Přeskočit na obsah

Co dělá ministerstvo pro to, aby lékaři neodcházeli do ciziny?

Na 900 studentů i absolventů lékařských fakult z celé ČR přilákal pátý ročník Veletrhu práce TRIMED JOB 2018, který na půdě 3. LF UK uspořádal 21. listopadu studentský spolek TRIMED. Cílem bylo přiblížit studentům jednotlivé lékařské obory i možnosti uplatnění. U stánků nemocnic si mohli domluvit budoucí zaměstnání či prázdninovou stáž.

Hlavním problémem mladých lékařů podle průzkumu nejsou finance, ale nedostatek právní ochrany, nedostatek starších odborníků, kteří by se jim věnovali. Statistiky z roku 2016 ukazují, že 30 procent lékařů je vyhořených a většina je vyhořením ohrožena. „Jaké kroky chcete podniknout, aby mladí lékaři neodcházeli do zahraničí?“ „Co děláte pro to, aby se lékaři z ciziny vraceli do českého zdravotnictví?“ zaznělo v diskusi studentů a mladých lékařů s ministrem Mgr. et Mgr. Adamem Vojtěchem, který se veletrhu zúčastnil jako vůbec první šéf resortu. Při představování ambiciózních plánů i učiněných kroků musel přiznat, že rychlé řešení problémů mladých lékařů nemá. Nejjednodušším krokem je podpora finanční.

Čtěte také

„Ze statistik vyplývá také to, že jedním z důvodů nespokojenosti mladých lékařů je postgraduální vzdělávání. Doufám, že tak, jak na tom teď pracujeme, by se mohla skutečně zvýšit jistota pro mladé lékaře,“ řekl. Ministerstvo chce srovnat délku vzdělávání v ČR s tím, co je obvyklé ve světě. „Snažíme se dívat do zahraničí, pokud jde o délku vzdělávání, aby to nebylo tak, že u nás v nějaké odbornosti bude vzdělávání sedmileté a v Německu pětileté, protože pak je pro mladého lékaře atraktivnější absolvovat vzdělávání v Německu, kde to trvá kratší dobu, než může pracovat samostatně. Řešíme tedy i to, abychom v délkách vzdělávání byli konkurenceschopní se zeměmi, kam lékaři odcházejí,“ řekl ministr.

Zdůraznil, že důvody nespokojenosti mladých lékařů nemůže vyřešit pouze ministerstvo. Podle průzkumu jedním z důvodů nespokojenosti je pracovní kolektiv a atmosféra na pracovišti. „Těžko jako ministr mohu řešit, jaká je atmosféra v dané nemocnici. Někdo má pocit, že ministr je bůh, rozhodne a vše bude v pořádku. My nastavujeme základní pravidla v oblasti vzdělávání, v oblasti financování systému, ale neřídíme nemocnice, nejsme zodpovědní za personální politiku, za tu jsou zodpovědné managementy. Máme tu 180 nemocnic, v každé nemocnici je situace trošku jiná, někde chybějí víc lékaři, jinde spíše sestry, každá nemocnice v tomto směru musí s personálem pracovat. Pokud s ním pracovat nebude, personál bude nespokojený, odejde. Velmi těžko mohu řešit situaci konkrétních zaměstnanců, že se někdo cítí vyhořený, to musejí řešit ředitelé, náměstci, kteří za to berou peníze a jsou za to zodpovědní,“ řekl ministr. „Vysoké procento vyhořených lékařů ale ukazuje, že to asi nebude úplně vina jednotlivých nemocnic, bude to spíš systémový problém,“ zazněla reakce z řad mladých lékařů.



Lékaři odcházejí, ale také se vracejí

Velká část lékařů, kteří odešli na zkušenou do zahraničí, se podle ředitele odboru vědy a lékařských povolání MZ ČR Mgr. Zbyňka Podhrázkého vrací. „To tady nezaznívá, po pěti, šesti letech se vracejí. My to vidíme, protože chtějí započítat praxi v zahraničí. Další věc, která tady nezaznívá, že lékaři, kteří odcházejí do ciziny, leckdy jsou na pracovištích, která nemohou vzdělávat. Takže mladý lékař odejde do Braniborska, myslí si, jak je to všechno krásné, pak zjistí, že se mu práce tam nepočítá do vzdělávání,“ řekl ředitel.

