Přeskočit na obsah

Antibiotická rezistence: je na čase konat

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zveřejnilo studie používání antibiotik v nemocnicích a v zařízeních dlouhodobé péče. Podle výsledků je rozhodně co zlepšovat.

V roce 2015 podle odhadu ECDC zemřelo v Evropském hospodářském prostoru 33 000 lidí na infekce způsobené bakteriemi rezistentními na antibiotika. V souvislosti s těmito infekcemi byla za rok vynaložena miliarda eur na zdravotní péči. Dopad rezistentních bakterií na evropskou populaci je srovnatelný s dopadem chřipky, tuberkulózy a HIV/AIDS dohromady, přibližuje centrum. Nejvíce jsou přitom zasaženy Itálie, Řecko a Portugalsko.

Potvrzuje se také, že když mluvíme o infekcích způsobených rezistentními bakteriemi, většinou je řeč o nemocničních nákazách. Konkrétně podle ECDC tvoří nemocniční nákazy 75 procent veškeré zátěže bakteriemi rezistentními na antibiotika. Za největší zátěž pacientů jsou zodpovědné infekce E. coli rezistentní na cefalosporin třetí generace.

Čtěte také

„Když jsem začínal pracovat jako lékař, o antibiotické rezistenci jsme skoro neslyšeli. Za jednu jedinou generaci se situace změnila tak, že rezistentní bakterie způsobí v Evropě 33 000 úmrtí za rok,“ řekl evropský komisař pro zdraví a bezpečnost potravin Vytenis Andriukaitis. „Dosáhli jsme kritického bodu a nečinnost by způsobila milion úmrtí. Máme dostatek konferencí na nejvyšší úrovni. Pokud ale máme zachovat účinná antibiotika, všichni na lokální úrovni by měli vědět, že právě teď je čas konat,“ myslí si Andriukaitis.

Rezistence u osmi sledovaných významných kombinací antibiotik a bakterií stoupla mezi lety 2005 a 2015 v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD ze 14 procent na 17 procent. V Řecku je ale kolem 35 procent. V Česku je rezistence za rok 2015 na 17,6 procenta a je několik let na stabilní úrovni.

Pokud se nic nezmění, rezistence bakterií na antibiotika ve většině zemí dál poroste a očekává se, že kvůli antibiotické rezistenci zemře v Evropě, Severní Americe a Austrálii celkem 2,4 milionu lidí. Podle studie OECD je to možné zvrátit souborem opatření, jako je přesnější předepisování antibiotik nebo mytí rukou. Opatření za dva dolary na občana a rok navíc by podle studie OECD zabránila třem ze čtyř předpovídaných úmrtí. „Je tu jistá naděje, protože je nejen možné, ale i laciné s dosavadním trendem něco udělat,“ uvedla Francesca Colombová, ředitelka zdravotní divize OECD. „Politici by měli vědět, že to jsou jednoduché věci, nestojí moc, ale mohou zachránit životy,“ dodala.

Jak potvrdila nově zveřejněná data ECDC, i v nemocnicích přetrvávají některé nevhodné zvyky v používání antibiotik, které neodpovídají doporučením. Pro Česko nevyznívají dobře data o profylaktickém podávání antibiotik před operačními výkony. To je v nemocnicích třetí nejčastější indikace antibiotik. „Chirurgická profylaxe se doporučuje pro prevenci infekce v místě chirurgického zákroku. Pro většinu chirurgických výkonů je dostatečná jedna dávka podaná před operací. Přesto trvala víc než polovina antibiotické profylaktické léčby déle než jeden den,“ uvádí se ve studii. V Česku je to přitom ještě častější než ve většině jiných evropských zemí. Z hlediska toho, jak často trvá profylaxe antibiotiky déle než jeden den, obsadilo Česko ve studii ECDC desátou příčku ze 32. „Je to důležitý pramen zbytečného používání antibiotik. Měly by se na to zaměřit snahy o redukci užívání antibiotik v nemocnicích akutní péče,“ uvedla Andrea Ammonová, ředitelka ECDC. Další problém v nemocnicích pak je (zejména v některých státech) příliš časté používání širokospektrých antibiotik.

Jak si v Česku stojíme s podáváním antibiotik v následné péči, na to odpověď nemáme. I v zařízeních dlouhodobé péče sice ECDC prováděla průzkum užívání antibiotik; zjistila, že v Evropě jeden z dvaceti klientů těchto zařízení dostává antibiotika. Za Česko však nejsou dostupná data. „Česká republika poskytla data pouze za devět zařízení dlouhodobé péče, a byla proto z analýzy dat o užívání antibiotik a obyvatelích vyloučena,“ uvádí se ve studii.

Řešení problému s antibiotickou rezistencí se neobejde bez další osvěty mezi pacienty. Jak ukázalo aktuální zvláštní šetření z cyklu Eurobarometr, 20 procent těch, kteří v posledním roce brali antibiotika, je užívalo na chřipku a nachlazení. Je to pokles z 27 procent v roce 2016. Jen 43 procent oslovených si uvědomuje, že antibiotika nezabírají na viry. V Česku to vědělo 34 procent oslovených. Mimochodem, v Česku byl podle Eurobarometru ze všech zúčastněných států největší podíl lidí, kteří před předepsáním antibiotik absolvovali nějaké laboratorní vyšetření, a to 72 procent. V Itálii to bylo jen 34 procent pacientů, kteří brali antibiotika.

Aktérů, kteří mohou proti dalšímu snižování spolehlivosti antibiotik pomoci, je více. Například nová evropská pravidla pro veterinární léčiva mají mimo jiné umožnit vyhradit některá antibiotika pouze pro použití v humánní medicíně. Evropské orgány také stovkami milionů eur podporují výzkum a vývoj nových antibiotik a vakcín.



Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené