Proti chřipce se neočkuje ani 30 procent rizikových chroniků

Data z chřipkové sezóny jsou podrobnější než dřív, naději ale nepřinesla. Analytici na českých datech potvrdili známý ochranný efekt očkování proti chřipce. Podíl lidí, kteří toto očkování podstupují, ovšem stagnuje. Mezi praktickými lékaři jsou velké rozdíly, ÚZIS jim pošle report.

Ordinace praktických lékařů dostanou do svých datových schránek porovnání, jaký podíl pacientů se u nich nechává očkovat proti chřipce a proti covidu-19. Výhledově bude zajištěn obdobný benchmarking i pro pobytové sociální služby. Rozdíly mezi tím, kolik klientů se v jednotlivých domovech očkuje, jsou propastné, od 10 do 80 procent.

„Vracíme zpětný reporting konkrétním ordinacím, abychom jim dali vědět, jak se jim daří očkování a jak vypadají v porovnání s ostatními,“ uvedl prof. Dušek. Konkrétní reporty o tom, jak se jim v uplynulé sezóně dařilo, by měli praktičtí lékaři obdržet do svých datových schránek do konce května. Systém má lékařům umožnit sledovat nejen úspěšnost vakcinace, ale od příští chřipkové sezóny, tedy od září 2026, i šíření infekčních nemocí u jejich pacientů v porovnání s jinými praxemi.

Veřejně je dohledatelné na webu NZIP, jaký podíl lidí v jednotlivých věkových kategoriích byl proti chřipce očkován v jednotlivých obcích, ORP a okresech. Do budoucna se ale zvažuje i myšlenka uvést tento údaj veřejně o konkrétních ordinacích praktických lékařů.

Z volně dostupných dat je například vidět, že na území obcí s rozšířenou působností Pohořelice, Chomutov, Telč, Ostrov a Dobříš dostalo v právě končící sezóně vakcínu proti chřipce více než 36 procent lidí ve věku 75 až 79 let, ovšem na ORP Třinec, Svitavy, Stod a Jablunkov méně než 17 procent. V porovnání okresů podle proočkovanosti v kategorii 75 až 79 let vynikají na jednu stranu Chomutov, Liberec, Kutná Hora a Praha-východ s více než 34 procenty a na druhou Klatovy, Rokycany, Karviná a Vsetín s méně než 21 procenty.

Mnozí se nakazí dvakrát i třikrát

Sledování infekčních nemocí v reálném čase je novinka. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch podotkl, že co se týká sběru aktuálních dat o respiračních onemocněních, jsme na tom lépe než za pandemie covidu-19. „Aktuálně jsme schopni v reálném čase sledovat vývoj respiračních onemocnění v české populaci, včetně hospitalizací, včetně dopadů do sociálně pobytových zařízení,“ uvedl Vojtěch. Propojeny jsou ordinace praktických lékařů, nemocnice i laboratoře. Systém je napojen na registr očkování. 

Ze zhruba 7 000 ordinací praktických lékařů jich je připojeno asi 98 procent, data se hlásí do Informačního systému infekčních nemocí ISIN automaticky přímo z ambulantních informačních systémů, aniž by lékař musel něco navíc zadávat. Protože se data ukazují v reálném čase, je systém připraven sloužit pro případné krizové řízení. Do ISIN se zapíší ty případy, kdy pacient dojde ke svému lékaři. Do systému se pochopitelně nedostanou lidé, kteří nenavštíví lékaře a stačí jim samoléčba.

Z hlášení za končící chřipkovou sezónu vyplývá, že během ní k lékaři šlo přes 1,8 milionu pacientů s akutním respiračním onemocněním ARI/ILI, necelá třetina z nich se nakazila více než jednou, a tak bylo přijato celkem 2,62 milionu hlášení. To ukazuje na významné dopady respiračních nemocí.

Zvýšit proočkovanost potřebujeme ne o pár procent, ale dramaticky. Jenže jak?

„Proočkovanost proti chřipce je v České republice dlouhodobě velmi významně nižší. Příliš se to nemění, podáváme dvakrát, třikrát méně vakcín než vyspělé státy západní Evropy,“ připomíná Dušek.