„Vy nastavujete systém, zvyšuje se množství žalob na mladé neatestované lékaře, protože udělali chybu jen proto, že neměli dostatečnou odbornou garanci,“ vytkla ministerstvu Hana Mihalová z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.

Názory lékařů, kteří pracovali v cizině,
najdete v rubrice ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI

„Zásadně budu rozporovat vaše vyjádření, že stoupá počet žalob na mladé lékaře. Čísla jsou zhruba stejná. Pokud narážíte na kauzu Plzeň, tam to není úplně o selhání systému – lékařka se mohla zeptat a hlavně, co se tam stalo, měla znát. Pokud kolabuje mladý muž, sportovec, ve 30 letech, a lékařka ho vypoklonkuje z nemocnice, místo aby se poradila se starším lékařem, tak to není chyba systému vzdělávání. Lékař musí nést svou zodpovědnost. A hlavní, co chci, aby tady zaznělo, právě proto, abychom bránili mladé lékaře, bude vyhláška o kompetencích s odbornou způsobilostí, kde bude definováno, co lékař může, nikoli musí. Hledáme cesty. Prosím pěkně neříkejme pouze, že lékaři odcházejí, oni se také vracejí,“ zdůraznil ředitel.



Od návratu odrazují také nižší kompetence praktiků

Mladá lékařka pracující v Německu zmínila jako zásadní důvod, proč se do ČR nevrací, to, že zde by měla jako praktická lékařka výrazně nižší kompetence. Odešla do Německa kvůli dalšímu vzdělávání, získala tam atestaci. „V současné době tím, co mi brání v návratu, nejsou peníze nebo další okolnosti, ale zejména kompetence, co člověk může dělat. Praktičtí lékaři v ČR mají velmi malé kompetence, třeba v naší praxi v Německu mohu dělat malé chirurgické výkony, ultrazvuky, kompetence jsou asi o sto procent větší než v ČR, lékař se může věnovat neurologii atd., nejsou žádná preskripční omezení,“ popsala.

Ministr Vojtěch reagoval, že jednou z jeho priorit je reforma primární péče. „Chceme posílit kompetence praktických lékařů, chceme, aby praktik nebyl pouze administrativní pracovník, který bude vypisovat žádanky, ale aby skutečně byl plnohodnotnou profesí, aby byl gatekeeper, správce brány, vstupní bod pro pacienta a mohl mu, pokud je to možné, péči poskytnout. Určitě by měl mít širší kompetence, neměl by mít tolik preskripčních omezení a měl by mít možnost provádět širší spektrum výkonů,“ řekl ministr s tím, že o závažnější případy by se nadále starali specialisté.

„Dokument, který připravujeme s praktickými lékaři, s jejich odbornou společností, v zásadě je ve finále. Dáme ho teď do připomínek a do konce roku doufám, že bude už v nějaké fázi. SÚKL už v rámci revizí preskripční omezení postupně odbourává. Budeme v tom pokračovat, nedá se to udělat ze dne na den, a postupně by to, co už je v Německu, mělo být i v ČR. Praktik by měl být plnohodnotným lékařem, který bude mít respekt a ke kterému pacient půjde, protože tam péči dostane, ne že k němu nyní nejde, protože mu praktik může jen předepsat žádanku, a tak pacient jde raději rovnou do nemocnice. To je špatně. Pokud nebude fungovat primární sféra, nebude fungovat ani celé zdravotnictví, o tom jsem přesvědčen. Jak to funguje, vidíme to v zahraničí, v Nizozemsku, Německu… Na tom teď pracujeme a věřím, že první efekty se projeví už v příštím roce a že postupně se situace bude zlepšovat a vy pak budete uvažovat o tom, že se vrátíte do ČR. Takové mladé zkušené praktiky bychom potřebovali,“ řekl Adam Vojtěch směrem k lékařce pracující nyní v Německu.

