Srdce, tělo a mysl – první doporučení ESC zdůrazňují četné přínosy kardiorehabilitace
Kardiologická rehabilitace je individuálně přizpůsobený program, jehož cílem je pomoci pacientům zvládat jejich srdeční onemocnění a zotavit se po srdeční příhodě nebo operaci srdce. Dosud byla doporučení týkající se kardiologické rehabilitace zahrnuta v doporučeních ESC vztahujících se ke konkrétním situacím, jako je například období po infarktu myokardu a u pacientů se srdečním selháním. Mezinárodní tým odborníků nyní poprvé shromáždil nejlepší dostupné důkazy o kardiologické rehabilitaci u různých srdečních onemocnění. Sestavil komplexní dokument o přínosech kardiorehabilitace, optimálních složkách, způsobech poskytování a provádění a o pacientech, kterým by měla být kardiorehabilitace doporučena. „Kardiologická rehabilitace je jednou z nejúčinnějších léčebných metod v kardiovaskulární péči, která přináší pozitivní účinky nad rámec samotné medikace či chirurgického zákroku,“ uvedla předsedkyně pracovní skupiny pro nová doporučení ESC, prof. Maria Bäck z Univerzitní nemocnice Sahlgrenska v Göteborgu, Švédsko, a doplnila: „Navzdory rostoucímu počtu lidí žijících s kardiovaskulárními onemocněními je kardiologická rehabilitace v Evropě i jinde stále nedostatečně využívána. Nová doporučení poskytují příležitost zdůraznit přínosy kardiologické rehabilitace a obsahují také praktické informace o tom, jak by měla být prováděna, což v některých doporučeních zaměřených na konkrétní onemocnění chybí.“ Ačkoli se lidé dnes dožívají vyššího věku, tyto roky „navíc“ často prožívají ve špatném zdravotním a psychickém stavu. Z tohoto důvodu je zlepšení rehabilitace klíčovým cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) a je rovněž zakotveno v plánu EU „Safe Heart Plan“ z loňského roku. Nové pokyny ESC popisují, jak může individuálně přizpůsobený program kardiologické rehabilitace snížit riziko další kardiovaskulární příhody, ale také jak zlepšit celkovou fyzickou a duševní pohodu.
Účinný program kardiologické rehabilitace, realizovaný multidisciplinárním týmem specialistů, kombinuje několik klíčových složek, včetně pohybového tréninku, emocionální podpory a individuálně přizpůsobeného vzdělávání (např. jak dosáhnout udržitelných změn životního stylu nebo proč je třeba užívat předepsané léky). Plán kardiologické rehabilitace každého pacienta by měl být přizpůsoben jeho potřebám, preferencím a osobním okolnostem a měl by být vypracován na základě společného rozhodování pacienta a zdravotnických pracovníků. Je důležité zmínit, že při vypracovávání těchto doporučení hrála ústřední roli perspektiva pacientů – zástupci pacientů se aktivně podíleli na práci pracovní skupiny. Pro pacienty znamená kardiorehabilitace mnohem více než jen fyzické zotavení. Představuje cestu zpět do každodenního života po závažné srdeční příhodě. Pomáhá pacientům znovu získat sebevědomí, nezávislost, fyzickou i duševní pohodu a důvěru ve své tělo.
Kromě doporučení kardiorehabilitace po infarktu myokardu a srdečním selhání pokyny zdůrazňují, že přínosy má kardiorehabilitace i pro další pacienty, například pro ty s vrozenou srdeční vadou nebo fibrilací síní, po náhradě srdeční chlopně a u pacientů s onkologickým onemocněním, kteří podstoupili protinádorovou léčbu spojenou s kardiotoxickými nežádoucími účinky.
V některých zemích představuje překážku v přístupu k kardiorehabilitaci a jejímu zavádění nedostatečná úhrada. A to navzdory důkazům, které důsledně prokazují, že kardiorehabilitace je nákladově efektivní a často vede k úsporám díky sníženému využívání zdrojů zdravotní péče a menšímu počtu let života strávených ve špatném zdravotním stavu. Pokyny zdůrazňují, že u vybraných pacientů může digitálně podporovaná domácí kardiorehabilitace – zahrnující dálkové monitorování a telekonzultace se zdravotnickými odborníky – snížit náklady na zdravotní péči a je pohodlnější ve srovnání s tradičními programy realizovanými v nemocnicích.
Zdroj: ESC 2026