Ani poslední sezóna nepřinesla zlepšení. „Od 1. 9. 2025 bylo vykázáno 785 000 dávek vakcíny proti chřipce, z toho 540 000 ve věkové skupině 65+,“ vypočítala hlavní hygienička Barbora Macková. Podobně jako v předchozích dvou sezónách bylo v poslední sezóně očkováno 8,5 procenta lidí nad 18 let. Mezi lidmi od 65 do 69 let to bylo tentokrát 16 procent, od 70 do 79 let 25 procent a mezi lidmi od 80 let 30 procent.

Optimistická nejsou ani čísla o pacientech s chronickými nemocemi. Ať se analytici zaměřili na lidi s astmatem, kardiovaskulárními nemocemi, nemocemi ledvin, diabetem, CHOPN, nebo jejich kombinacemi, nepřesáhl podíl očkovaných proti chřipce 30 procent. Nejvíce se nechávají očkovat lidé s kombinací CHOPN a diabetes, a to v 28 procentech.

Ministerstvo zdravotnictví chystá legislativní změnu, aby nově mohli očkovat lékaři všech specializací, lékárníci a zřejmě i všeobecné sestry. To by mohlo platit v chřipkové sezóně 2027/2028. Diskutuje se také o tom, jak z praktiků alespoň částečně sejmout ekonomické riziko nákupu vakcín, aby nemuseli být při jejich objednávání tolik opatrní.

Česká studie efektů vakcinace v domovech pro seniory

Pročkovanost klientů pobytových sociálních služeb je zhruba 55 procent. To umožnilo zpětně spočítat srovnání, jak jsou na tom zdravotně klienti očkovaní a neočkovaní. „Jsme schopni klienty na vědeckém základu upravit na srovnatelné kohorty. Vidíme pak, že očkování velmi významným způsobem u těchto polymorbidních seniorů snižuje riziko těžké nákazy respiračními onemocněními, velmi těžké nákazy, která končí nemocnicí a podporou dýchání, ale hlavně brání i úmrtnosti a brání vážné eskalaci kardiovaskulárních onemocnění,“ uvedl Dušek.

Z údajů o klientech pobytových služeb ve věku 65+ v sezóně 2022/2023 analytici takto spočítali ochranný efekt očkování proti chřipce. Výsledky nevybočovaly z toho, co je známo ze zahraniční literatury. Ochranný efekt očkování před těžkou nákazou chřipkou či jinou respirační nemocí s hospitalizací byl 23,7 procenta.

Ze sledovaných 62 128 osob jich během čtyř měsíců sledování 7 000 zemřelo. Mezi neočkovanými zemřelo 13,1 procenta osob, mezi očkovanými 9,9 procenta osob. Ochranný efekt očkování proti chřipce před úmrtím z jakýchkoli příčin tedy je 26 procent.

Druhá studie se na ochranný efekt dívala v populačních datech za loňskou sezónu 2024/2025. Ukázala, že ochranný efekt očkování proti chřipce před těžkým průběhem s hospitalizací je u lidí nad 65 let nad 30 procent. Ještě větší ochranný efekt se v populačních datech ukázal u očkování proti covidu-19.

Další česká studie, na kterou Dušek upozornil, potvrdila ochranný efekt očkování proti chřipce u populace léčených diabetiků. Riziko úmrtí z libovolných příčin snížila o 27 procent.

Místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP Hana Vaňková přiblížila zkušenosti z péče o seniory a chronicky nemocné pacienty. „V každodenní praxi vidíme, že očkování zásadně snižuje riziko těžkých průběhů onemocnění u našich pacientů. U seniorů a chronicky nemocných často rozhoduje o tom, zda nemoc zvládnou ambulantně, nebo skončí v nemocnici. Právě proto je klíčové, aby byla vakcinace dostupná a dobře cílená,“ uvedla Vaňková. Podle ní hraje důležitou roli také motivace samotných pacientů: „Senioři a lidé s chronickými onemocněními často říkají, že si chtějí udržet soběstačnost a vyhnout se zbytečnému oslabení po infekci. Očkování vnímají jako způsob, jak tomu předejít.“