Náměstek ministra pro zdravotní péči prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D., doplnil, že ministerstvo chce kompetence praktických lékařů rozvolnit. Co se týká preskripce, půjde rozvolnění poměrně rychle. „Ale skokové navýšení kompetencí praktiků není možné. Systém u nás se vyvíjel jinak, jejich kompetence v tuto chvíli ve srovnání s rodinným lékařem v Británii je diametrálně odlišná, to znamená, že budeme dávat možnost, aby se rozvíjely, bude důraz na výkonovou platbu, kapitační platba bude zafixovaná, aby lékař, který se bude chtít věnovat chirurgii ve své praxi, mohl zákroky dělat. Nemůžeme to skokově nařídit, protože řada našich praktických lékařů se k tomu vůbec nehlásí,“ vysvětlil.



Obavy z kvality ukrajinských lékařů sdílejí pacienti i lékaři

Diskuse se dotkla i nedostatku lékařů zejména v menších nemocnicích a jejich náhrady lékaři ze zemí mimo EU, nejčastěji z Ukrajiny. „Když to řeknu s nadsázkou, pane ministře, vy jako ředitel toho ansámblu jste v podstatě měl, nebo bych to od ministerstva očekával, udávat mantinely, směr, kterým by se zdravotnictví mělo ubírat. V současné době na periferii, alespoň podle mé zkušenosti a určitě ne všude, jsou oblasti, kde oddělení jsou poloprázdná, lékaři jsou vyhořelí, staří a pro doplnění stavu se často sahá daleko na východ. Pacienti jsou primárně znechuceni tím, že se o ně má starat někdo z Ukrajiny. Péči, kterou mají dostat, chtějí od českého doktora, notabene zkušeného. Když tam mají mladého doktora, cizojazyčně hovořícího, tváří se na to divně,“ řekl student šestého ročníku 3. LF UK.

Uvedl také, že při výběru místa dalšího působení mu primárně nejde o hodnocení, ale o to, aby na pracovišti měl adekvátní supervizi, abych se tam naučil co možná nejvíc, aby pracoviště mělo co možná nejširší záběr výkonů a mohl se dostat k co nejširšímu spektru činností a učit se jim, aby akreditační systém byl víceméně pro něj příjemný, on se mohl dostatečně vzdělat, popřípadě si udělat atestaci – a to mu podle něj poskytují jenom ta větší pracoviště. „Jakým způsobem byste navrhoval provést revitalizaci periferií, co se týče toho, aby mladí lékaři měli vůbec chuť a myšlenku jít pracovat do okresních nemocnic a neodcházeli do zahraničí nebo na velká pracoviště v ČR?“ zeptal se ministra.

„To je komplexní věc, jedna je ta, že máme pokřivený systém úhrad zdravotních služeb. To teď řešíme a velmi to s vaším dotazem souvisí. Máme zhruba 152 nemocnic akutní lůžkové péče, úhrady mají velmi různé, příjmovou stránku musíme narovnat. Na to děláme projekt DRG Restart, který by měl být postupně spuštěn od roku 2020, a jeho cílem je, aby na příjmové stránce byly oceněny skutečné náklady hospitalizačního případu, z hlediska léků, materiálu atd. a aby takto byly nemocnice hrazeny. Pokřivené úhrady dnes vedou k tomu, že některé nemocnice na příjmové straně strádají, nejprve tedy musíme toto srovnat. Druhá věc je otázka personálu a toho, co mají nemocnice dělat. Myslím si, že trend bezesporu bude takový, že do budoucna malé nemocnice budou poskytovat bazální péči a specializovaná péče se bude stále více centralizovat. Dnes už to vidíme na centrech kardiologických, onkologických apod. Péče se centralizuje do větších celků s lepším vybavením a malé nemocnice si budou muset možná najít jiné uplatnění, hovoříme například o konceptu jednodenní chirurgie. Představa, že v každém kraji či okrese bude malý Motol, je lichá, tak to nebude právě z důvodu nedostatku personálu. Nemocnice se budou muset adaptovat, je jasné, že bazál by měly poskytovat – chirurgii, internu, dětské, porodnice. Síť se bezesporu bude do budoucna trochu měnit,“ řekl ministr.

