cílí na lidi starší 50 let, oproti tomu digitální test albav dokáže vyšetřit populaci jakéhokoli věku. Aplikaci již vyzkoušelo šestileté dítě i 103letý člověk. Navíc tato aplikace pošle po roce upomínku pro opětovné vyplnění testu, čímž získáme data o změně paměti v čase. Další výhodou albav.cz je, že pomocí jedné aplikace uvidíme profilaci paměťových schopností v celém Česku.

• Jak chcete praktické lékaře motivovat k tomu, aby tyto moderní testy brali na vědomí nebo je používali ve svých ordinacích?

Jako všude v medicíně, i zde je potřeba zjistit drobné poruchy paměti včas, což dává širší možnost intervence a léčby. Aktuálně např. míří do ČR léčba monoklonálními protilátkami proti beta amyloidu, která je určena právě pro pacienty s mírným kognitivním deficitem.

Lékaře se snažím motivovat především opakovanými přednáškami, kde se snažím vysvětlit, že pacienti by měli být vždy rozděleni do dvou skupin – na ty s dobrou pamětí a na ty, kteří ji dobrou nemají. Praktičtí lékaři by si totiž měli uvědomit, že k oběma skupinám je potřeba přistupovat rozdílně. Když jednáme se člověkem s dobrou pamětí, můžeme mu říct, co, kdy a jak má užívat, a on to bude dodržovat, protože si to bude pamatovat. Pokud totéž budete říkat pacientovi, který dobrou paměť nemá, všechno nám odkývá, ale neudělá nic. Pak se všichni praktičtí lékaři, diabetologové, kardiologové a další specialisté diví, že pacient nedodržuje doporučená opatření. A právě tomu bychom chtěli předejít, snažíme se, aby si lékaři uvědomili, že pokud pacient má určitý kognitivní deficit, je potřeba informace sdílet jinak a i s jeho blízkými.

• Asi by zpočátku stačilo, aby lékaři o této možnosti testování věděli a přijde-li k nim pacient s tím, že mu digitální test ukázal např. mírnou kognitivní poruchu, brali jeho sdělení vážně. Možná hrozí, že testy bude řada z nich bagatelizovat…

Ano, asi musíme počítat i s touto možností. Cítím tedy odpovědnost za to lékaře v tomto směru vzdělávat. Zatím je to příliš čerstvé. Ke zlepšení motivace by mohla pomoci i určitá úhrada, a proto chceme do budoucna jednat i se zdravotními pojišťovnami. Motivující pro lékaře by mohl být i fakt, že toto vyšetření nebude stát jejich čas. Praktický lékař, který má denně v ordinaci desítky pacientů, nemá kapacitu se podrobně zabývat pacientem, který si stěžuje na horší paměť. Stačilo by ale, aby ho o této aplikaci informoval nebo mu předal leták s podrobnými informacemi a podle výsledku pak např. doporučil k dalšímu vyšetření. Bylo by samozřejmě lepší, aby primární impuls ke screeningu paměti přišel od praktika, než aby se lidé na základě výsledku testu dožadovali u lékaře, který o testu nemá informace, dalších kroků.