Vyjádřil se také k ukrajinským lékařům. „Byli bychom samozřejmě rádi, kdyby všude byli čeští lékaři a svět byl zalitý sluncem, ale není tomu tak. A není to jen případ ČR. Migrace za prací probíhá v rámci celé Evropy, čeští lékaři pracují v Německu, v Británii. Kdyby tam nechyběli lékaři, tak by české lékaře nechtěli – takže bránit se migraci je nesmysl. Samozřejmě ti lékaři musejí mít kvalifikaci, ale řešit vše pouze s českými lékaři nejde, nezvládají to se svými lékaři ani výrazně bohatší země. Na druhou stranu Ukrajina je velmi ostrakizována, zejména ze strany ČLK, ale praxe, alespoň z našeho pohledu, není tak špatná. Ředitelé nemocnic si ukrajinské lékaře poměrně chválí.

Musejí samozřejmě složit aprobační zkoušku, musejí být kvalifikovaní, ale říct, že ukrajinský lékař je automaticky nekvalitní, to se nedá. Pro nás ukrajinští lékaři i lékaři z dalších třetích zemí jsou a budou nepostradatelní, to si musíme říct zcela otevřeně,“ uzavřel diskusi ministr.



TRIMED JOB je příležitostí pro nemocnice, aby si doplnily stavy lékařů

Děkan Widimský vyzdvihl změnu přístupu nemocnic k mladým lékařům, která se za poslední roky udála. Zatímco před deseti, patnácti, dvaceti lety si hledali studenti místa, obcházeli nemocnice a na jedno místo bylo několik zájemců, teď je to opačně, nemocnice hledají lékaře. „I to je jeden z důvodů vzniku veletrhu TRIMED JOB – dřív bylo málo míst a hodně uchazečů, teď je málo absolventů na hodně míst a nemocnice se o naše studenty perou,“ řekl.

Zájem nemocnic o mladé lékaře potvrdil ředitel Nemocnice Jihlava a chirurg MUDr. Lukáš Velev, MHA. Zeptali jsme se ho, s jakým úspěchem získává na veletrhu lékaře pro svoji nemocnici. „Snažíme se přesvědčit naše mladé kolegy, že minimálně pro začátek jejich profesní kariéry je nemocnice Jihlava, potažmo nemocnice okresního nebo krajského typu, vždy lepší, protože je tam menší přetlak lékařů. Máme zájem spolupracovat, máme zájem je učit a máme zájem jim předávat zkušenosti tak, aby nám v krátké době mohli s prací pomoci a převzít část úkolů na sebe. To je naše zásadní výhoda proti velkým fakultním nemocnicím a klinikám, kde situace bývá spíše opačná, kde se o práci musejí mladí lékaři sami rvát, zatímco my jim ji cíleně nabízíme,“ řekl. Uvítal, že zákon umožní i menším nemocnicím podílet se na atestačním vzdělávání. Jihlavská nemocnice s tím má zkušenosti. „Spolupracujeme s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity v Brně, medici z šestého ročníku u nás mají souvislé předpromoční stáže. V podstatě jsme si to tedy už vyzkoušeli a jsme připraveni a docela nás baví je učit,“ řekl.

MUDr. Velev je asi jediným ředitelem, který se pravidelně osobně účastní veletrhu TRIMED JOB a u stánku nemocnice hovoří s mladými lékaři, což nejlépe vyjadřuje zájem nemocnice o mladé lékaře. MT k tomu ředitel řekl: „Já si to především pokládám za čest, protože si myslím, že kolegové by měli vidět ředitele, a v tomto případě spíše staršího kolegu, který jim sdělí své zkušenosti. Já jsem v jejich situaci byl před třiceti lety, takže se do toho dokážu vžít a jako starší kolega jim mohu říct něco o tom, jak se v medicíně začíná, jaká má medicína úskalí, není to jenom jako když jim headhunteři nabízejí různé benefity, byty atd. To umíme nabídnout téměř všichni, ale podstatné je, že já se také snažím mentálně nemocnici naladit tak, aby tam mladí lékaři opravdu byli vítáni, aby mí kolegové, kteří se jim budou věnovat, věděli, že se jim mají věnovat a že jim mají předávat zkušenosti, protože pak ti lidé budou schopni přebírat část povinností, které dnes oni musejí řešit a je toho na ně moc,“ řekl.

 

Dále čtěte

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené